Představu, že by se rozšířilo právo užít legálně drženou zbraň, představil ministr Chovanec již na konci roku. Novela ústavního zákona o bezpečnosti, kterou to chtěl provést, okamžitě vzbudila zájem poslanců napříč spektrem, kteří nápadu, který měl usnadnit například zneškodňování teroristů, spíše tleskali.
Jenže když ministerstvo vnitra poslalo záměr k opřipomínkování ministerstvům a dalším „připomínkovým místům“ (která mají ze zákona právo vyjádřit se k návrhu ještě předtím, než jde do vlády a Parlamentu), zjistilo se, že jejich připomínky možná celý Chovancův záměr zmaří hned v zárodku.
Nejostřeji se proti postavilo ministerstvo obrany. Stropnického úřad označil návrh rovnou jako „nezákonný“. Deník Právo spekuluje, že se ze strany obrany může jednat o určitou odvetu za to, že vnitro zákon připravilo samo, bez spolupráce s ministerstvem obrany, které má ze zákona zajišťovat bezpečnost země.
Který protikandidát by byl pro Miloše Zemana ve 2. kole nejobtížnější?Anketa
Ministerstvo považuje za nepřípustné, aby se na zajištění bezpečnosti podílel kdokoliv jiný než řádné bezpečnostní složky. Stát má podle ministerstva povinnost bezpečnost zajišťovat sám, řádným a transparentním způsobem, a ne ji delegovat na někoho, kdo zrovna půjde kolem a bude mít zbraň.
Právě zneužití práva použít střelnou zbraň je podle ministerstva obrany tou největší hrozbou.
Podobně protestovala i civilní kontrarozvědka. Ta podobně jako Stropnického ministerstvo namítá, že Chovancův návrh by mohl legitimizovat závadné jednání, jehož pachatel by se dovolával ochrany demokratických základů České republiky.
Ministerstvo obrany výslovně uvedlo obavy, že pro některé jedince je ohrožením demokratických základů republiky už samotná existence některých náboženských či národnostních menšin a Chovancův návrh by mohli vnímat jako povolení hájit republiku použitím střelné zbraně proti těmto osobám. Zmíněny byly i obavy, že při výkladu některých jedinců by jako hájení demokratických hodnot mohl být vnímán i „ozbrojený útok na ozbrojené konvoje spřátelených armád nebo na představitele EU“.
BIS se obává zejména ustavení paramilitárních uskupení v podobě různých domobran, které nakonec budou nebezpečím pro samotnou ČR.
Ministerstvo spravedlnosti, vedené Robertem Pelikánem z hnutí ANO, se proti nápadu vnitra rovněž bouří. Podle Pelikánova úřadu může neodborné použití zbraně v krizové situaci nebezpečí naopak zvýšit. Navíc by prý úprava umožnila další rozšíření zbraní ve společnosti, což není žádoucí a může vést k nárůstu útoků osamělých střelců.
Proti návrhu se ohradil i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který měl spíše právní připomínky. Například nechápal, proč by podobné garance měly mít sílu ústavního zákona, což mimo jiné znamená, že se jim musí podřídit i všechny zákony, protože mají nižší právní sílu. To by podle Rychetského byl evropský unikát, takovou úpravu nemá ani Švýcarsko, které je v oblasti domobrany a zajišťování bezpečnosti přímo občany evropským lídrem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
