Prohlášení Milanoviće o vytvoření koridoru, jenž umožní a usnadní průchod přes chorvatské území směrem ke Slovinsku a následnému pokračování do Rakouska, Německa a severských zemí, rozhodně potvrdilo dobrou vůli a snahu Chorvatska pomoci jak utečencům, tak sousedním zemím a celé Evropě. A těm, co jsou u maďarských hranic, to nepochybně přineslo naději, že dosáhnou svého vysněného cíle. Po 24 hodinách ale bylo jasné, že obrovský nápor se nedá kontrolovat a není v lidských silách této země ho zvládnout.
Na toto téma v pátek po obědě telefonicky hovořil ministerský předseda Chorvatska Zoran Milanović s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Chorvatská republika je členem EU od 1. července 2013 a není prozatím součástí schengenského prostoru.
A právě to bylo hlavním tématem jejich rozhovoru – ochrana vnější hranice EU. Jak uveřejnil na svých stránkách NOVI LIST Rijeka, ještě týž den ve večerních hodinách Zoran Milanović hovořil s Jeanem-Claudem Junckerem, předsedou Evropské komise. Juncker potvrdil svoji osobní podporu a nabídl technickou a materialní pomoc v současné situaci. Oba státníci se shodli, že je třeba ty, kteří hledají ochranu před válkou, terorem a represí, ochránit. Rovněž se shodli na ochraně vnější hranice EU a vzájemné pomoci mezi členskými státy EU.
Úterní schůzka ministrů vnitra v Bruselu se tak očekává jako nejpragmatičtější a nejoperativnější. Předseda Juncker a premiér Milanović se domluvili na konstruktivních rozhovorech na neformálním setkání Evropské rady ve středu v Bruselu.
Prezidentka Chorvatska Kolinda Grabarová Kitarovićová prostřednictvím pověřence pro uprchlickou krizi Adriji Hebranga kritizovala premiéra Milanoviće, že měl dostatek času na přípravu k přijetí migrantů. Celou situaci podcenil, a tak je plně odpovědný za vzniklou tragickou situaci. „Jsme hanbou celé Evropské unie, tato hanba jde na účet Milanoviće,“ komentoval situaci po návštěvě Tovarniku pověřenec Adrija Hebrang.
Vláda tři měsíce znala situaci v Řecku, Itálii, Makedonii, Srbsku a skutečně vyhrocenou situaci v Maďarsku. Nepřipravila žádné záchytné body, nepostarala se o základní podporu a byla zaskočena, když po 24 hodinách systém zkolaboval. Dále konstatoval, že mnozí z migrantů mají peníze na taxi, autobusy a nákupy v obchodech. Skuteční utečenci podle něj by dávno neměli po tak dlouhé a strastiplné cestě žádné finance. Je tedy jasnou otázkou, kolik je skutečných Syřanů na útěku před válkou...
Ministryně zahraničí a místopředsedkyně vlády Vesna Pusićová v rozhovoru pro HTV kontrovala, že všichni kritizují vládu, jak přistoupila k problému, ale země, která má 4,3 mil. obyvatel, nemůže zvládat to, když každou hodinu dorazí více než 1500 uprchlíků. Na počátku bylo jasně deklarováno, že Chorvatsko může zvládat počty v tisících, ale ne tento nával. Pusićová dále uvedla, že se pokouší domluvit s Tureckem o podpoře organizační a finanční pomoci. Je třeba přiznat Turecku, že drží obrovskou část utečenců na svém území, a to již tři až čtyři roky. Zároveň odmítla vojenskou pomoc na hranicích.
Večernji list se věnoval v jednom svém článku církevní nabídce pomoci. Biskup mons. Mate Uzmič z Dubrovníku jako první v Chorvatsku poskytl 70 000 kun prostřednictvím charity biskupství Dubrovníku. Další biskup mons. Duro Hrance jakožto představitel dubrovnického biskupství připravil materiální pomoc – konzervy, dětskou stravu, zdravotní materiál, obuv, oblečení. To vše jako sbírku od místních věřících.
Novi List uvedl prohlášení slovinského premiéra Mira Cerara, který také v sobotu navštívil slovinsko-chorvatskou hranici v místě Tovarnik, že Slovinsko může pomoci asi 9000 běženců, a to jen krátkodobě. Země uvažuje o vytvoření koridoru. Ten, kdo bude chtít azyl ve Slovinsku, může ihned na hranici o něj požádat. Téměř všichni však pokračují do Rakouska a Německa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Polanský
