V Plzni se oslavovalo osvobození. Tentokrát dorazili i Rusové

03.05.2015 11:46

Na oslavách osvobození na Plzeňsku se kromě českých příznivců military tradičně objevují nadšenci ze západní Evropy či Spojených států. Letošní rok byl mimořádný, že se tu poprvé zúčastnili také zástupci z východní Evropy, například Maďarska – a dokonce také z Ruska.

V Plzni se oslavovalo osvobození. Tentokrát dorazili i Rusové
Foto: Jiří Hroza
Popisek: Vlajky před památníkem Díky, Ameriko v Plzni

Netradiční májové dny začaly hned v noci z 30. dubna na 1. května, kdy tato početná skupina, čítající 65 osob, se utábořila ve Štěnovicích na jižním Plzeňsku, kde dokonce společně s místními obyvateli hlídali a seděli u „májky“, což nejen v historii obce, ale také konvoje bylo raritní. A pak se ráno přesunuli na hlavní oslavy do Plzně.

Hranice se boří dál

„Máme zahraniční klub,“ řekl nám Martin Dušek z Klubu vojenské historie 4. obrněné divize Pelhřimov. „Donedávna byla jakási hranice – od Kalifornie až do Pelhřimova. Od minulého roku se situace změnila, došlo k dalšímu prolomení ledů a hranic. Na akci do Francie přijeli lidé z Ruska, bylo jich asi osm. Dobře organizovaní, dobře vybavení, velmi slušní a musím zdůraznit  velice dobrou kooperaci  na všech stranách. Od těch dob, co se to takhle rozšířilo, je komunikace přes sociální sítě. My zveme každé, kdo to chce dělat. Otázka je, kdo to takto chce, protože my neznáme kompromis. To je vybraná věc pro lidi z celého světa, chtějí začít to, co zažili ti lidé tenkrát, a nedělat jen show pro diváky. Cesty jsou skutečně bojové, nespí se, po cestě to bylo daleko tvrdší. Tohle nechce strávit skoro nikdo na světě, to je extrém. Tak jako je americká společnost složena ze všech lidí světa, tak v tom pokračujeme i my.“

Za komunistů to šlo těžko

V improvizovaném táboře v borském parku na začátku Plzně, kam proudí davy obdivovatelů staré vojenské techniky, především s malými dětmi, je pořád co k vidění. „Máme  tu 150 lidí, pět tanků, jeden zajímavější než druhý – Sherman, co nedávno hrál ve filmu s Bradem Pittem, je tu stíhač tanků Helke T18, velice pěkně renovovaný. Dva lehké tanky M5 Stuart, 36 Jakson, ten je jediný z Čech, ostatní jsou přivezené ze zahraničí včetně letadla Piper original. Celek, který ještě nebyl nikdy dán dohromady, kombinovaný prapor. Jednotná řeč je angličtina, jasná hierarchie, jasná pravidla, nic si nevymýšlíme, autentická kuchyně,“ chlubí se oprávněně Dušek. „Jsme tu z patnácti států z celého světa. I za komunistů jsme toto hobby dělali, i když ne takto, protože to nešlo a nebyl přístup k uniformám, bylo to velmi omezené. My jsme měli v rodině vozidla už v té době, a tím vznikl můj vztah ke džípu, který vlastnil strýc, a někdy v roce 1982 jsem si do toho sedl a bylo to jasné. Dnes jich mám asi deset a k tomu obrněné transportéry a není to ukončeno, sháním dál.“

Politikaření – slovo neznámé

Představit lidem originály, to je jeden z velkých úkolů a cílů party nadšenců. „Dost věcí se dělá v repĺikách, ale my upřednostňujeme originály. Je to samozřejmě i o velkých penězích, v milionech. Je to atraktivní, lidi to chtějí vidět… My jsme v roce 1945, a kdo jej chce dělat, tak jede s námi, děláme to kvůli přátelství a hodnotám, které panovaly – byly daleko lepší, a v úctě, co ti lidé pro nás udělali, a je nám úplně jedno, jestli padla měna nebo nepadla, a to nemá nic společného s politikou.“

Mládež už zájem ztratila…

 „Dvacet let pracuji s mladými lidmi a v posledních letech pociťuji veliký problém, který se prohlubuje, a myslím si, že to bude jenom horší, a  už jsem ztratil iluze,“ postěžuje si pak Dušek. „Můj tým samozřejmě stárne a prakticky nechci nové. Mladí nemají představu o světě, o ničem, je to  úplně jinde, ta společnost tak zdegenerovala, že to bude velký problém pro nás pro všechny. Tohle je volnočasová aktivita. Mám cíl, systém, směr, který držím a přizpůsobuji svůj život tomu, a to mě naplňuje, a to se nedá říci o té mladé generaci, je to určitě klišé dané počítači, že na děti chybí čas, je to to, co se stalo v tomto světě, že se všichni začali hnát za penězi dřív a nemají čas na děcka. Je to smutné a nebude to lepší. Celkově jsem z toho hodně smutný. My nedáváme žádné inzeráty, komunikujeme přes sociální sítě nebo na akcích, ale z mladých o to nestojí vůbec nikdo. Oslovovali jsme mraky mladých lidí – ale žádný efekt. A to i vysokoškoláci nebo kteří dříve hráli fotbal, ale neměli moc času. A ti mladší, tak to už vůbec. Jedině tak vlastně v našich rodinách…“

Z Petrohradu na Bory

Jedním ze zástupců  Rusů, kteří jsou v konvoji, je Pavel Registratov ze Sankt Petěrburgu, tedy Petrohradu. V Čechách už byl, tady je ale poprvé. „Je to velmi zajímavé, rekonstrukce bitev tehdejšími zbraněmi je úžasná, je to velmi zajímavé a málokde na světě to je takto vidět. Je to o přátelství, zájmech… Od nás je tu skupina skupina čtyř nadšenců zabývajících se historií druhé světové války.“

„Americké staré techniky tam máme samozřejmě málo, ale naší hodně, a ten zájem byl velký především v padesátých, šedesátých letech – a teď po delší přestávce znovu. Stará technika Rudé armády i Německa se u nás ještě nachází, v tom je to zajímavé, máme na to specialisty.“ Pochvaluje si atmosféru a při otázce na nějaké politikaření jen kroutí hlavou: „Všechny kontakty tady jsou skvělé, absolutně bez problémů, komunikujeme s ostatními velmi dobře a oni zas s námi, nemáme absolutně žádné problémy, i když jsme z nejrůznějších států. Nezabýváme se politikou. Zajímáme se jenom o historii, a když se o politiku tedy nezajímá, nemohou vznikat ani ty problémy,“ říká měkkou ruštinou Pavel. A když se okolních lidí ptáme, zda tu někomu těch pár mladých lidí z východní Evropy nějak vadí nebo jsou z toho znepokojeni, je sice řada dotazovaných překvapená, že mezi „amíky“ jsou i Rusové, ale nevyskytl se ani jeden negativní případ. Pátrali jsem i po Maďarech, ale ti už rovněž „splynuli“ se svými dalšími kolegy v zelených mundůrech, načichlých motorovým olejem a cigaretami.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…