„Je to člověk,“ představil aktivistku vystupující za organizaci Lidé lidem. „Když sledovala hrůzy, které se dějí v dnešní Evropě s uprchlíky, rozhodla se, že je lidskou povinností jim začít pomáhat,“ představil hosta. Zjistila podle něj, že jsme v jednadvacátém století v Evropě obnovili instituci koncentračních táborů, ve kterých tyto lidi v podstatě mučíme.
„Tato její pomoc ale vyvolává v České republice určité reakce,“ pokračoval šéfredaktor Čulík. A dal Zahradníčkové prostor, aby na kameru zevrubně popsala, co kvůli své ochotě pomáhat zažívá. „Je to různé vyhrožování smrtí, sprosté nadávky,“ začala, než ji Čulík přerušil výkladem, že pracuje na univerzitě v Británii, v níž jsou běžně muslimští ministři. Po brexitu prý i oni od nějaké lůzy občas dostanou nějakou výhrůžku. „Ale tam ty výhrůžky předávají policii a ta to trestně stíhá,“ ukázal inspiraci.
„Tady to policii nezajímá,“ konstatovala zklamaně respondentka. Na policii jí prý řekli, že nadávky přes Facebook nedokáží vypátrat, protože je to americké médium. „Jenže to není pravda,“ chytil se tématu Čulík. Když mu Zahradníčková řekla, že se to od policie oficiálně dozvěděla, chtěl šéfredaktor Britských listů na kameru okamžitě slyšet jména a hodnosti.
Co soudíte o projektu Hate Free Culture?Anketa
Jako další návrh, na koho se obrátit, když policie neřeší, byla ombudsmanka Šabatová. Zahradníčková ujišťovala, že už je na tyto nadávky zvyklá, načež se dozvěděla, že je pošetilá. „On vás možná jednoho dne někdo zabije,“ varoval ji Jan Čulík.
Přátelé Evy Zahradníčkové za Západě, ti co žijí v „normální společnosti“, jsou prý zděšení, co se kolem ní děje, a nabízejí jí únikové cesty, aby úplně opustila ČR. Ona sama se však prý tak necítí, dokonce dokázala s řadou lidí, kteří jí původně nadávali, zapříst dialog.
Tento směr diskuse se Janu Čulíkovi očividně nelíbil a začal se vyptávat na konkrétní případy útoků, kterým musí jeho respondentka čelit. A dostal tento příklad: „Teď vyšel článek v ParlamentníchListech.cz. Já už mám pocit, že když si napíšu na Facebook ‚Ahoj‘, tak oni z toho udělají článek. A byl tak článek o tom, že se chystám do Řecka. Oni to tam napsali velmi slušně, což ale popudilo jejich čtenáře,“ líčila.
Moderátor se nedokázal zdržet dalšího vstupu: „Oni mají v podstatě póvl za čtenářskou obec.“ Zahradníčková sama moderátora krotila, že nelze říct, že všichni kritici jsou póvl. „Když někdo vyhrožuje smrtí, je to póvl,“ pravil moderátor tónem otráveného univerzitního examinátora. Zahradníčková pokračovala výkladem, že dříve podobné nadávky na své zdi mazala, ale teď už je jí to jedno. „Ale taky je možné si na to tomu Facebooku stěžovat,“ nabádal ji dále šéfredaktor Čulík. A když ji odbude i Facebook, má to posílat jemu. „Dá se s tím něco dělat,“ ujistil odhodlaně.
Pak se Zahradníčková svěřila se svým zjištěním, že jí tyto útoky naopak pomáhají, když aktivizují druhou část společnosti, která má potřebu ji bránit. Čulík následně uznal, že vedle velké skupiny póvlu zde žijí i slušní lidé.
Následně se Čulík zamýšlel nad tím, že spoustě lidí uprchlíci vlastně nevadí, protože tady ani žádného neviděli, ale pochopili z médií, že nenávist k uprchlíkům je dnes hlavní názorový proud a zastávají ho, aby nevyčnívali. Zahradníčková to vnímá spíše tak, že je dnes velká osobní odvaha projevit opačný názor, což vidí i na řadě svých dlouholetých kamarádek, které se s ní dnes bojí nechat fotografovat.
„Ona ta nenávist dneska jde už i z Hradu. A když i politické špičky říkají, že ti lidé nám sem přišli něco brát a jsou nebezpeční, tak ti lidé mají normální lidský strach,“ vyjádřila se k odpůrcům imigrace. „Devadesát procent z těch lidí, kdyby měli možnost vidět ty matky s dětmi na tom poli a setkat se s nimi, tak by se v nich lidsky něco pohnulo,“ věří.
Čulík si opět postěžoval na média, která lidem tyto zprávy nedokáží poskytnout. V Británii, kde (jak zopakoval) přednáší na univerzitě, prý všechny zprávy začínají dramatickými záběry masakrů v syrském Aleppu. „A přijedu sem a tady se na titulní stránce píše, že Sobotka se o něčem hádá s Ťokem,“ kroutil hlavou.
A tak dialog pokračoval dál. V samotném závěru Zahradníčková vyjádřila uspokojení, že při své další cestě přispěje k tomu, že lidé v táborech na Balkáně přežijí další zimu. „Ale je otázka, jak na to budou reagovat lidé tady v ČR,“ zeptal se Čulík již poněkolikáté řečnicky. A tím debata skončila.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
