Vše začalo, když lékařovi napsal sportovní redaktor ze slovutného deníku, že se zajímá o případ atletických hvězd osmdesátých let, které dodnes drží světové rekordy. Dnes jsou jejich výkony zpochybňovány tím, že mohly být ovlivněny dopingem, a proto i Mezinárodní atletická federace uvažuje, že zruší všechny světové rekordy dosažené před rokem 2005.
V rámci svého bádání se novinář zajímal i o případ Jarmily Kratochvílové, české atletky, která již od roku 1983 drží světový rekord v běhu na 800 metrů. O Kratochvílové mnozí s oblibou spekulují, že „určitě taky dopovala“, žádný důkaz však nikdy nebyl předložen.
Doktor Hnízdil, sám bývalý antidopingový komisař, souhlasil s rozhovorem a následně dostal po mailu otázky, které jej místy dost překvapily.
Úvodní otázky se týkaly programu státem organizované „podpory sportovců“, jejíž součástí bylo i podávání povzbuzujících látek. Hnízdil, který o problematice dopování dokonce napsal knihu, vysvětloval principy československého programu.
Pak se zájem novinářů stočil na Jarmilu Kratochvílovou dotazem, zda bylo možné, aby si někteří atleti mysleli, že místo anabolik dostávají pouze vitamíny. Právě Kratochvílová vždy tvrdila, že v injekcích dostávala pouze vitamín B12. Hnízdil novináře upozornil, že sportovci neměli lékařské vzdělání a nemuseli být detailně informováni o charakteru podávaných látek.
A další dotaz pak již mířil přímo na československou rekordmanku. Novináře zajímalo, zda jsou důkazy proti Kratochvílové, že dopovala. Hnízdil je zklamal, když odpověděl, že za celé roky, co se tématikou zabýval, nenašel jediný důkaz jejího dopingu. „Ctím princip presumpce neviny. Jakékoliv podezírání, obviňování z dopingu, či zpochybňování výkonu Jarmily Kratochvílové odmítám,“ vzkázal.
Když novináři neuspěli s důkazem o dopingu, zkusili to s „informovaným podezřením“. To vyvozovali z toho, že by při své výkonnosti a tréninkových dávkách nemohla vydržet zdravotně.
„Termínu informované podezření nerozumím. Nápadně se podobá termínu alternativní fakta Donalda Trumpa. V těchto kategoriích odmítám uvažovat,“ vzkázal český lékař novinářům.
Bez ohledu na předchozí odpovědi další dotaz předjímal, že československá atletka dopovala, když se novináři ptali, jestli bychom měli soucítit se sportovci, kteří žili v systému, který je dopovat nutil.
Hnízdil odpověděl, že s Kratochvílovou skutečně soucítí. Ne však z výše uvedených důvodů, ale proto, že poté co celý život obětovala atletice a dosáhla skutečně historických výkonů jsou její výsledky trvale zpochybňovány a je obviňována z nejrůznějších věcí.
Takto na své výkony vzpomínala sama Kratochvílová:
Nakonec novináře zajímalo, proč Česká republika „neprošetřovala doping s takovou vervou“ jako německé úřady dopingový program bývalé NDR. „Nechtěly úřady šetřit případ Kratochvílové právě pro to, že byla taková ikona?“ podsouvali Hnízdilovi. Ten objasnil některé podrobnosti vyšetřování v ČR, na kterém se v devadesátých letech podílel, a ještě jednou odmítl, že by existoval jakýkoliv důkaz o vině Jarmily Kratochvílové a jakémkoliv jejím „zametání“.
Odpovědi český lékař odeslal New York Times a požádal, aby mu byl po vydání zaslán odkaz na finální článek. Žádné reakce se ale nedočkal. „Mám informované podezření, že moje odpovědi nezapadly do předem připraveného scénáře dehonestace Jarmily Kratochvílové,“ dodal v narážce na použitý termín newyorského novináře.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
