Piráti s uzavírací klauzulí i po rozhodnutí Ústavního soudu nadále nesouhlasí a znovu se pokusí o její odstranění. „Po každých volbách to budeme řešit touto žalobou," řekl ČTK mluvčí strany Vít Konečný.
Návrh na zrušení části volebního zákona ohledně sněmovních voleb podali Piráti k Ústavnímu soudu letos v únoru, a to společně se stížností proti loňskému rozhodnutí, jímž NSS prakticky potvrdil výsledky voleb. Cílem strany nebylo anulování hlasování, ale „vytvoření spravedlivějších podmínek pro volby příští".
„Diskriminační" pětiprocentní uzavírací klauzule
Konkrétně Pirátům vadila pětiprocentní klauzule pro samostatně kandidující strany a zvýšený vstupní práh pro koalice. Poukázali také na to, že kvůli nestejné velikosti krajů nemají hlasy odevzdané v různých částech Česka stejnou váhu. ÚS stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. V postupu NSS po sněmovních volbách nenašli soudci chybu, ohledně volebního zákona připomněli své starší nálezy.
ÚS neměl důvod se odchýlit od svých dřívějších závěrů, uvedla mluvčí Miroslava Sedláčková. Soudcem zpravodajem byl Jiří Zemánek, odlišné stanovisko měla Kateřina Šimáčková.
Piráti si stěžují i na eurovolby
Návrh na zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule ve volbách do Evropského parlamentu podal NSS letos v červnu. Zabývá se jím ústavní soudce Vojtěch Šimíček. Jeho úkolem je shromáždit podklady a připravit návrh, o kterém pak rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Klauzuli v eurovolbách soud dosud neřešil, výsledek je tak otevřený. Plénum má široké kompetence, může úpravu voleb zrušit pro budoucnost, ale teoreticky také dát impulz ke změně výsledku letošního hlasování.
NSS kvůli podání návrhu ústavním soudcům přerušil řízení o volebních stížnostech zelených i Pirátů. Obě strany zůstaly v eurovolbách pod hranicí pěti procent, Piráti získali 4,78 procenta, zelení 3,77 procenta. Těsná většina sedmičlenného volebního senátu NSS dospěla k závěru, že uzavírací klauzule v případě eurovoleb omezuje volnou soutěž politických sil, rovnost hlasovacího práva a právo na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek.
Evropský parlament prý hraje ve fungování Unie zatím méně významnou roli, než jakou mají národní parlamenty v členských zemích. Proto se klauzule nejeví tak potřebná jako ve sněmovních volbách.
Psali jsme:
autor: luš, čtk
