Uplakánek, bafuňáři a šíbři. Bojovnice za lepší silnice naložila vzdychajícímu ministrovi a jmenovala konkrétní průšvihy a firmy

18.08.2014 17:23

Na jedné straně bývalá vysoce postavená úřednice Ředitelství silnic a dálnic Miloslava Pošvářová, na straně druhé ministr dopravy Antonín Prachař. Jak se dalo čekat, právě oni se dostávají zatím spíše jen do virtuálního sporu, v kterém jde samozřejmě hlavně o kvalitu silnic a dálnic u nás. A také o peníze. O hodně peněz.

Uplakánek, bafuňáři a šíbři. Bojovnice za lepší silnice naložila vzdychajícímu ministrovi a jmenovala konkrétní průšvihy a firmy
Foto: Archiv MP
Popisek: Miloslava Pošvářová

Anketa

Bude koncem roku 2017 Andrej Babiš ještě v politice?

hlasovalo: 6417 lidí

Začalo to rozhovorem ministra dopravy Antonína Prachaře (ANO) v regionálních denících o tomto víkendu. Prohlásil totiž, že sehnat kandidáta na post, který právě on v tuto chvíli zastává, patří prý mezi složité úkoly při sestavování vlády. Pravdou totiž je, že není o co stát. Na silnicích i železnicích se objevují totiž problémy prakticky denně.

I když Prachař usedl do horkého křesla v lednu, věcí, které musí řešit, je čím dál víc. Mimo jiné třeba to, že stát téměř přestal stavět nové silnice, na dálnici D1 stojí kolony, dráhy trápí miliardové dluhy a po čtyřech měsících ve funkci mu utekl klíčový člověk, od kterého si hodně sliboval – šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Kubiš. Tvrdý střet s realitou státní správy tak ministr Antonín Prachař ve zmiňovaném rozhovoru popsal. A nazvedl tím ze židle ženu, která situaci kolem silnic, dálnic, mostů a jejich kvality zná za léta působení ve svém oboru.

„Pokud se po víc jak půlroce ve funkci teď pan ministr podivuje nad tím, že se věci mají tak, jak se mají, tak mi to připadá opravdu velice neprofesionální. On by přece měl být tím, kdo ty věci začne napravovat a ne o nich po takové době ve funkci mluvit v médiích a divit se jim,“ řekla pro ParlamentníListy.cz Miloslava Pošvářová, která se chce na podzim ucházet o místo senátorky za Stranu zelených.

Problémy, na které si ministr stěžuje, jsou přece dávno známy - tak co s tím udělá, ptá se exúřednice

Podle ní je spíš namístě se ministra ptát, co s tím, že jsou záležitosti kolem českých silnic a dálnic v tak špatném stavu, co s tím udělá.

„Ministr Prachař si stěžuje, jak mu všichni házejí klacky pod nohy a jaká příkoří se mu dějí. Všechny problémy, o kterých hovoří, jsou přitom veřejně známy a všichni očekávali, že je bude ministr dopravy řešit. Po víc jak půlroce jeho působení to ale vypadá tak, že je teprve teď pan ministr zjistil a pojmenoval. To tedy není rozhodně pro daňové poplatníky dobrá zpráva,“ konstatovala Pošvářová.

A připomněla, že všichni očekávali, že resort, který vede, dobře zná a má již rozmyšleno, jak bude vše řešit. „Místo toho vypadá jako uplakánek, který je zcela bezradný a jenom si stěžuje na ostatní. Na generálního ředitele ŘSD vybere specialistu na IT a diví se, že je po čtyřech měsících zjevně rozrušen a odchází z postu s 2,2 miliony korun, čistá ruka. To je dobrý výdělek na úředníka. Takový nemá ani schopný podnikatel,“ nešetří kritikou směrem k ministrovi dopravy Pošvářová.

„Černá mamba" v kritice pokračuje dál - i když za ni už zaplatila kariérou

Byla to přitom Miloslava Pošvářová, kdo měl přezdívku Černá mamba. Do spojení s jedovatým hadem dávali její osobu lidé, kteří jí nemohli ani v minulosti přijít na jméno. Nekompromisně totiž kritizovala, tak jako nyní, to, jakým způsobem jsou a byly v Česku stavěny dálnice, a volala po tom, aby byly napraveny škody. Jde však o miliardy, a tak se stala nepohodlnou. Přišla o práci na ŘSD (Ředitelství silnic a dálnic), jak sama říká, je zřejmě nyní prakticky nezaměstnatelná v oboru… Přesto se nevzdává.

A v jisté formě ironie pokračuje v kritice dál. Vadí jí nyní totiž i to, že klíčové posty v ŘSD bývají podle ní obsazovány lidmi, kteří nesplňují odbornost a kvalifikační předpoklady. Přesto mají zřejmě prý asi jiná „pozitiva".

„Nejlepší postup bude vybrat na post generálního ředitele ŘSD opět nějakého specialistu na něco úplně jiného, než jsou dopravní stavby. Tomu odpovídají parametry pro jeho výběr, není tam ani jedno slovo o znalosti oboru a praxi v dopravních stavbách. Po několika měsících zase bude vyměněn, ale smlouvy na díla již budou podepsány, odpovědnost bude přenesena a nefunkčnost ŘSD se na něho opět s úspěchem přesune, jednoduchými slovy řečeno, hledá se teď jen ‚obětní beránek‘,“ domnívá se Pošvářová.

Jak prozradila ParlamentnímListům.cz, podle ní bude dalším nezbytným krokem vymyslet, jak se vypíší soutěže na silniční stavby, když neexistují žádné projekty. Nastínila pak i to, jakým způsobem bude poté proveden další postup. Bohužel, pro daňového poplatníka a toho, kdo na českých silnicích a dálnicích tráví hodně svého času, to není nijak příznivý scénář.

Vize „řešení", která bolí a krvácí z ní hlavně státní kasa?

„Logicky pak asi může následovat to, že se draze vykoupí všechny potřebné pozemky a tím se uspokojí všichni bafuňáři, šíbři a politici, kteří pozemky skoupili. Jelikož byl zákon k tomu schválen, první krok je už splněn. Zřejmě se také dál vymyslí nová strategie, jak vypsat soutěže bez projektů. Dle mého se nabízí postup podle Žlutého FIDICu - Design and Build, nebo se opráší dobře známé PPP projekty,“ vylíčila ParlamentnímListům.cz Miloslava Pošvářová možné vize blízké budoucnosti.

Varovala však dále i před tím, že se může změnit strategie opravy D1 z betonování vozovek na defragmentaci s asfaltovou vozovkou. To sice urychlí výstavbu a nemusí to ani být složitý projekt. Ovšem bude to vyžadovat opakované opravy po každých pěti letech, což může být ale další zdroj konstantních příjmů někoho v tom zainteresovaném.

„Zřejmě se zajistí i příděl dostatečného množství financí z EU, nejlépe alespoň 200 miliard korun. Vyhlásí se pak veřejně záchrana stavebnictví a na trh se tyto finance vrhnou za obrovského potlesku všech zhotovitelů, mafiánů, politiků a šíbrů, protože se konečně otevřou životodárné proudy financí, které byly zastaveny. Těšit se můžeme i na to, že se pak veřejně prohlásí, že za výše uvedených podmínek se důležité dálnice (D3, D8, D1) dostaví do pěti let – což vyvolá znovu všeobecný potlesk i daňových poplatníků a voličů,“ pokračovala dál Pošvářová.

Počkáme, s čím pan ministr přijde... Jde o to, koho přesvědčil

Jako závěrečnou pomyslnou třešinku na dortu pak vidí fakt, že se na ŘSD vytvoří pod důkladnou kontrolou systém supervizorů s platy alespoň 50 000 korun měsíčně, který vytvoří alibi pro případné šťouraly.

„Musí je ale řídit prověřený člověk, nejlépe osobní přítel, takového již na postu má, a to ještě tak, aby systém fungoval pouze formálně a zhotovitelům a politikům neškodil. Summa summarum, skvělý strategický postup. Zbývá tedy pouze čekat, s čím pan ministr nebo jeho nástupce přijde a čím přesvědčí daňové poplatníky. Mě však nepřesvědčil,“ posteskla si Miloslava Pošvářová.

Co předcházelo konci…

Když Pošvářová nastoupila před časem na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), jak říká, pracovala běžně 16 hodin denně. „Viděla jsem, kolik věcí je v nepořádku, a to bylo pro mne hnacím motorem. Ukázalo se například, že na 8 stavbách dálnice D47 jsou provedené práce a jejich kvalita nadhodnoceny zřejmě o 1,2 miliardy korun. Za tím vším se skrývalo sousloví o valorizaci staveb, kterou já přezkoumávala. Valorizace staveb umožňuje prostřednictvím takzvaného valorizačního koeficientu měnit cenu práce zhotovitelů, navyšovat ji. V těchto případech bylo tedy nakonec podáno několik žalob k rozhodčímu soudu, ovšem ten zatím rozhodl o tom, že by zhotovitelé měli vrátit finanční částku řádově v milionech. Kompletace důkazů pro tyto žaloby přitom ležela v mé kompetenci a nebylo to skutečně jednoduché. Vyplynulo navíc mimo jiné například i to, že na zmiňované dálnici byly špatně provedené práce, kvůli kterým dochází ke zvlnění dálnice, vadám na mostech, někde jsou třeba výškové změny silnice až dvacet centimetrů. I tyto škody mají přesné vyčíslení – jde v tomto případě o 3 miliardy korun,“ popsala před časem ParlamentnímListům.cz Miloslava Pošvářová.

Není tedy asi divu, že se po řadě let práce v oboru stala pojmem i pro řadu znalců, přičemž i ona sama působí jako soudní znalkyně. Lze však doufat, že právě i ti ostatní znalci a experti si snad vzpomenou na její rozborovou zprávu pro Národní ekonomickou radu vlády (NERV), v níž ještě coby auditorka společnosti Mott MacDonald rozkryla, proč se v Čechách pozemní komunikace stavějí nekvalitně, pomalu a často draze.

Zdálo by se tedy, že kvalifikovanější osoba na pozici ředitelky úseku kontroly kvality staveb u ŘSD být nemohla. Zájmem ŘSD by hlavně mělo totiž být to, aby stát za své peníze dostal co nejkvalitnější stavby. Jak se však ukázalo, nový ředitel této státní příspěvkové organizace Pavel Kočica zastával ale jiný názor. Pošvářovou v lednu letošního roku na hodinu vyhodil, a to s velmi nejasným odůvodněním. Prý způsobem svého jednání a vystupování na ŘSD dlouhodobě vytvářela negativní atmosféru a stupňovala napětí mezi ostatními zaměstnanci. Ona to však vidí jinak.

Snahy o změny narazily na hamižnost druhých?

„Za rok a půl na ŘSD jsem se snažila o řadu věcí. Přes nadřízené, tehdy ještě minulého ředitele pana Čermáka, prošla nakonec jen jedna. A to nová pravidla pro zpracování projektové dokumentace, která měla za cíl eliminovat dodatečné objednávání víceprací v průběhu stavby. Celá léta totiž fungoval zaběhnutý systém, že projektant zadávací dokumentace ji nepřipravuje dostatečně podrobnou. Jelikož to ví, nechává v různých místech vatu, prostor pro pozdější zpřesnění rozsahu a způsobu prací. Na takový projekt – třeba nové dálnice či mostu – se vyhlásí veřejná soutěž, kterou vyhraje nějaký zhotovitel. Ten si následně najme stejného projektanta a nechá si od něj připravit realizační dokumentaci. Svoji původní zadávací dokumentaci teď teprve podrobně rozpracuje a samozřejmě vyplyne celá řada potřebných víceprací – třeba když je podloží méně vhodné, než se čekalo. Tyto vícepráce se neplatí z operačního programu Doprava od Evropské unie, ale z českého státního rozpočtu. A hlavně je objednávají přímo jednotliví ředitelé ŘSD,“ uvedla před časem po svém nuceném odchodu Pošvářová v jednom rozhovorů pro média.

Vrcholem toho všeho pak prý bylo, když si ŘSD jako technický dozor objednalo znovu stejného projektanta. Znamenalo to totiž, že ten samý člověk byl placený ŘSD nakonec dvakrát – za zadávací dokumentaci a stavební dozor, a jednou od zhotovitele – za realizační dokumentaci. „Jistě chápete, že vymahatelnost kvality byla a je pak velice obtížná,“ poznamenala. A proto navrhla nová pravidla, která měla tento systém změnit. Mimo jiné spočívala v tom, že by zadávací dokumentace měla nově být rovnou podrobná, a to včetně geologického průzkumu, diagnostiky a geodetického zaměření.

Vicepráce jako kouzelný měšec?

„Zkrátka taková, dle které jsou stavební postupy dopředu jasné a není pak důvod objednávat vícepráce. Přestože nová pravidla platí od loňského června, jednotliví ředitelé pro jejich přepracování ale vůbec nic neudělali. Letos v lednu, kdy se musí zahájit výběrová řízení, aby se na jaře mohlo začít stavět, prostě odevzdali původní. Jednoduše sázeli na to, že už s tím nepůjde nic dělat a nikdo nepřipustí, aby za schválený rozpočet nebylo co stavět. Na konci loňského roku jsem opravdu já začala vydávat desítky připomínek k těmto projektům a byla jsem pak za toho, kdo ohrožoval činnost. Proto mi říkali Černá mamba. Přitom řešení bylo jednoduché. Najmout externí společnost, která by půlroční flákání ředitelů rychle dohnala a projekty přepracovala,“ vysvětlila Miloslava Pošvářová.

I proto si podezření, která z popsaných skutečností vycházela – tedy, že by jednotliví vedoucí ŘSD mohli při objednávkách víceprací brát úplatky, nenechala pro sebe. Když na takové poznatky narazila, předala je policii. I proto je s policií stále v úzkém kontaktu. Jisté totiž je, že kdyby její návrh na změny prošel, jednotliví vedoucí ŘSD by neměli co objednávat, a tudíž by úplatky neměli za co inkasovat.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Alena Hechtová

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Do války nepůjdu, ať si tam jde Putin. Hlášení z Kavkazu. Po Rusech prý chudoba

12:50 Do války nepůjdu, ať si tam jde Putin. Hlášení z Kavkazu. Po Rusech prý chudoba

„Jedu se setkat s mamkou. Už jsme se léta neviděli. Jsme z Doněcka a já nechci bojovat za Putina. Už…