Hned v úvodu Radek Špicar upozornil, že by stát mohl šetřit na právních službách, marketingových službách a tak podobně. Nejen na tyto věci totiž stát vydává nemalé peníze. „Jde až o 30 miliard,“ upozornil Špicar. A Skopeček mu dal jasně za pravdu. Dnes ministr financí Andrej Babiš hovoří o schodku 70 miliard, ale podle experta ODS bychom se mohli pohybovat na úrovni schodku 40 až 50 miliard.
Středula v této věci vládu hájil. Podle jeho názoru si stát s vlastními silami mnohdy nevystačí a musí hledat pomoc jinde. Podle Středuly jde zkrátka o rozhodnutí ministra, ve své funkci je proto, aby rozhodoval. A Špicar se v jistou chvíli přiklonil na jeho stranu. Stát podle jeho názoru nemůže šetřit moc, aby ekonomiku příliš neutlumil. To by mohly způsobit škrty v řádech desítek miliard. Podobně by růst mohly brzdit i legislativní mezery, například v oblasti stavebnictví. Tyto mezery by měli zalepit právě zákonodárci.
Následně došlo na tvrdý spor mezi Skopečkem a Středulou. Druhý jmenovaný prohlašoval, že současná vláda musí napravovat škrty pravicových vlád, a Skopeček ihned přešel do protiútoku. Kdyby někdejší ministr financí a současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) extrémně nezvyšoval zadlužení Česka v době rekordního růstu, nemusely by podle Skopečka pravicové vlády šlapat na brzdu.
„Zvláštní politika“ Andreje Babiše
Skopeček také řekl své k výběru daní. „Může za to i ne právě šťastná personální politika ministra financí Andreje Babiše. Říká se leccos o tom, že se lidé pod ministrem Babišem musejí točit na více židlích,“ poznamenal Skopeček s tím, že jeden člověk musí vykonávat více práce než dříve. „Personální politika Andreje Babiše v rámci celého ministerstva je prazvláštní,“ uzavřel Skopeček.
Podle Špicara by se v Česku neměly zvyšovat daně, snad to prý Babiš uhájí. A kdyby se to přece jen nedařilo, dalo by se podle hosta škrtat třeba ve zdravotnictví, kde zaměstnavatelé vidí rezervy.
autor: mp