Jako historik ví, že lidstvo v minulosti čelilo mnohem větším přesunům obyvatelstva, než vidíme dnes. K jednomu velkému stěhování obyvatel planety došlo před pádem Římské říše. Další podobné stěhování Evropa zažila při vpádu Mongolů. V obou případech bylo jedním ze zásadních faktorů ke stěhování sucho. Totéž vidíme dnes na Blízkém východě či v Africe. Z toho odborník dovozuje, že nás masivní přesuny lidí teprve čekají. Evropa možná bude v šoku z přesunu statisíců nebo dokonce i milionů lidí.
Pokud nebudeme krizi řešit...
„Přesto ale nemá smysl propadat beznaději. Berme to jako nastartování procesu regenerace či transformace, z nichž v minulosti pokaždé vyrostlo něco nového, zajímavého a nás obohacujícího. Tak to prostě bylo, je a bude,“ konstatuje Bárta v rozhovoru pro server Aktuálně.cz. Z možného kotle kultur se zrodí něco nového. Stačí se podívat, jak se římská kultura proměnila v kulturu křesťanskou během několika stovek let.
Pokud existuje nějaké největší nebezpečí, není to ani Rusko, ani Islámský stát. „Nehledě na to, co se děje i s přispěním Ruska na Ukrajině a jak tragickým obdobím prochází tato země... Tak z dlouhodobého hlediska považuji Rusko za našeho partnera. Dokazují to i evropské dějiny za posledních dvě stě let. Pokud ale vidím v někom opravdové nebezpečí, jsme to my sami,“ varoval historik. Pokud nebudeme odpovědně řešit problém s uprchlíky, bude se stále více našich spoluobčanů radikalizovat, a to bude náš největší problém.
Nesmíme zapomínat ani na to, že si Afričané pamatují koloniální zlozvyky a někdy doslova i hrůzy koloniální správy, takže obyvatele starého kontinentu vnímají jako lidi, proti nimž je třeba se vymezit. Evropa by se proto měla pokusit Afričanům pomoci, ale nevnucovat se jim. Západní model fungování společnosti není dokonalý a v jiné části světa mohou chtít lidé jít jinou cestou. A mají na to právo. Svět je podle Bárty krásný právě díky své různorodosti.
„Například extra složitý Střední východ. Jeho státy vznikaly – zejména s přispěním Britů – často podle umělých hranic nerespektujících etnika a kulturu lidí, kteří na tomto území žili po tisíciletí. Nějakou dobu se tyto státy mohly či mohou udržet... Ale určitě to není uspořádání na věky. Současný vývoj to velmi přesvědčivě potvrzuje,“ podotýká egyptolog.
Vizionář Havel a mladí muži s mobily
Řada ekonomů nedokázala předpovědět nastupující krizi, která ukázala, že po velkém selhání socialismu přišlo i velké selhání kapitalismu. Bárta přitom zmínil i jméno prvního českého prezidenta Václava Havla, který na problémy kapitalismu dlouhodobě poukazoval. „Václav Havel byl i proto ve světě respektovaným vizionářem. Kvůli jeho neobyčejné intuici vidět svět v širším kontextu si ho velmi vážím,“ zaznělo z Bártových úst.
Pokud jde o evropský model, sociální stát je velkým výdobytkem, ale má slabinu. Přivedl lidi k myšlence, že se o ně stát v krizi postará. Má to ale být jinak. Člověk si musí na prvním místě pomáhat sám. Nic proti solidaritě, ale Evropa musí vědět, že nemůže pomoci všem, a už vůbec ne skrze systém sociálních dávek. Podle Bárty bychom se měli inspirovat příkladem Austrálie, která je ochotna přijmout jen malou část uprchlíků, u nichž trvá na přizpůsobení se australským poměrům.
V kostce řečeno, náš systém je příliš složitý, náš právní systém je složitý, naše byrokracie zbytnělá, náš sociální systém neudržitelný. To jsou naše hlavní problémy. Politici by je měli jasně pojmenovat, odklonit se od politické korektnosti a začít je řešit, brzy už může být pozdě.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
