Ústavní právník ke jmenování Rusnoka: Od poslanců by měla přijít razantní reakce

25.06.2013 21:21

Jmenování Jiřího Rusnoka premiérem nebyl vhodný krok, prohlásil ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Wintr v pořadu Hyde Park na ČT 24. K porušení právního rámce fungování země a Ústavy však podle jeho názoru nedošlo.

Ústavní právník ke jmenování Rusnoka: Od poslanců by měla přijít razantní reakce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem

Ústava totiž podle Wintra počítá s tím, že Česká republika je parlamentní republika, v níž je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně a nemůže vládnout bez její důvěry déle než třicet dní. „Prezident navrhl vládu, ta si půjde do sněmovny pro důvěru, narušeno tedy nebylo z právního hlediska nic,“ upřesnil.

Odmítl tedy i možnost, že by do stávajícího politického vývoje mohl zasáhnout ústavní soud. Jakkoliv se totiž domnívá, že jmenování Rusnoka neprospívá zavedenému politickému systému, toto Zemanovo rozhodnutí jako protiústavní hodnotit nelze.

Rusnok je zřejmě pro Zemana perspektivnější

Zemanův krok však považuje za značně neobvyklý a očekává, že sněmovna dá jasně najevo, že s ním nesouhlasí. „V duchu systému by měla přijít razantní reakce od poslanců v podobě nedání důvěry této vládě, či dokonce vyslovení nedůvěry,“ očekává Wintr. Prezident zřejmě podle jeho názoru zvolil Rusnoka z toho důvodu, že ho považuje za perspektivnějšího premiéra než Miroslavu Němcovou, která získala podporu ve sněmovně.

Nazývat novou vládu jako úřednickou je podle Wintrovo mínění zavádějící. Jedná se totiž prý o termín z dob První republiky, kdy se úřednická vláda lišila především v tom, že nebyla nucena projít hlasováním o důvěře, neboť fungoval tzv. systém negativního parlamentarismu – vláda byla u moci, dokud ji nebyla vyslovena nedůvěra. V současnosti je tomu však přesně naopak. „Každá vláda musí získat důvěru ve sněmovně, z tohoto hlediska je teda každá vláda politická. Teda i ta Rusnokova,“ vysvětlil.

Vláda s plnou podporou prezidenta

V posledních dvaceti letech se v žádné evropské zemi k moci žádná úřednická vláda nedostala. Jako mnohem přesnější považuje proto Wintr označení „prezidentská vláda“. „Vypadá to na vládu, jejíž premiér a zřejmě i ministři budou mít plnou důvěru prezidenta, byť říkal, že se do jejich výběru nebude plést,“ podotkl Wintr.

Právník zdůraznil, že současný politický systém je v České republice nastaven tak, aby bylo možné vykonávat dlouhodobou politiku, poslanci jsou proto voleni na určitou dobu, přestože se může stát, že v jejím průběhu ztratí přízeň svých voličů. „V dnešní době očekáváme rychlé výsledky, ale politika by se neměla dělat takto překotně,“ míní.

Zeman jednal velmi sporně

Samotná nepopularita vláda proto nemůže být důvodem, aby prezident usiloval o její konec. Pokud by takto postupoval těsně po volbách, jeho chování by bylo dle Wintra nelegitimní. Ovšem v tomto případě, kdy vládu stíhala jedna krize za druhou, lze tento postup označit maximálně jako velmi sporný.

Jistá však podle Wintra je skutečnost, že pokud Rusnokova vláda bude u moci až do dalších voleb na jaře příštího roku, posílí se sebevědomí i budoucích českých prezidentů, alespoň co se zásahů do politiky týče.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nem

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

11:11 „Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

Politolog Ivan Katchanovski z univerzity v kanadské Ottawě o válce na Ukrajině mluví jako o „zástupn…