V roce 2016 se v Německu nic nezmění, k běžencům bude pořád vstřícné, odhaduje novinář Hvížďala

16. 1. 2016 18:23

Novinář Karel Hvížďala se na Českém rozhlase Plus vyjádřil k migrační krizi v Německu. Jeho slova následně uveřejnil i server NeviditelnýPes.cz.

V roce 2016 se v Německu nic nezmění, k běžencům bude pořád vstřícné, odhaduje novinář Hvížďala
Foto: Hans Štembera
Popisek: Spisovatel a publicista Karel Hvížďala

Hvížďala konstatuje, že Němci jsou ochotni v tomto roce investovat do běženců 17 miliard eur a zaměstnali již více než osm tisíc učitelů na výuku němčiny. „Již letos by mělo být ve školním věku asi 325 tisíc běženců. Podle odhadu předsedy Svazu filologů Heinze-Petera Meidingera ale pro to bude nakonec potřeba asi dalších 20 000 pedagogů,“ konstatuje Hvížďala s tím, že současná koaliční německá vláda v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou vidí v přílivu cizinců investici do budoucna. „Podmínkou ovšem je, jak sdělila spolková ministryně školství Johanna Wanka pro deník Passauer Neuen Presse, aby se tito lidé naučili jazyk a přijali evropské hodnoty, to znamená dodržovali zákony,“ doplnil Hvížďala.

A proto podle něj hodlají univerzity utečencům udělovat tzv. statut hostujících posluchačů, a teprve když zvládnou běžné standardy, mohou se stát řádnými studenty. 

Podle bavorského ministra vnitra Joachima Hermanna, na kterého se Hvížďala obrací, nesmí být proces integrace v žádném případě pouze záležitostí běženců, kteří pocházejí z jiného civilizačního okruhu. „Německo musí cítit povinnost jim vysvětlit, jaká pravidla v evropské civilizaci platí a že jejich dodržování je podmínkou k tomu, aby v zemi mohli zůstat,“ píše Hvížďala. 

Původní text ZDE.

„Německo ale jako jediná země v Evropské unii reaguje na vlnu běženců ze střední Asie a Maghrebu úplně jinak než zbytek Evropy. Některé státy jako například Rakousko, Švédsko a Francie se snaží s ním držet krok, střední Evropa naopak muslimské běžence odmítá,“ konstatuje novinář. Podle něj jsou důvody, proč tak Německo činí, zcela evidentní. Země je v úplně odlišné situaci než zbytek Evropy. „Hospodářství zažívá konjunkturu a chybí pracovní síly. Navíc má se socializací přistěhovalců velké zkušenosti: Absorbovalo těsně po válce asi 12 milionů lidí z východního Pruska a již za deset let jim zase chyběla pracovní síla, a tak lákali do země Turky, kterých tam dodnes žije asi tři a půl milionu a nejsou s nimi žádné větší problémy,“ uvedl. 

„Problém, o kterém se zatím moc nehovoří a který je stejně důležitý jako integrace, je ostraha vnějších hranic Evropské unie. Pokud se do ní neinvestuje stejně jako do běženců, mohlo by to Evropskou unii jako jakýkoliv jiný státní útvar rychle destabilizovat,“ uzavřel.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vef

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

To nejbrutálnější vystoupení proti EU, mladou českou političku nepoznáte: Šílené, spláčete! Uprchlíci, Ukrajina, Ransdorf. Přiznávají, že máme pravdu, ale potichu. Zhroucení

19:24 To nejbrutálnější vystoupení proti EU, mladou českou političku nepoznáte: Šílené, spláčete! Uprchlíci, Ukrajina, Ransdorf. Přiznávají, že máme pravdu, ale potichu. Zhroucení

Severočeské Litoměřice o víkendu hostily tzv. Litoměřický odborný seminář. Jde o konferenci předních…