Poté, co lidový umělec oslavil pád vlády trojkoalice, vysmívá se nyní také konci pravice v Poslanecké sněmovně. "Padla, padla sněmovna, modrej horor končí, málokdo hned narovná svoji páteř vlčí. Padla, padla sněmovna pod modrou oponou, není už to jejich hra, skutečně už jdou," začíná Špačkova skladba s jednoduchou melodií, kterou interpret podává poněkud pěvecky syrovým způsobem. Textu písně je někdy obtížné rozumět.
Celou písní se pak opakovaně prolíná refrén o nevěstce v hříchu: "Rozpuštěná nevěstka na ulici v hříchu na flašinet teskně hrá sama v prázdném tichu. Rozpuštěná nevěstka pláče modrý slzy. Modrej pes už neštěká na svý modrý tvrzi."
Lid má radost, může volně dýchat
A v podobném duchu si Špaček notuje o tom, jak rozpuštěním sněmovny končí čas lokajů, loučí se pýcha navzdory honosným citátům a jak už se nikdy nevrátí sto osmnáct mandátů. "Padla, padla sněmovna, lid shazuje pouta, národ z toho radost má, tyran smutně kouká. Padla, padla sněmovna v modré okupaci. Národ visí na bednách, voči nevobrací," pokračuje písničkář.
Podle Špačka padla sněmovna, která už stejně nebyla naše, a lid zase může konečně volně dýchat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr