Má se Vláda České republiky vzepřít, žádné uprchlíky přidělené kvótami nepřijmout a riskovat tak pokuty z EU a nevraživost západních zemí?Anketa
Petra Hůlová v úvodu připomněla, že důvodem pozvání k debatě byl její text, ve kterém v souvislosti s uprchlíky uvedla, že polarizace debaty o imigraci není dobrá. Mnozí intelektuálové, kteří zastávají názor obhajující přijímání uprchlíků, podle Hůlové nemluví o rizicích a strachu, který je v tomto tématu obsažen, a lidi s jiným názorem obviňují z xenofobie.
Reportérka Tímea Becková ze slovenského Denníku N, která psala reportáže na srbsko-maďarské hranici, potvrdila, že i na Slovensku je společnost ve věci uprchlíků polarizována. Vladimír Turner se hned v úvodu pokusil debatu posunout směrem k anarchistické tematice, když uvedl, že neví, proč by se měl bát imigrantů, když nevěří v konstrukt národních států, hranice považuje za nesmyslné, a že jsou mnohem důležitější věci, které je třeba řešit. Diskuse se nicméně vrátila k vytyčenému tématu a k tomu, jak média o imigraci informují.
Turner: Média jsou fašistická a xenofobní
Podle Turnera jsou česká mainstreamová média xenofobní a fašistická. Petra Hůlová funkci médií v debatě o uprchlících vidí v roli tlampače názorů, „které řvou do světa“ a fungují jako urychlovač polarizace společnosti. Zmínila i sociální sítě, jež umožňují velmi rychlé reakce a tuto polarizaci eskalují. Podle Pavla Šplíchala debata o imigraci u nás vůbec není věcná, neobjevují se příběhy uprchlíků a nehledá se řešení, ale hlavně se zveřejňují prohlášení politiků, mainstreamová MF Dnes nebo Právo vedou agendu proti uprchlíkům a z hlavních médií nenachází nikoho, kdo by byl na straně uprchlíků. „Babišovy noviny jedou čistě protiuprchlickou agendu, debata se fašizuje a je to vidět i na tom, že se na počátku imigrační vlny mluvilo stále o tom, že islám útočí na naše demokratické hodnoty, zatímco dnes už se o demokracii nemluví vůbec, ale v obecné debatě se národní hodnoty, tradice češství a obecná demokracie jako témata vytratily,“ řekl k informování o uprchlících Pavel Šplíchal.
Vladimír Turner řekl, že média sice společnost polarizují, artikulují ale důležité věci místo politiků. „Díky absenci skutečně levicových stran se nedá politika dělit na pravicovou nebo levicovou, toto dělení vytvářejí média a naplňují levicový nebo pravicový program více než politické strany, které jedou jen v populistickém módu jako ANO nebo ČSSD,“ uvedl Vladimír Turner.
Hůlová: Elity mají tunelové vidění
Petra Hůlová pak sice poznamenala, že intelektuální elitu považuje za pozitivní a je jí zapotřebí, v současnosti ale její představitelé, např. v periodicích A2 a Deník Referendum, jsou propagátory „tunelového vidění“, které se snaží vůči mainstreamovým xenofobním médiím vytvářet alternativu, v jejímž rámci jsou lidé, jež se imigrace bojí, dehonestováni. „Není to dobrý způsob, jak do debaty vstupovat a říkat, že český národ jsou xenofobové, idioti a že je to hnus. Není to produktivní způsob, jak debatu odblokovat a posunout někam dál,“ řekla spisovatelka Hůlová. Strach totiž podle ní je i signálem, který není dobré podceňovat. Na druhou stranu ale upozornila na negativní působení médií. „Nevadí jenom to, že jsou xenofobní, ale i jejich podíl právě na akceleraci a směřování k radikalizaci. Na Facebooku se vytvářejí ghetta, kde mají všichni stejný názor, a když pak vyjdete z takového ghetta a zjistíte, že ne všichni mají takový názor, je to velmi frustrující. Výsledkem je, že lidé nejsou schopni akceptovat jiné názory,“ řekla Petra Hůlová.
Tímea Becková k situaci na Slovensku uvedla, že tam je obrovský rozdíl v debatách na sociálních sítích a v běžné komunikaci. „Problém je, že se neinformuje chladně a lidé občas zabíhají do dost emotivní sféry. Diskuse se vyhrotila například v době, kdy se v Rakousku našlo auto s mrtvými uprchlíky a v diskusích se například říkalo, že ,máme o 71 problémů míň‘ apod. Nevím, co se s tím dá dělat, cokoli se jako novináři snažíme přinášet, jakákoli autentická reportáž z místa dění, vyvolá reakci, že je to lež. Máme na Slovensku spoustu médií, která jsou konspirační až fašistická a mají na sociálních sítích obrovský vliv,“ popsala slovenskou situaci Tímea Becková. Média, která se uprchlíků zastávají, jsou podle ní označována za elitářská, jde hlavně o její domovskou redakci, časopis Týždeň a deník SME. „Je to chorobné, v této situaci by debata o uprchlících neměla řešit otázky ,jestli vůbec‘ a ,kdo je pro a kdo proti‘, ale jak uprchlíky přijmout a integrovat. V diskusích se zabýváme sami sebou, a ne tím, jak uprchlíkům usnadnit cestu k nám, a to může dopadnout zle. Na Slovensku není politik, který by se k uprchlíkům vyjádřil pozitivně, ale přitom chce Slovensko žalovat Evropskou unii kvůli kvótám,“ konstatovala Tímea Becková.
Šplíchal: Mainstreamová média se vyděsila, co vytvářejí za paniku
Pavel Šplíchal se vrátil k české mediální scéně a řekl, že podle něj je debata zpolitizovaná, média jen opakují, co řekl nějaký politik, a pak se nemluví o uprchlících, ale o názorech toho kterého politika a lidé se jen přidávají na různé strany. „Běs v médiích a běs mezi lidmi je neadekvátní situaci a je způsoben tím, že jde o jakýsi prázdný mlýnek, kde chybějí témata, jak může vypadat integrace, jaký je dlouhodobý horizont. O tom by měla probíhat debata, a to stále nikdo neví. Je zde vakuum plánů a témat, o kterých se bavit, a pak debata vede o tom, co kdo řekl, a o strachu. To by se mělo změnit,“ doplnila Petra Hůlová.
Dál se diskutovalo o budoucnosti vnímání imigračních problémů. To, jestli média budou diskusi kultivovat, a ne ji stahovat „dál do žumpy“, se podle Pavla Šplíchala uvidí na jaře. „Přes zimu asi ustane příliv uprchlíků a uvidíme, jestli do té doby média najdou střízlivější tón, i to by se mohlo stát. I mainstreamová média se totiž trochu vyděsila z toho, co vytvářejí za paniku. Společnost je ale na to naladěna a spousta lidí chce nepřítele. Teď jde o to, nakolik tomu mainstream ustoupí. Je to ale spíše o politicích a o tom, jestli najdou polohu, která nebude ustupovat této poptávce,“ uvedl Pavel Šplíchal, média by podle něj měla být také střízlivější a klást politikům správně otázky. Podle radikála Vladimíra Turnera by se neměla ani tak řešit otázka, jak média fungují, ale „měli bychom převzít média do svých rukou, aby plnila svou veřejnou službu, a ne mocensko-ekonomické zájmy oligarchů a mafiánů, kteří si je platí a vlastní“. Většina z českých médií je podle něj jen druh firem, které generují kapitál.
Diskuse: Je to k zblití, jak se k uprchlíkům chováme
V diskusi emotivně vystoupila nespokojená posluchačka, která se dožadovala lepšího přístupu celé společnosti vůči uprchlíkům. „V roce 1968 odešlo sto padesát tisíc Čechoslováků, a pochybuji, že se tehdy k nim někdo choval jako my dnes k uprchlíkům, je to k zblití, jak se k nim chováme,“ křičela rozčílená starší dáma, která podle svých slov patří k vlně emigrantů z osmašedesátého roku a žila ve Francii. Kritizovala také názory, že bychom měli přijímat hlavně křesťany a Židy. „Jak si to může někdo dovolit, copak Okamura má křesťanský nebo židovský původ!? Když jsem učila, vykopala jsem mnohem lepší známky z arabských žáků než z bílých Francouzů,“ uzavřela svůj emotivní vstup žena.
Petra Hůlová v reakci na to řekla, že je i není relevantní srovnávat naše emigranty a současné uprchlíky, a poukázala na moment obecné kulturní jinakosti, která je v současnosti problematická. „Je to věc, se kterou se musí kultura, která uprchlíky přijímá, vyrovnat, to ale v případě emigrace Čecha v roce 1968 do Ameriky bylo jiné,“ řekla spisovatelka. K současnému pohledu na kulturní jinakost Pavel Šplíchal ale připomněl Británii: „Je zvláštní, když se podíváte na argumentaci britských nacionalistických stran, které vystupují proti Východoevropanům a říkají, že indický nebo i africký imigrant je pro ně lepší než Polák. Ve chvíli, kdy Západ neví jistě, jestli k němu postkomunistický východ patří, je důležité vidět i toto.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
