V úvodu pořadu hovořil o prezidentských pravomocích. Podivoval se nad tím, že dnes chce řada politiků omezovat pravomoci prezidenta, ale když to navrhovala ČSSD ještě před první přímou volbou prezidenta, sociální demokraté narazili. Tejc přesto trvá na tom, že by bylo dobré do určité míry oslabit prezidentovu moc nad Českou národní bankou. Připomeňme, že prezident vybírá členy Bankovní rady ČNB a nepotřebuje souhlas nikoho dalšího.
„Viděli jsme v minulosti u Václava Havla i u Václava Klause, že vybírali jen z určitého okruhu ekonomů... Finanční skupiny mají zájem na ovlivňování politického dění, koneckonců to vidíme v USA, a čím méně prostoru k ovlivňování finančním skupinám necháme, tím lépe,“ konstatoval host. Tyto finanční skupiny by mohly mít zájem ovlivnit chod nezávislé České národní banky. „Myslíte si, že takto mohl být ovlivněn i Miloš Zeman?“ ptala se moderátorka Zuzana Tvarůžková. „Já jsem přesvědčen, že Miloš Zeman ne, protože ta předvolební kampaň přišla rychle a nebyl na to čas,“ odvětil.
Ing. Miloš Zeman
Byl by rád, kdyby se Bankovní rada ČNB obsazovala stejně, jako se obsazuje Ústavní soud ČR, tedy za součinnosti senátu a prezidenta.
Pár slov věnoval i obecnému referendu. Podle Tejce bychom obecné referendum měli mít. Občané by měli mít možnost ho vyvolat. Příležitost se nabízela např. u otázky umístění amerického radaru v ČR, který měl stát v Brdech. Česká vláda i Spojené státy od záměru vybudovat u nás radarovou základnu ustoupily.
„Mohli bychom hlasovat např. o tom, jestli u nás chceme jaderné elektrárny nebo ne. Já sám bych hlasoval pro elektrárny, ale to není důležité. Důležité je, že lidé budou mít možnost hlasovat,“ pokračoval poslanec. Následně odmítl argument Tvarůžkové, že by občané mohli rozhodovat o věcech, o nichž nemají patřičné znalosti. „Lidé mnohdy volí politiky, kteří ty znalosti nemají, a přece ve volbách uspějí. Pokud používáme tento argument, zpochybňujeme demokracii,“ varoval Tejc.
Ve druhé polovině se vyjádřil k debatě o zákonu o střetu zájmů. Sněmovna bude rozhodovat o návrhu, v němž se praví, že člen vlády by neměl vlastnit média. Podle Tejce zákon může projít. „Jsem přesvědčen, že ta snaha omezit propojování byznysu a politiky je legitimní,“ konstatoval. Každý zákon má své slabiny, takže někdo může přepsat média např. na manželku či jiné členy rodiny, a formálně tím problém vyřeší.
Tejc odmítl, že by šlo o zákon účelně psaný proti Babišovi. Přidal ovšem jedno „ale“. „Kdyby Andrej Babiš nekumuloval tolik politické moci, jako kumuluje dnes, tak by žádný takovýto návrh zákona nevznikl. Na druhé straně je to zákon, který by platil až pro politiky zvolené v příští Poslanecké sněmovně, a tady nejde jen o Andreje Babiše, ale o všechny politiky,“ konstatoval host.
V závěru pořadu Tejc hovořil také o čínské a ruské špionáži v Česku a o výroku Andreje Babiše ve věci válečného romského pracovního tábora v Letech.
Host je rád, že se do tajných služeb dostává více peněz než dřív. České tajné služby považuje za schopné. Pozornost by prý měly věnovat teroristickým hrozbám.
Nakonec došlo i na Babišův výrok o romském táboře v Letech u Písku. Ačkoli v něm zemřely stovky lidí, Babiš prvního září prohlásil, že šlo jen o tábor pracovní, a pokud třeba nějaký Rom nechtěl pracovat, pak „šup a byl tam“.
„Na jedné straně chápu, že se kolem této věci strhla velká debata, ale na druhé straně se Andrej Babiš omluvil, takže je třeba hledět spíše do budoucnosti. Já se dívám spíše na věci, které ještě můžeme změnit. To, že někdo něco řekl, už nezměníme,“ vyjádřil svůj názor poslanec.
„Teď je to jen na premiérovi. Pokud usoudí, že ten výrok byl příliš silný, tak ho může z hodiny na hodinu odvolat. Má to plně ve své moci,“ uzavřel rozhovor.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
