Ústavní soud dostal stížnost na inkluzi. Ale expert ji pořád vychvaluje

11.03.2016 8:56

Ústavní soud obdržel návrh na zrušení plánované inkluze, která je zakotvená v novele školského zákona. Od 1. září tohoto roku by podle ní měli být postupně začleňovány do běžných tříd základních škol děti s lehkým mentálním postižením, které mají dosud při vzdělávání zajištěné speciální podmínky k výuce. Bohumil Kartous ze vzdělávacího think-tanku EDUin však v komentáři pro páteční Lidové noviny varoval, že české školství má řadu jiných problémů, které nás budou pálit ještě dlouho. Takových dvacet let.

Ústavní soud dostal stížnost na inkluzi. Ale expert ji pořád vychvaluje
Foto: kr-stredocesky.cz
Popisek: Prázdná učebna

Návrh na zrušení inkluze podal advokát Richard Novák zastupující rodiče devíti žáků a pedagoga brněnského ústavu sociální péče na Kociánce, jenž se postiženým věnuje. „My tvrdíme, že zavedení inkluze, tedy sloučení dětí bez jakýchkoli zdravotních omezení do tříd s dětmi s lehkým mentálním postižením, mezi nimiž jsou často autističtí školáci, bude velký problém a spíše těmto postiženým uškodí, než pomůže,“ řekl ČTK Novák.

Naopak ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) inkluzi hájí. Nedávno se sešla i s rodiči postižených dětí na Kociánce a snažila se je přesvědčit o tom, že plánované změny budou postupné a rodiče budou v rámci nich sami rozhodnout, zda budou dají dítě do klasické třídy.

Novák zdůraznil, že v ČR není inkluze řádně otestována a neví se, zda skutečně bude pro handicapované výhodou. Rodiče navrhující zrušení inkluze se domnívají, že dětem s postižením nepomohou srovnat rozdíly mezi nimi a ostatními školáky ani asistenti. „Vize, aby se děti sbližovaly, měly se rády, respektovaly i ostatní děti s jakýmikoli handicapy, je v pořádku. Nicméně rodiče se obávají, že u dětí s lehkým mentálním postižením povede k opačnému efektu, tedy spíše k jejich vyčlenění z kolektivu ostatních dětí,“ uvedl Novák.

Cílem inkluze je začlenit do kolektivů na klasických základních školách děti s lehkým mentálním postižením

V ČR žije asi 13 000 dětí s lehkým mentálním postižením. Mnozí z nich jsou dyslektici a dysgrafici, což může zpomalovat jejich výuku. I přes tyto obtíže 3300 dětí je již nyní začleněno do tříd na základních školách. Většina ostatních školáků s lehkou mentální poruchou navštěvuje některou ze 14 základních škol praktických v ČR, kde jim učitelé pomáhají, aby výuku zvládli i se svým omezením.

Cílem inkluze je začlenit do kolektivů na klasických základních školách děti s lehkým mentálním postižením, mimořádně nadané děti i školáky s dalšími omezeními. Výuka má být přizpůsobena jejich potřebám. Se zvládnutím různých potíží, odlišností či zdravotních omezení by měli pomoci asistenti, ale také nové školní pomůcky.

Se zavedením inkluze na školách v ČR se po deseti letech diskusí počítalo od letošního září. Plán vyvolal bouřlivé debaty a u některých rodičů také obavy z toho, jak jejich potomci tento přechod zvládnou. Proto se nakonec ministerstvo školství rozhodlo, že inkluze bude zavedena postupně a vyčlenilo si na vytvoření těchto změn dva školní roky, tedy období od září 2016 do září 2018.

Pověstný zdravý rozum...

Bohumil Kartous se ovšem dodává, že české školství se bude potýkat i s dalšími problémy. Nejen s inkluzí. Zmiňuje především povinné přijímací zkoušky na střední školy a povinnou maturitu z matematiky. S oběma prvky počítá přijatá novela školského zákona. Byl to zřejmě zákon přijímaný na základě přihlédnutí ke „zdravému selskému rozumu“.

„Místo snahy odhadnout skutečný dopad se hodně věří na common sense, zdravý rozum. To je poslední dobou v české společnosti vůbec oblíbený analytický nástroj a ukazuje se, že jím vládne kdekdo. Podle zdravého rozumu tak kupříkladu povinná maturita z matematiky a jednotné přijímací zkoušky na střední školy zajistí zvýšení kvality vzdělávání na českých školách. Je to přece jasné jako výchovná facka, děcka budou mít nad sebou bič neúspěchu, budou proto muset více makat, a ne na školu okázale kašlat, říká zdravý rozum. Jo a taky to má bonus, zlenivělá děcka nebudou zlobit učitele, to je přece hrozné, co se dneska na těch školách děje,“ poznamenává expert.

Povinné přijímací zkoušky na střední školy povedou jen k tomu, že se žáci budou učit zpaměti typové příklady, aby měli šanci uspět v přijímacím řízení. To však nemá prakticky nic společného se skutečným vzděláváním. Žáci se budou biflovat, budou se biflovat s odporem a po přijímacím řízení raději vše zapomenou. S maturitou z matematiky to může být velmi podobné. Pokud opravdu chceme, aby se matematika učila jinak, musí na školy přijít jiní učitelé, kteří budu matematiku učit jinak. Přirozená obměna, kterou zřejmě potřebujeme, zabere takových dvacet let.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…