Letoun ukrajinských aerolinek Ukraine International Airlines havaroval zhruba tři minuty po vzletu z teheránského Letiště Imáma Chomejního. Cílovou destinací letu číslo PS752 měl být Kyjev. Na palubě stroje Boeing 737-800 zahynulo všech 176 lidí.
Stroj měl podle letových dat vystoupat do 2,4 kilometru, načež přestal odpovídat. Zřítil se šedesát kilometrů od íránského města Parand. Vyrobený byl před necelými čtyřmi roky.
Podle ukrajinského ministra zahraničí Vadyma Prystajka bylo na palubě 82 Íránců, 63 Kanaďanů, 11 Ukrajinců – dva pasažéři a devět členů posádky, dále deset Švédů, čtyři Afghánci, tři Němci a tři Britové.
Video zobrazující pád ukrajinského latadla:
?????? ????? ?? ???? ???????? ???????? ????? ?????? pic.twitter.com/M3bZiLLryQ
— ???????? ????? (@isna_farsi) January 8, 2020
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se kvůli tragédii rozhodl přerušit svou dovolenou v Ománu. Příbuzným obětí havárie kondoloval a varoval před nepodloženými spekulacemi. „Velice prosím všechny, aby se před oficiálními vyjádřeními zdrželi spekulací a zveřejňování neprověřených verzí ohledně katastrofy,“ napsal ukrajinský prezident na svém facebookovém profilu a doplnil, že se dnes večer do Íránu vypraví letadlo s odborníky, kteří příčiny neštěstí vyšetří. Doplnil též, že i bez ohledu na závěry vyšetřování katastrofy započne kontrola všech civilních ukrajinských letadel. Kdyby Milion chvilek uspořádal akci kousek od vašeho domu, co byste udělali?
Prezident tak nepřímo popřel tvrzení, že za pádem letadla stojí technické příčiny, o nichž hovořily první odhady. „Předpokládá se, že pád letounu způsobily technické problémy,“ řekl krátce po nehodě agentuře Fars mluvčí letiště v Teheránu Ali Kashani. A za technickou závadu označili příčinu neštěstí i pracovníci ukrajinské ambasády v Teheránu. Ti tvrdili, že za pád stroje mohlo selhání motorů. Následně však toto tvrzení stáhli.
Anketa
Tento útok sice, jak potvrdil i sám americký prezident Donald Trump, nezranil žádného Američana ani amerického spojence, velké obavy ovšem způsobil právě u institucí zodpovědných za civilní letectví i u samotných aerolinek. Americký Federální úřad pro letectví tak v úterý zakázal americkým leteckým společnostem operovat ve vzdušném prostoru nad Irákem, Íránem, Ománským zálivem a Perským zálivem. Lety mířící přes vzdušný prostor Íránu po útocích přesměrovaly také Air France, Singapore Airlines či Malaysia Airlines.
Právě Malaysia Airlines reagovaly preventivně zřejmě i z důvodu předchozí havárie z roku 2014, kdy si 298 životů vyžádala havárie jejich stroje nad východem Ukrajiny. Podle vyšetřovací komise za pádem letadla stál zásah ruské rakety protiletadlového kompletu Buk.
Ohlasy na noční útok a zhoršující se situaci v Íránu přicházejí i od americké veřejnosti. Američané věří, že je pravděpodobné, že Spojené státy budou v příštích několika letech s Íránem ve válečném konfliktu.
Průzkum agentur Reuters a Ipsos Mori, provedený tři dny po útoku na íránského velitele Kásima Sulejmáního, ukázal, že si možnost blížícího se konfliktu mezi oběma zeměmi velmi uvědomuje až 71 procent lidí. Konflikt v nejbližších letech přitom ještě v květnu loňského roku pokládalo za reálný jen 51 procent Američanů. Málo pravděpodobný scénář války je jen pro 17 procent amerického obyvatelstva a pro pět procent je pak zcela nepravděpodobný.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak