Televize odvysílala předtočené vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO), který uvedl, že současné vládě se podařilo zlepšit výběr daní.
S tímto tvrzením ale Kalousek polemizoval. Sobotkův kabinet na daních vybral více peněz proto, že jsme se ocitli v cyklu hospodářského růstu, který je odrazem oživení v eurozóně. Exministr tvrdil, že spotřeba stoupla o 6 %, výběr DPH by měl proto logicky vzrůst také o 6 %, ale ve skutečnosti stoupl jen o 4,5 %. „Takže se daří vybírat daně méně efektivně,“ poznamenal Kalousek.
Vláda naprosto zbytečně utratila 36,5 miliardy
Uvedl rovněž, že díky hospodářskému růstu měla vláda k dispozici o 40 miliard korun víc. Přesto deficit skončil lépe o pouhé 3,5 miliardy. „Vláda naprosto zbytečně utratila 36,5 miliard, o ně mohl být deficit rozpočtu nižší,“ řekl exministr financí.
Michl připustil, že praktické výsledky opatření současné vlády se v rozpočtu projeví až v roce 2016. S Kalouskem souhlasil v tom, že k lepším výsledkům státního rozpočtu napomohl hospodářský růst.
Kalousek vysvětloval, že úsporná opatření Nečasovy vlády, v níž zastával post ministra financí, byla dočasná. Poukázal na to, že od letoška měl platit systém jednotného inkasního místa, který by snížil daňovou zátěž o 15 miliard korun. To by se prý stalo, kdyby tato vláda příslušný zákon nezrušila. Opatření, která vláda místo toho provádí, jako jsou valorizace důchodů nebo rozšíření přídavků na děti, označil za kosmetické úpravy. „Někomu místo 1500 korun dala jen 200, to je rozpor mezi tím, co říká a co dělá vláda,“ uvedl Kalousek.
Je rozpočtový zločin zhoršovat strukturální deficit v době ekonomického růstu
Kalousek vysvětlil také to, proč Nečasova vláda i v době ekonomické recese prováděla přísnou úspornou politiku místo toho, aby podpořila spotřebu. Podle něj by stát v případě recese mohl mít vyšší deficit, kdyby ovšem nezdědil pětiprocentní strukturální deficit. „Proto jsme i v krizi museli zlepšovat stav veřejných financí,“ podotkl a zároveň kritizoval své předchůdce, když uvedl, že je „téměř rozpočtový zločin zhoršovat strukturální deficit v době hospodářského růstu“.
Oba hosté se nemohli shodnout na tom, jak se v posledních letech vyvíjely investiční výdaje státu. Podle Michla v letech 2010-2013 klesaly a vzrostly poprvé až v roce 2014. Kalousek naproti tomu tvrdil, že Sobotkova vláda plánuje na letošní rok méně investic, než vlády, v nichž byl Kalousek ministrem financí, skutečně investovaly kdykoliv předtím.
Podle Michla je problém s investicemi jinde
Michl tvrdil, že problém je někde jinde. A sice v tom, jestli jsou příslušné projekty vůbec připraveny tak, aby mohly být profinancovány. „Balík peněz tady je, problém je jinde,“ tvrdil Michl. Vyjádřil také přesvědčení, že pokud bude ekonomika i nadále v dobrém stavu, deficit bude za letošní rok pod 80 miliardami.
Řeč přišla i na rekordně slabou korunu. Kalousek nevidí důvod pro další intervenci ČNB, která by vedla k dalšímu oslabení české měny, pokud dojde k celkovému oslabování eura. Současný kurs koruny prý ČNB asi považuje za optimální.
Naproti tomu Michl uvedl, že centrální banka chtěla oslabením koruny pomoci podnikům, které svou výrobu vyvážejí. Jenže pokud Německo tento rok zpomalí, ČNB prý může korunu znovu oslabit. Mohlo by totiž dojít k tomu, že bude ohroženo dosažení jejího cíle, kterým je inflace okolo 2 %. Ta nyní činí jen cca 0 %, a to proto, že okolní ekonomiky nerostou. „Nemůžu vyloučit, že bude ČNB znovu intervenovat,“ varoval Michl.
Vláda, která chce bojovat s daňovými úniky, jim otevírá prostor
Kalousek také kritizoval zavedení třetí sazby DPH. „Vláda, která chce bojovat proti daňovým únikům, otevírá vrátka pro daňové úniky,“ kritizoval exministr současný kabinet. Podle jeho názoru totiž platí, že čím více sazeb DPH, tím větší je šance na daňové úniky.
Kalousek se zároveň vyslovil pro zavedení jedné sazby DPH, přiznal ale, že by se kvůli tomu musely zvýšit některé sociální dávky, protože by došlo ke zdražení části zboží. Moderátorka ale upozornila na to, že v Evropě má jednotnou sazbu DPH jen Dánsko. Kalousek nicméně jednotnou sazbu považuje za optimální, zpočátku by prý měla být asi ve výši 17,5 %, později by mohla klesnout k 15 %. Níže už by to nešlo, protože jsme k tomu tlačení mezinárodními závazky.
Kalousek bude znovu kandidovat na místopředsedu TOP 09
Kalousek také zopakoval své dřívější stanovisko, že elektronická evidence tržeb, kterou se chystá současná vláda zavést, by nepřinesla takové zvýšení příjmů státního rozpočtu, jaké si nynější vláda slibuje. „Registrační pokladny má ze starých zemí patnáctky jen Itálie a Belgie. V Rakousku a Německu to nezavádějí, protože to znamená vyšší výdaje pro stát a větší šikanu pro živnostníky, přičemž výsledek je velmi nejistý,“ podotkl Kalousek. Na námitku moderátorky, že na Slovensku se toto opatření vyplatilo, ale nijak nereagoval.
V pořadu také přiznal, že pravděpodobně bude znovu kandidovat na post prvního místopředsedy TOP 09.
Psali jsme:
_635527583224951115.jpg&id=37629)
_635482027419601954.JPG&id=26152)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
