Kdo má víc vaší úcty a respektu?Anketa
Několik sebestředných jedinců připravilo dobrou stovku zájemců o sledování soudního jednání ve věci žaloby bývalé studentky ze Somálska na Střední zdravotnickou školu v Praze 10, protože jí nepovolila nosit při výuce hidžáb. Přestože se líčení konalo v jedné z největších soudních síní justičního paláce Na Míčánkách, museli hned zpočátku místnost opustit ti, na něž nevybyla sedadla. Sednout si neměl kam ani předseda Strany zelených Matěj Stropnický, který se pokoušel vystrnadit z místa některou z už usazených studentek. „Já to místo potřebuju, já jdu zítra do televize,“ vysvětloval politik, proč by se některá z dívek měla zvednout a uvolnit mu místo k sezení. Stropnický totiž bude jedním z hostů čtvrtečního pořadu České televize Máte slovo s Michaelou Jílkovou na téma „Je hidžáb ve školách výrazem demokracie, nebo islamizace?“.
Jedna z dívek mu namítla, že měl přijít včas, na což jindy zdatný rétor odvětil pouze, že včas přišel. Možná na devátou hodinu, na niž jednání nařízené bylo, dorazil, ale zase ne tak včas, aby si mohl sednout bez toho výstupu „rozeného gentlemana“. Z politiků nebyl sám, kdo si projednávání žaloby somálské dívky nechtěl nechat ujít. Přišla starostka Prahy 2 Jana Černochová, expert ODS na školství Václav Klaus mladší, předseda magistrátního výboru pro výchovu a vzdělávání Patrik Nacher za hnutí ANO, zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček, Marek Černoch z Úsvitu a nechyběla ani Jana Volfová z Bloku proti islámu.
Fotogalerie: - Kauza šátky
VIDEO: Jak to vypadalo před soudem
Výtržníci připravili ostatní o možnost sledovat průběh jednání
Zatímco někteří museli soudní síň opustit, zůstali v ní tací, co si spletli veřejné projednávání žaloby s účastí na nějakém venkovském fotbalovém mači, při němž v roli křiklouna na sebe strhávají pozornost místo hlavních aktérů. Proto se nebylo čemu divit, že soudkyně Daniela Čejková brzy ztratila trpělivost a vzhledem k neustálému vyrušování ze strany veřejnosti, i když ve skutečnosti jen pár výtečníků, pohrozila, že nechá soudní síň vyklidit. Už takhle napjatou atmosféru ještě více vyhrotilo, když první předvolané svědkyni nebylo takřka vůbec rozumět a z míst pro veřejnost se ozývaly pokřiky, že není vůbec slyšet. Soudkyně opakovaně vyzývala ke klidu, ale i k tomu, aby přes její zákaz z úvodu nebyly pořizovány obrazové záznamy.
Psali jsme:
Vše vyvrcholilo tím, když jeden z provokatérů a zcela se nekontrolujících jedinců si nasadil motorkářskou přilbu, kterou si ale byl na výzvu soudkyně a justiční stráže nucen sundat. Po chvilce se však zvedl a jako smyslů zbavený začal vykřikovat, jak to, že právní zástupkyně žalobkyně má také pokrývku hlavy, přestože ta evidentně patřila ke kostýmu. Trpělivost přetekla a výtržník musel za doprovodu justiční stráže soudní síň opustit. Při jeho odchodu někteří lidé povstali a začali zpívat státní hymnu. Tím zpečetili osud těch, co přišli průběh jednání sledovat, protože pak už soudkyni Daniele Čejkové nezbylo nic jiného než nechat vyklidit soudní síň a pokračovat v jednání bez účasti veřejnosti.
Svědkyně si nepamatuje, jak došlo ke kontaktu s ombudsmankou
Přítomní tak měli všehovšudy možnost sledovat výslech mladé ženy, která provázela žalobkyni Ayan Jamaal Ahmednuurovou a druhou z muslimských uchazeček o studium na první schůzce s vedením školy. Svědkyně Blanka Štefano ze Společnosti pro příležitosti mladých migrantů konstatovala, že při prvním jednání se zástupkyní ředitelky padl požadavek, aby Somálka při praxi v nemocnici odkládala šátek. Ta s tím prý souhlasila. O nošení hidžábu při teoretické výuce se však podle jejího tvrzení nehovořilo. Svědkyně mluvila však tak potichu, že ji dokonce napomenula sama soudkyně, že ji neslyší ani ona, a to byla vzdálená necelé tři metry.
Mgr. Jana Černochová
Žalobkyně Ayan Jamaal Ahmednuurová, která požaduje omluvu a 60 tisíc korun odškodnění, se k soudu nedostavila. Její právní zástupkyně Radka Korbelová Dohnalová se dotazy na svědkyni snažila vést k tomu, že mladá Somálka se životu v České republice přizpůsobila. Svědkyně uvedla, že se s ní byla schopna česky domluvit, při každé schůzce – a že jich bylo kolem deseti – měla klientka vždy šátek na hlavě. Právní zástupce Střední zdravotnické školy Radek Suchý se snažil dopídit poznání, jak a proč k podání žaloby vůbec došlo, a tak se vyptával, jak došlo ke kontaktu s ombudsmankou Annou Šabatovou. Svědkyně už si nepamatuje, zda veřejnou ochránkyni práv v této věci oslovila sama. Rozhovor, který s ombudsmankou vedla, po přepsání podpisem autorizovala. Svědek, který měl následovat, se nedostavil a o další průběh jednání už veřejnost přišla.
Somálka se dožaduje verdiktu o diskriminaci
Počátek této kauzy sahá až do roku 2013. Tehdy ze zdravotnické školy v Ruské ulici v Praze 10 odešly dvě muslimky, údajně kvůli tomu, že na vyučování nesměly chodit v šátku zahalujícím vlasy a krk. Škola zákaz odůvodnila tím, že ve školním řádu jsou zapovězeny všechny pokrývky hlavy. Jedna ze studentek, Somálka Ahmednuur Ayan Jamaalová, školu zažalovala. Jejím cílem je, aby soud rozhodl, zda byla školou nepřímo diskriminována. Dívek se zastala ombudsmanka Anna Šabatová. Podle ní se staly oběťmi nepřímé diskriminace, protože muslimský šátek je projevem jejich náboženství. Veřejná ochránkyně práv také uvedla, že řád školy odporuje ústavnímu pořádku České republiky, školskému i antidiskriminačnímu zákonu.
Proti tomu se ohradila ředitelka školy Ivana Kohoutová. Podle ní žákyně nebyly vyloučeny, ale zanechaly studia na vlastní žádost. Hlavní problém byl v tom, že škole nedodaly požadované doklady – povolení k pobytu v Česku a doklad o absolvovaném základním vzdělání. Událost vyvolala diskuse o tom, nakolik lze v Česku nošení hidžábu tolerovat. Prezident Miloš Zeman například uvedl, že „to začíná šátkem a končí burkou“, tedy oděvem, který zakrývá celé tělo i obličej. O nošení hidžábu na školách jednal i pražský magistrátní výbor pro vzdělávání, který však k jednotnému návodu nedospěl. Podle některých členů výboru by měl o tom, zda je zákaz nošení šátku v souladu s ústavními principy, rozhodovat soud a stát. Rada střední zdravotnické školy v roce 2014 školní řád upravila. Pokrývku hlavy sice nadále nepovolila, dala však ředitelce možnost udělit výjimku z náboženských důvodů.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
