Který evropský národ máte nejraději? (Hlasování od 14.4.2016)Anketa
Událostmi na Ukrajině se Petr Žantovský bude tentokrát zabývat ve světle několika výroků, které o nich zazněly v našich sdělovacích prostředcích. „Už jsme si několikrát povídali, že je zajímavé, jak naši veřejně vystupující novináři i všelijací komentátoři snadno zacházejí s různými hodnoceními ve smyslu nesnesitelné lehkosti bytí. Já bych spíš řekl nesnesitelné lehkosti žvanění. Známkují určité události bez jakéhokoli kontextu nebo bez jakéhokoli zdůvodnění,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Za příklad uvádí dřívější článek komentátora Martina Fendrycha, jenž připojení Krymu k Rusku v důsledku referenda nazval anšlusem a srovnával ho s obsazením Rakouska nacistickým Německem. „To je takový ryzí příklad, ale ty příklady se zmnožují. Jak ta smutná záležitost postupuje, tak tlačí i naši veřejně vystupující komentátoři na sílu slov. Asi nejsilnější kávu nám v tomto smyslu připravil náš bývalý velvyslanec v Rusku Luboš Dobrovský v České televizi, když prohlásil, cituji: ´Putin napadl Krym´,“ uvádí Petr Žantovský s tím, že on sám si nevšiml, že by na poloostrov napochodovalo vojsko a přepadlo ho.
Pro bývalého Havlova kancléře je humanitární konvoj licoměrnost
Luboš Dobrovský to ale tak vidí a prezidenta Putina i Rusy obecně nazývá jednoznačným slovem bandité. „Říká také, že humanitární konvoj je licoměrnost a lež. Nikde nezdůvodňuje, proč si to myslí. Ale prostě si to myslí a on má přece vždy pravdu. K humanitárnímu konvoji ještě dodává, že je to lež i tehdy, když opravdu veze humanitární pomoc. Takže humanitární konvoj, který veze do Luhansku chudákům bez přístřeší, bez potravin a nezbytných životních potřeb nejnutnější pomoc, tak to je lež. To je špatně, to se nemá dělat,“ podivuje se mediální odborník nad zvláštním, vpravdě soudružským uvažováním bývalého kancléře prezidenta Václava Havla.
Psali jsme:
Domnívá se proto, že si Luboš Dobrovský vzpomněl na svá mladá léta a oživil v sobě bojovníka. „Povídáme si dva dny po výročí 21. srpna. Tehdy šlo také o různé boje a nemyslím tím jenom vpád vojsk Varšavské smlouvy. Myslím tím především boje uvnitř Komunistické strany Československa, které jedna z bojujících skupin vyhrála a druhá prohrála. No a ta, co prohrála, nás dnes poučuje, například ústy pana Dobrovského, což je samozřejmě historický paradox, ale zkrátka už to tak je,“ podotýká Petr Žantovský.
Těch, co volají po válce s Ruskem, kupodivu není málo
Federální ministr obrany z let 1990 až 1992 jednoznačně říká, že lze nastolit pouze dva způsoby postoje Západu vůči Rusku, když prohlašuje: „Buď sankce, nebo válka“ a volá tedy do války. „Kupodivu není zdaleka ani první, ani poslední. Četl jsem už před několika měsíci článek Jana Hrona, pracovníka Knihovny Václava Havla, který jednoznačně píše: ´Ano, Putin v podstatě vyhlásil Západu válku, je třeba se na ni připravit, je třeba zvolit ty a ty konkrétní strategie.´ Ve svém článku v Hospodářských novinách přímo poučuje západní stratégy, co mají dělat a jak postupovat,“ připomíná mediální analytik.
A podle něj Luboš Dobrovský v tomto směru jenom pokračuje. „Stále opakuje donekonečna mantru, že Putin chce další území. S tím přišel před časem jeden bývalý Putinův spolupracovník, který to vnesl do veřejného prostoru. Nevím, s jakým účelem, jestli to měla být osobní pomsta, nebo snaha o dezinformaci, to je celkem jedno. Ale není to tak dávno, co byla média zaplavena dohady o tom, že se Putin chystá táhnout na Bělorusko, Moldávii, dokonce na Finsko a že skutečně jde o expanzivní válku, kterou tenhle člověk má vést,“ poznamenává Petr Žantovský.
Zahraniční zpravodaj ČT opakuje mantru o invazi na Krym
Za zajímavý a naprosto příznačný jev považuje to, že nic z toho nikdy nikdo neprokázal, ale ani se to prokazovat nepokoušel. „To už je typická vlastnost českých médií. Něco řeknou, ale nezabývají se tím, jestli na to mají argument, nebo ne. V této souvislosti vystoupily v České televizi ještě tři další zajímavé osobnosti, které jsou tam k vidění dosti často. Jednak můj oblíbený bývalý konzul Vladimír Votápek, který v duchu pana Dobrovského – oni jak kdyby si to řekli a domlouvali se – prohlásil, že ´Krym byl ukraden´,“ poukazuje mediální odborník na názorový soulad hostů veřejnoprávní televize.
S nimi ovšem drží krok zahraniční zpravodaj České televize Miroslav Karas. „Opakuje mantru o invazi na Krym. Přitom invaze je něco, co známe ze srpna 1968. To byla invaze, když území Československa tehdy jednoznačně obsadila cizí vojska i s jasným politickým zadáním. Ale na Krymu jsem invazi nezaznamenal. Nejlépe se v tomto směru ale prosadila paní Langšádlová z TOP 09, která se svým neodolatelným úsměvem komentuje vždy a všechno, protože všemu rozumí,“ pokračuje Petr Žantovský v zamyšlení nad citacemi z médií k dění na Ukrajině.
Ukrajina zakázala vysílání televizím, jejichž informování se jí nelíbí
U místopředsedkyně TOP 09 ho zaujalo prohlášení, že „Rusko obsadilo část Ukrajiny“. „Možná se s paní Langšádlovou díváme každý na jinou mapu, ale já jsem neviděl pochodující ruská vojska byť jen na jeden metr čtvereční Ukrajiny. Ale neočekávám, že by se paní Langšádlová omluvila veřejnosti, že ji mystifikuje. Je samozřejmé, že to naši čačtí moderátoři nekomentují, nezastavují ty, kteří pronášejí takové nesmysly, a neříkají jim ´Prosím vás, paní Langšádlová, a kterou část Ukrajiny obsadilo to vaše Rusko? Tady máme mapu, ukažte mi to.´ Tak takové reakce jsme se od našich čackých moderátorů nedočkali,“ lituje mediální analytik.
Ing. Jana Bobošíková
Za druhé téma si zvolil několik dnů starou informaci, že Ukrajina zakázala čtrnácti ruským televizím vysílat na svém území. „To samo o sobě je samozřejmě blud a iluzorium, protože v dnešní technologické situaci lze těžko zamezit šíření signálu, ale je to politické gesto. Ukrajina tím říká: ´Vysílání těchto televizí se nám nelíbí, protože o nás neříkají to, co bychom o sobě rádi slyšeli.` Tomu lze rozumět, to totalitní režimy dělávají,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský s tím, že také Československá socialistická republika rušila vysílání některých západních rozhlasových stanic, třeba Rádia Svobodná Evropa.
Proti omezování svobody slova a proti cenzuře se u nás nikdo neozval
„Myslím, že se soudruh premiér Jaceňuk poučil ze správných příkladů a chová se na Ukrajině úplně stejně. Efekt ale bude nulový, vždyť to je pochopitelně jen politické gesto. A jenom ta stávající ukrajinská věrchuška o sobě říká, jaká je a jakým způsobem chce fungovat. Je to takový coming out, jak se říká procesu rozpoznávání a akceptování své menšinové sexuální orientace, takže pan Jaceňuk provedl takový politický coming out,“ upozorňuje mediální odborník.
Na celé této záležitosti ho ale nejvíce zajímá skutečnost, že naše média mlčí. „Nezaznamenal jsem jediný výkřik pobouřeného novináře, třeba předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého nebo jiných takových těch statečných komentátorů z Respektu, z Hospodářských novin a podobně, že by vytáhli do boje proti omezování svobody slova nebo proti cenzuře. Přitom je to cenzura naprosto zjevná. Nevím, podle čeho tedy naši stateční komentátoři volí sympatie, či antipatie, nebo ve kterém okamžiku se jim cenzura zdá být zlou a ve kterém dobrou. Těžko říct, do žaludku jim nevidím. Chtěl jsem říct původně do hlavy, ale tuto myšlenku jsem opustil,“ přiznává Petr Žantovský.
Slova z písničky Katapultu ve stopách „Metelesku blesku"
Na závěr si nechal středeční informaci médií, že by Strana zelených měla zaplatit textaři skupiny Katapult Ladislavu Vostárkovi půl milionu korun za užití sloganu „A co děti? Mají si kde hrát?“ v předvolební kampani z roku 2010. „To je také zajímavá debatní tematika, přičemž to není první příklad podobného sporu. Připomeňme si, že paní Bobošíková si před časem do svých volebních sloganů dala heslo ´Metelesku blesku´, což je z filmu Marečku, podejte mi pero,“ poukazuje mediální analytik na případ, v němž hnutí Hlavu vzhůru! zažaloval jeden ze scenáristů filmu Zdeněk Svěrák.
Petr Žantovský má k této dnešní zvláštní módě žalob dvojaký postoj. „Samozřejmě je nedotknutelné a svaté právo autora, co se nakládání s jeho dílem týče. V tomto ohledu by jak Vostárek, tak Svěrák měli mít veškeré plusy na své straně. Ale na druhou stranu obě slovní spojení v různých sociálních skupinách zdomácněla, zlidověla a stala se v podstatě ikonickými vyjádřeními. ´A co děti, mají si kde hrát?´ je prostě taková slovní hříčka, která mimochodem pochází z velmi angažované písně Ladislava Vostárka,“ vybavuje si mediální odborník, že tuto písničku hrála skupina Katapult i na Festivalu politické písně Sokolov.
Exposlanec Tlustý by mohl být zažalován za eurohujera
Šlo o píseň s názvem „Až“, která začínala slovy „Až se bude psát rok 2006“ a několikrát se v ní objevila otázka „Co děti, mají si kde hrát?“. „Sama píseň byla poplatná době svého vzniku, a to, že se pan Vostárek dnes soudí o zneužití jedné půlvěty z této písně, dává vzpomenout i na kontext, kdy ta píseň vznikala, a na všechny ty věci okolo. To se zapomíná. Ale vraťme se k tomu autorsko-právnímu sporu. Ve chvíli, kdy něco skutečně zlidoví, tak bychom se asi měli i s použitím zdravého rozumu, pokud něco takového existuje, pohybovat v nějakých liberálnějších polohách,“ domnívá se Petr Žantovský.
Protože pak by stejným způsobem mohl Zdeněk Svěrák zažalovat exministra financí Vlastimila Tlustého, který je autorem označení eurohujer. „Jsou jím míněni nadšení příznivci evropské federalizace, kteří mu připomněli postavu Hujera, jenž nosí učiteli ve filmu ´Marečku, podejte mi pero´ švestičky ze zahrádky. To je přesně symptomatická postava. Když dnes chcete označit tento typ řitního alpinisty jedním slovem, tak vás napadne slovo Hujer. To je ikonické označení a je to možná ještě mnohem ikoničtější než Metelesku blesku, což je jen taková svěrákovská poetická hříčka. Ale Hujer je prostě Hujer. A v tu chvíli by pan Tlustý měl být asi na pranýři, že slovo Hujer zneužil v tomto kontextu,“ míní mediální analytik.
Textař by mohl být polichocen, že jeho slova zlidověla
Má proto pocit, že to přeháníme a že se bereme všichni příliš vážně. „Pan Vostárek, svým způsobem nahlíženo, by mohl být rád, že jeho z tehdejšího kontextu vyňatá píseň ožila na nějakém novém kontextu. Nevím, jestli má pan Vostárek rád Stranu zelených, nebo jinou stranu, to je úplně lhostejné. Svým způsobem by měl být polichocen, že ta věta zlidověla stejně jako Hujer. On to tak nevidí, myslí si, že od Zelených dostane nějaké peníze. Ale když už u nich nebude Bursík, tak žádné peníze nikdo neuvidí. Ale to už je na úplně jinou úvahu,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
