Ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích začíná Petr Žantovský u debaty v pondělních Událostech, komentářích, kterou vedli pod taktovkou moderátora České televize Lukáše Dolanského bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček a Michal Vít z Institutu pro evropskou politiku Europeum. „To je neziskovka, kterou si založil pro své potřeby Pavel Telička. Co tím dál sledují nebo o co budou usilovat, nevím. Ale každopádně jsou napojeni na zájmy a patrně též na finance Evropské komise, takže je zjevné, že se jedná o propagandistickou partu. No a tématem byl požadovaný odchod Jeana-Clauda Junckera z čela Evropské komise,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Bylo podle něj „pěkné“, jak Michal Vít argumentoval, že není možné odvolat Junckera, protože by došlo k rozpohybování Evropské komise, což je klíčový rozhodovací bod v Evropské unii. „Tím jinými slovy potvrdil všechny ty úvahy o deficitu demokracie v EU. V podstatě řekl a ve čtvrtek to paní Jourová v České televizi také potvrdila ve zprávách po třiadvacáté hodině, že rozhodování se skutečně děje tak, že nějaký návrh připraví jeden komisař za pomoci svých úředníků, pak se to celé předá dalším úředníkům, ti to zpracují, pak se to předhodí Komisi, a ta to v podstatě vezme bez dalšího na vědomí. Tak to je opravdu demokratický systém, který by byl podle pana Víta rozpohybován, kdybychom požadovali po panu Junckerovi, aby se zodpovídal za svá slova po Brexitu,“ podivuje se mediální odborník.
Juncker a spol. znehodnocují myšlenku i hodnoty EU nejvíc ze všech
Přitom ale jednu takovou „drobnost“ Michal Vít vůbec nezvážil. „A sice, jak je vůbec možné, aby v čele superstátu jménem Evropská unie a v čele její ‚vlády‘, tedy Evropské komise, stál člověk, jenž je schopen říkat takové věci, které říkal, že je schopen naprosto poškozovat, když už se tedy bavíme o nějaké evropské myšlence nebo evropských hodnotách, tak nejvíc je poškozují právě Juncker, Schulz, Merkelová, Tusk a podobní, protože je znehodnocují v očích občanů evropských zemí. Jak je vůbec možné, aby tito lidé rozhodovali, a jak říká pan Vít, tedy klíčově rozhodovacím způsobem o životě mnoha desítek milionů lidí v Evropské unii?“ diví se Petr Žantovský.
Psali jsme:
Takovou otázku však nikdo nepoložil. „Nepoložil ji samozřejmě ani pan Dolanský. Proč by ji pokládal, když je to redaktor České televize, ten nemusí dělat nic. Pan Vít také říkal, že odchod Junckera by znamenal podkopání evropských institucí. No jestli jsou evropské instituce tak slabé, že by odchodem jednoho úředníka byly podkopány, tak to je to s nimi opravdu špatné. A pak by asi bylo dobré podkopat všechny úředníky a urychlit odchod Evropské unie na smetiště dějin, jak nejvíc to půjde, zrušit to a dál neplatit. Také pan Vít zdůvodnil, proč by tedy měl Juncker zůstat v čele Evropské komise. Protože prý ctí evropskou myšlenku,“ připomíná mediální analytik Vítovu úžasnou větu.
Zástupce Europea řekl během debaty v České televizi naprostý blábol
Sám ctí spoustu myšlenek, ale přesto nemá pocit, že by si kvůli tomu zasloužil být v čele všemožných úřadů nebo ve vysokých funkcích. „To je prostě blábol, co řekl. To je normální čistá fráze, která připomene člověku, jenž něco pamatuje, socialismus. Boj za mír, boj o zrno. Říkalo se tomu v padesátých letech klapoklidez – kladný poměr k lidově demokratickému zřízení. A v osmdesátých letech se pro to razil pojem mokobuko, neboli morální kodex budovatele komunismu. Pan Juncker má takový klapoklidez a mokobuko, protože údajně ctí evropskou myšlenku. Nu tak k tomu nemám co dodat. Jenom tím potvrzují, že to všechno je socialistická hra na demokracii a nemá s demokracií lautr nic společného,“ tvrdí Petr Žantovský.
Ke druhému tématu ho inspirovala informace z posledních pondělních zpráv České televize. „Byla to zajímavá zpráva, dali ji velmi stručně, nijak se nad ní nezastavili, ale já jsem se nad ní pozastavil a položil jsem si jednu velmi podstatnou otázku. Říkali, že vláda projedná zprávu o tom, že padesát procent českých Romů žije v sociálně vyloučených lokalitách. Za celou dobu, co byla zpráva prezentována, nezaznělo, kdo je jejím autorem, na čí objednávku byla vytvořena, kdo ji platil, s jakým účelem měla být vytvořena. Podstatné je, že vláda tuto zprávu projedná. Kdo za ní je z ministrů naší vlády, zda Dienstbier či někdo jiný, nějaký jiný expert na neziskovky, nevím, to spekuluji. To opravdu netvrdím, ale dalo by se to tak asi odhadnout,“ míní mediální odborník.
Na Havlovo české sebemrskačství navazují neziskovky a nadace
Na samotné zprávě ho nejvíc fascinuje české sebemrskačství. „Prostě my jsme špatní. O nás někdo někde – začalo to Havlem a pokračuje to těmi všemi zahraničními NGO a různými Sorosovými nadacemi a podobně – řekne, že jsme špatní, a my to bez dalšího akceptujeme a jsme v podstatě rádi, že se můžeme sebemrskat. Nu a teď tedy někdo vymyslel informaci o tom, že padesát procent českých Romů žije v sociálně vyloučených lokalitách. Já to nevím, nepočítal jsem ty lokality, neumím těmhle číslům ani nijak oponovat, možná má ta zpráva pravdu. Ale věrohodnosti té informace by Česká televize dodala, kdyby nám sdělila, kdo tu zprávu vytvořil, za jakým účelem a proč ji právě teď zrovna vytahuje ze šuplíku,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Uvažuje, jestli to náhodou nemá nějakou souvislost s tím, aby se odvedla pozornost mediálního publika a veřejnosti od skutečných problémů k pseudoproblémům. „A k pseudoudálostem, které se jednou za čas vytáhnou, když politici chtějí skrýt, že se jedná o důležitých věcech v duchu hesla o nás bez nás. Tomu se říká v americké mediální teorii red herring, tedy červený herynk,“ poukazuje mediální analytik na ustálené spojení, které symbolizuje všechno, co odvádí pozornost od něčeho podstatného k něčemu nepodstatnému. Metodu červeného slanečka používají hojně politici, když nechtějí nebo neumějí odpovědět na kladenou otázku.
Vrchnost možná projednává něco, na co veřejnost nemá vidět
„Publiku se předhodí náhradní strava v podobě nějakého ať už líbivého, nebo prostě jenom náhradního nelíbivého zboží, viz tedy například vepřín v Letech, a skryje se tím agenda, kterou opravdu vrchnost skutečně projednává, aby na ni veřejnost neviděla ve chvíli, kdy byla projednána. A pak se jenom veřejnosti apodikticky sdělí a nazdar, milá veřejnosti. Už to tak je, tak už se o tom nebudeme dál bavit, hlavně že jsme si zase probrali ten vepřín v Letech. Já se trošku obávám, jestli to není nějaká podobná kauzička,“ přiznává Petr Žantovský.
Dr. Libor Rouček
Třetí téma se týká dvoudenního summitu NATO ve Varšavě. „Pro vývoj Evropy i pro vývoj v naší zemi je to velice zásadní věc, protože na něm má dojít k přitvrzení vojenské pohotovosti a vojenské připravenosti, k posílení armád a vyzbrojení. Před časem byl stanoven minimální limit dvě procenta z rozpočtu na armádu do roku 2020 a zároveň se zakázalo jakékoli snižování stávajícího stavu, tedy procenta dávaného ze státního rozpočtu na zbrojení, což ale některé země stále nerespektují. A tohle všechno se má nějakým způsobem probrat ve Varšavě. Proč ve Varšavě, je zcela zjevné. Protože je to stát Visegrádu, který se dnes staví poměrně kriticky vůči evropskounijní politice, ale zároveň je to hlavní město státu, který má dlouhodobě nejvíc otevřených účtů s Ruskem,“ vysvětluje mediální odborník.
Dříve to byl Che-Kovanda, dnes je nepřítelem všeho z východu
Proto očekává, že se během pátku a soboty budou ve Varšavě zužitkovávat různé geopolitické prvky a vlivy. K summitu se ve čtvrtečním vysílání České televize vyjadřoval i Karel Kovanda, bývalý český velvyslanec u NATO. „Jednak jsem si vzpomněl na to, že Karel Kovanda býval ideově trošku jinde. Dokonce se mu v šedesátých letech říkávalo Che-Kovanda jako Che-Guevara, protože byl velký levicový aktivista. Dnes je tedy velkým nepřítelem všeho z východu. Inu, koho chleba jíš, toho píseň zpívej, zřejmě se to za ta léta naučil. Ale co mě fascinuje, je vytváření představy, že Rusko připravuje útočnou válku na Pobaltí, na Finsko, na Polsko, na kdekoho. To je naprostý nesmysl,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Vždyť každý, kdo trošinku vidí do střev momentálního ruského výzbrojního kontingentu a jeho technologií, tak ví, že prezident Vladimir Putin zastává doktrínu obranné války, protože na útočnou nemá peníze. „Nevím, jestli na ni má chuť, náladu nebo mentalitu, to neumím posoudit, ale prostě na ni nemá peníze. Ale má na špičkové technologické úrovni připravenou obrannou válku. Kdyby totiž chtěl vést útočnou válku, tak už je dávno na Donbase nebo v Pobaltí. Takže to jsou všechno strašáky, které malují někteří lidé na zeď nebo na vrata, protože tím sledují nějaké své geopolitické cíle. Já se obávám, že ve Varšavě to bude těchto strašáků plné,“ podotýká mediální analytik.
Mainstreamová média o klíčových dokumentech těchto dní neinformují
Jednání ve Varšavě si pracovně nazval Varšavská smlouva II. „Myslím, že toto srovnání není úplně od věci. Ale v té souvislosti bych chtěl říct, že je samozřejmě příznačné, že žádné mainstreamové médium neinformovalo o dvou naprosto klíčových a podstatných dokumentech těchto dní. Jeden z nich se jmenuje Pokyn do Varšavy. Tuto výzvu připravili lidé kolem iniciativy Ne základnám. Vyzývají v ní naše čelné představitele, aby ve Varšavě hájili mírovou, a ne válečnou politiku. Je to velice jemně a decentně napsané, k věci, nemá to žádné parametry nějakého bláznivého aktivismu. Pod tu výzvu se podepsali lidé velice zajímaví od europoslance Jana Kellera, přes spisovatele Zdeňka Mahlera, cestovatele Miroslava Zikmunda, hudebníka Mikoláše Chadimu, lékaře Rajko Dolečka, režiséra Zdeňka Trošku a podobně,“ poukazuje Petr Žantovský.
Pestrost spektra podepisovaných podle něj svědčí o tom, že nejde o politický, ale o občanský cíl. „A to naše média samozřejmě ignorují. Stejně tak ignorují velice kvalitně zpracovanou výzvu Jana Schneidera a Miroslava Polreicha, která apeluje na aplikaci prvních článků Charty NATO, kde se praví, že se státy zavazují řešit své vzájemné a jakékoli jiné mezinárodně politické záležitosti čistě mírovou cestou, nikoli válečnou. A že NATO, když to vezmeme doslova, má ve svém názvu, že je to Severoatlantická obranná organizace, nikoli útočná. North Atlantic Treaty Organization by z principu neměla být útočným paktem. A jestliže z toho dnes někdo chce vyrábět útočný pakt, tak se ptejme po jeho záměrech. Ale také se ptejme, proč Česká televize a ostatní mainstreamová média o těchto podstatných věcech neinformují,“ doporučuje mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
