Kdybyste hlasovali o nedůvěře vládě Bohuslava Sobotky, jak byste se zachovali?Anketa
Konvička se svěřuje s tím, že při sběru podpisů pod petici IVČRN se setkává i s proimigrantskou reakcí, a to od žen vcelku vyhraněných typů. „Přesně těch, které potkáváme na demonstracích pořádaných nejrůznějšími mutacemi a odnožemi Strany zelených,“ podotýká Konvička. Podle něj tyto ženy nejsou schopny předvídat, selektivně filtrují znepokojivé skutečnosti, a navíc sledují pouze své sobecké zájmy.
Mezirasový sex je intenzivní a má chuť zakázaného ovoce
„Přiznejme si jedno – mezirasový sex je ‚hustý‘, ve smyslu intenzivní, lákavý pro chuť zakázaného ovoce, pro snadné odhození kulturních zábran (‚Jeníkovi odvedle bych tohle nedovolila‘) i z příčin ryze biologických,“ přiznává aktivista. Máme si uvědomit, že ženy, jejichž šálkem čaje jsou hodně tmaví kluci, mezi námi prostě jsou. Na tyto ženy, pokud nemají partnery nebo uspokojivý intimní život, musí působit záběry člunů naplněných k prasknutí frajery ve vojenském věku, jako na někoho jiného působí například výletní jachty naplněné blonďatými playmates v bikinách.
Úchylný návrh komentátora LN
Zároveň ale Konvička upozorňuje, že netvrdí, že každá zastánkyně subsaharské islámské imigrace je neukojená fanynka barevného sexu. „Některé skutečně mohou být tak mládežnicky naivní, jiné to mohou dělat z pouhého politického přesvědčení,“ připouští.
Konvičku nemile překvapil článek publicisty Jana Macháčka v Lidových novinách, v němž nabádal národ, aby se připravil přijmout „Afričany“ do svých rodin; prý kvůli „převýchově“ těchto Afričanů. „Je to opravdu úchylné ve všech představitelných smyslech slova,“ komentuje to Konvička. A vysvětluje, že v zemích na západ od nás jsou instituční kapacity ubytoven, hotelů a nevyužívaných rekreačních středisek plné, a tak jsou spřádány plány na rozmístění azylantů přímo do domovů domorodců. „Mnohem větším tabu, než evropské ženy prahnoucí po sexu se subsahařanem, jsou evropští muži toužící po tom, aby jejich partnerky (manželky, dcery atd.) prahly po sexu se subsahařanem,“ píše Konvička s tím, že nikdo neví, jak je ta fantazie běžná. Čilý provoz na internetu prozrazuje, kdyby nic jiného, že existuje a dokonce nese komerční potenciál. Odborně se tento typ sexuální touhy nazývá kandaulismus. Zvýšená touha po partnerce vyvolaná její nevěrou, je prý poměrně rozšířeným a biologicky naprosto logickým jevem.
„Přiznejme si ovšem, že situace, kdy se ‚cizinec‘ dostává přímo do rodiny (a tam něco páchá, nebo taky ne) jsou i v těch nejhanbatějších zákoutích internetu brána za hardcore nejhardcorovatější,“ uvádí Konvička a upozorňuje, že právě toto nám komentátor Macháček (ale i další – zmiňuje například Cecilii Malmströmovou, bruselskou ministryni sociálních věcí, nebo Federicu Mogheriniovou, bruselskou ministryni zahraničí) podsouvá nikoli jako pornografii, ale jako politický program.
Celý text je ZDE
autor: vam