V 96 letech zemřel válečný veterán a novinář Bedřich Utitz

13.02.2017 21:33

Ve věku 96 let zemřel válečný veterán a novinář Bedřich Utitz. Informoval o tom dnes server Lidovky.cz. Bojoval u Tobruku a poté u Dunkerque. Po válce pracoval mimo jiné v Československé tiskové kanceláři nebo v Československém rozhlasu. V roce 1998 převzal Řád Tomáše Garrigua Masaryka, před třemi roky se pak stal laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Zprávu přinesla ČTK.

V 96 letech zemřel válečný veterán a novinář Bedřich Utitz
Foto: Archiv
Popisek: Německý tank Tiger

Utitz se narodil 20. listopadu 1920 ve Vídni v židovské rodině. V jeho 12 letech rodina zamířila zpět do Prahy, odkud pocházel Utitzův otec. V Praze studoval německé reálné gymnázium ve Štěpánské ulici, maturoval v září 1938. Během mobilizace se marně snažil přihlásit do Československé armády, po okupaci se mu i s celou rodinou (kromě otce, který zemřel v polovině 30. let) podařilo emigrovat do Palestiny. V roce 1940 se konečně dostal do armády, sloužil v československé jednotce v Tobruku, později jej přijali do důstojnické školy v Haifě a v roce 1943 se přesunul do Británie. V řadách Československé samostatné obrněné brigády se Utitz na podzim 1944 zapojil do obléhání přístavu Dunkerque. V lednu 1945 byl zajat, po dvou měsících se ale k jednotce vrátil při výměně zajatců.

Začínal v německojazyčném vysílání

Po válce zamířil zpátky do Prahy a začal studovat chemii, vysokou školu ale brzy opustil. Na podzim 1945 jej i díky znalostem jazyků přijali do ČTK. Jako její redaktor působil například v Berlíně. V roce 1949 nastoupil do tiskové agentury Telepress, která sloužila k vysílání propagandy do zahraničí. Po zániku agentury, která se v roce 1951 stala nepřímou obětí procesu s Rudolfem Slánským, pracoval Utitz jako knihovník v Ústavu pro experimentální chirurgii v pražské Krči.

Do médií se vrátil v roce 1954, kdy nastoupil do rozhlasu. Začínal v německojazyčném vysílání a vypracoval se až na vedoucího ústřední redakce zahraničního vysílání. V letech 1963 až 1965 pobýval na Kubě, nejprve pracoval v kubánském vysílání pro Ameriku, později se stal zpravodajem Čs. rozhlasu. Po návratu z Kuby vedl až do okupace v roce 1968 německou sekci zahraničního vysílání rozhlasu.

Po srpnu 1968 se Utitz podílel na protiokupačním vysílání a ještě v roce 1968 zamířil do SRN, nejprve na roční neplacenou dovolenou. V roce 1969 zůstal v emigraci, kde sehnal práci na tiskovém oddělení německého ministerstva zahraničí. V roce 1971 spolu s Adolfem Müllerem založil v Kolíně nad Rýnem nakladatelství Index, které do konce 80. let vydalo na 200 titulů v Československu zakázaných autorů. Po listopadu 1989 působil jako dopisovatel řady českých médií.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

18:35 Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

„Pokud ten pán neví, co se stalo 15. března 1939, tak je otázka, jestli je pro výkon funkce preziden…