„Bojoval o život, já byl zraněný od pasu dolů. Držel se za plíce, měl je prostřelené. Tak jsem doufal, že mu to pomůže. Bohužel. V nemocnici mě položili vedle někoho, kdo byl přetažený dekou. Když jsem ji odhrnul, tak jsem viděl, že nepřežil," uvedl Petr Šída. Dnes mu i přesto za jeho čin veřejně poděkovala Nina Vaňková, vdova po Jindřichu Kulišovi. „Pro mě jsi hrdina," řekla.
Při invazi vojsk Varšavské smlouvy zemřelo v Liberci před 46 lety devět lidí a dalších 45 bylo zraněno. Liberec byl prvním velkým městem na cestě okupačních tanků a také místem prvních ostrých střetů s okupanty. Tanky a další vojenská technika v plné bojové pohotovosti totiž mířily do Prahy z Polska. „Nečekal jsem to. Měl jsem vztek a byl jsem rozčarován," řekl Šída.
Spolu s dalšími vzal dlažební kostky od Šaldova divadla a házel je na projíždějící kolonu. Když zastavila na rohu náměstí u radnice, byl asi metr a půl od obrněného transportéru. Z něj pak do davu pálil voják samopalem. Šídu několikrát zasáhl do nohou. „Když střelba utichla, přiběhli dva lidé, za ramena mě táhli pryč a schovali za trubky lešení u radničního sklípku. Tam jsem dostal další zásah," vylíčil. Celkem měl v sobě sedm střel.
„V nemocnici jsem byl nejdéle ze všech zraněných, rok a tři čtvrtě. Pustili mě jen proto, že jsem podváděl a sklepával teplotu na teploměru," zavzpomínal. Následky zranění má dosud. „Když mi před čtyřmi lety dělali v Mladé Boleslavi nová kolena, primářka říkala, že neviděla chodit nikoho jiného s tak rozbitýma nohama," dodal.
Dodnes mu zranění připomínají také kalhoty a boty, které měl 21. srpna 1968 na sobě. Velké zklamání zažil i v roce 1969, kdy si lidé poprvé připomínali oběti okupace. Kytky dávali i na místo, kde okupanti na Šídu a další stříleli. „Přibelhal jsem se tehdy z nemocnice. Policie to obklíčila a lidi vytlačila. Pak přijel traktor a vidlemi naházeli kytky na valník. Jeden civilista si poté sundal kalhoty a na místě, kde umírali lidé, udělal velkou potřebu," uvedl Šída.
Podle něj někteří lidé stále nevěří, že se před 46 lety v Liberci střílelo. Jedna žena ho například zastavila letos na jaře v centru města a nadávala mu do lhářů a říkala: „Byla jsem tehdy na náměstí a nepadl ani jeden výstřel."
Psali jsme:
autor: pan, čtk
_profil_top.jpg)
