„Jsou to uprchlíci, nikoli teroristé,“ cituje Parikh jeden ze statusů na Facebooku, které se objevovaly na sociálních sítích v době vrcholící migrační krize. „Aktivisté přidali na intenzitě své podpory uprchlíků ve chvíli, kdy se zjistilo, že jeden z osmi strůjců teroristických atentátů se dostal do Evropy s falešným pasem v rámci uprchlické vlny. Od jižní hranice Maďarska až po uprchlický tábor v Calais se aktivisté sjednotili, aby mohli asistovat příchodu dalších migrantů na kontinent, zatímco politici se snaží nějak protlačit své vize a krajní pravice spustila svoji antiimigrantskou rétoriku,“ popisuje Parikh.
„Další z komentářů na Facebooku s naléhavostí poukazoval na to, že pouze 0,00007 procent muslimů jsou teroristé. Bohužel je krutou realitou, že stačí jeden radikál vyzbrojený AK-47 a ten může zabít a zmrzačit stovky nevinných lidí,“ uvádí Parikh a pokládá si otázku, proč tedy i přes tento nesporný fakt zastávají evropští humanisté tak neochvějně prouprchlické postoje. Zmiňuje přitom názory novináře Stevena Emersona specializujícího se na terorismus a republikánského politika Hoekstra publikované v magazínu Forbes. „Oba si shodně stěžují na to, že politická korektnost brání v otevřené diskuzi nad radikálním islámem. Předvídali, že jako důvod teroristických útoků v Paříži budou někteří uvádět televizní show,“ píše Parikh.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
„Realitou zůstává, že onen uprchlík se hlásí k militantní skupině, která si po svém vykládá islám, a ve výsledku bylo zabito 130 nevinných lidí. Stačí však poukázat na roli islámu a rizika spojená s uprchlickou vlnou a jste obviněni z xenofobie, islamofobie a rasismu. Minulý týden ovšem samotný britský premiér David Cameron řekl, že nelze popřít spojení mezi islámem a extremismem,“ zmiňuje Parikh a tvrdí, že politická korektnost je dvousečná zbraň. Na jednu stranu chrání lidi před verbálními útoky, ale zároveň brání pravdě dostat se na povrch. „V Evropě se střetávají liberálové a pravičáci, aniž by si uvědomovali, že v diskuzi s cílem vyřešit migrační krizi musí zaznívat oba názory,“ má jasno Parikh.
Pomáhání stovkám tisíc uprchlíků považuje za jednu ze základních hodnot evropského kontinentu a nic proti tomu nenamítá. Zároveň tvrdí, že pokud by se na hranicích Evropské unie nashromáždily stovky tisíc chudých a potřebných lidí, mohl by takový „sud střelného prachu“ brzy explodovat. „Pokud ale EU vpustí na své území příliš velký počet uprchlíků, může zase dojít k nárůstu nestability na kontinentu, jenž se doposud plně nevzpamatoval z ekonomické krize. Politici se bohužel pohybují názorově někde mezi aktivisty a pravičáky a chovají se následně poněkud schizofrenně. Některé státy EU chtějí uprchlíky přijímat dál a v neomezeném množství. Jiné zase naopak usilují o to, stát se v jejich očích méně atraktivní destinací,“ konstatuje Parikh.
„Přijetí takového množství uprchlíků však vyžaduje dlouhodobé závazky v oblasti financí i sociální podpory. V opačném případě se vytváří živná půda pro radikální islám, jehož rekrutům se snaží podaří pro svoji věc získat mladé a rozčarované muslimy. Selhání asimilačních snah vede zcela jistě k budoucímu extremismu. Evropa musí přijímat uprchlíky s větším rozmyslem a účinněji posuzovat, kteří z nich mohou v budoucnu představovat nebezpečí. Doposud byl tento proces nedostatečný. Chybí racionální pohled na věc a většina diskuzí se potácí mezi neochabujícím strachem a naivně otevřenou náručí, míní Parikh a cituje jednoho ze syrských uprchlíků zachyceném na řeckém ostrově Lesbos. „Zkontrolujte si mě a prověřte si, cokoliv potřebujete. Bude to tak lepší pro moji i vaši bezpečnost.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
