Profesor Jirák byl tázán, jak se dívá na problém dezinformací. „Dezinformování, manipulace fakty, propaganda, nebo jiné nejrůznější způsoby ovlivňování postojů veřejnosti a jednotlivců tu byly přítomné a jsou přítomné,“ uvedl. Jediným způsobem, jak se tomu svobodná společnost může bránit, je podle něj zachování pestrosti a diverzifikace médií. „Neomezovat je, ale dávat lidem vybrat. To je základní princip svobody médií,“ zdůraznil. Zachování této svobody je podle něj jedním z postulátů existence demokratického režimu.
Z toho podle něj vyplývá, že by se neměla zakazovat ani omezovat žádná média, i když můžeme tušit, že mají nějaký propagandistický záměr. Má smysl udržovat prostředí, ve kterém je množství různých kanálů.
„Ono to na první pohled vypadá jako rezignace, ale není to tak. Důležité na tom je, abych použil citát z Hrabalových Pábitelů, že některé skvrny nelze odstranit bez porušení podstaty látky. Tou podstatou látky je tady demokratický režim. A pokusíme-li se nějaká média rušit, tak narušujeme ten základní princip. A to je větší hodnota než nějaká dezinformace,“ varuje akademik.
Bude prezident Donald J. Trump čelit pokusu o atentát?Anketa
Snaha bojovat s dezinformacemi prostřednictvím centra při Ministerstvu vnitra je podle něj žertovná. „Vždycky si přitom vybavím Saturnina a snahu založit ‚Kancelář pro uvádění románů na pravou míru‘. A tohle je taková kancelář se vším všudy,“ myslí si. Samotný úřad, jehož významným propagátorem a inspirátorem je think tank Evropské hodnoty a zejména jeho místopředseda Jakub Janda, podle něj příliš škody napáchat nemůže. Horší podle Jiráka je, že se příliš upínáme k představě, jaké všechny propagandy s námi manipulují, a přes tyto úvahy nám uniká nejvyšší význam svobody. „Ta je ten základní princip, jehož vedlejším produktem může být i to, že ho někdo zneužívá. Ale jakmile začneme toto zneužívání trestat, tak jdeme proti tomuto principu,“ dodal.
Je prý třeba také říci, že v rámci společnosti mají různí lidé různé názory a to je třeba respektovat, i když některé z těchto názorů může člověk považovat za vadné nebo nesmyslné. „Ta rozmanitost, ta je na tom důležitá,“ vysvětloval. Představa, že budeme všichni uvažovat v mantinelech, prohlášených za pravdu, ohrožuje podle Jiráka samotnou podstatu naší demokracie.
Psali jsme:
Pokud jde o to, jak lidé informace zpracovávají a vyhodnocují, tak Jirák argumentoval výsledky průzkumu, který s kolegy na fakultě dělal, a ze kterého se zjistilo, že lidé přistupují k médiím velmi ostražitě z hlediska informací, která jsou v nich obsažena. „Vyjadřují dost značné rozpaky, že jsou médii naváděni k určitým postojům. Takže já mám pocit, že v tomto česká společnost zůstává zdravě skeptická,“ uzavřel.
Poslední dotaz směřoval na to, jaká by ve světě plurality médií měla být role médií veřejnoprávních. „Měli bychom se snažit, aby média veřejné služby byla zásadní, protože mohou být výrazem soudržnosti společnosti. Kde jinde bychom se měli potkávat, když ne v médiích veřejné služby,“ položil profesor Jirák řečnickou otázku. V realitě se ale obává, že veřejnoprávní média budou svůj vliv ztrácet.
„Veřejnoprávní média se již delší čas cítí v ohrožení. A to ohrožení si nesprávně interpretují jako právo nebýt kritizován. Je tam rovnice ‚když nás kritizujete, chcete nás zrušit‘.“ Ve skutečnosti je to podle něj zcela opačně. „My bychom ta média měli kritizovat co nejvíc, abychom si je kultivovali. Protože nakonec to jsou v nejlepším slova smyslu naše média,“ zakončil svůj výklad profesor Jirák.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
