„Venkovní kamery hotelů v Soči zaznamenaly výbuch předmětu docela nízko nad hladinou moře, letadlo letělo jen 70 sekund a dosáhlo maximální výšky 260 metrů,“ popisuje Hustáková a přikládá videozáznam. Oficiální reakce na tyto záznamy je podle ní taková, že kamera zaznamenala tento jev půl hodiny po pádu letadla. „Dobrá tedy, co na nebi vybuchlo půl hodiny po pádu letadla, kde zahynulo 92 lidí? To tam letělo jiné letadlo?“ ptá se.
Následně se táže také na to, jak je možné, že 3600 lidí zapojených do záchranných akcí našlo z 92 lidí jen 20 těl a zbytek se snažili dávat po kouskách do pytlů. „Jak je možné, že největší nalezený kus letadla je trup s 10 okýnky, když letadlo padalo jen z 260metrové výšky, a naopak oběti letadla sestřeleného na Donbasu byly většinou v kuse, a to padaly z běžné letové hladiny na zem?“ ptá se dále. Podle jejího názoru byli všichni při vzletu připoutáni. „Alexandrovci se musí pásat i v autobuse. Jak to, že po pádu je nenašli, byť mrtvé, v křeslech? Tak přece řada obětí z letadla na Donbase vypadla po jeho sestřelení a dopadla v křeslech,“ dodala.
V diskuzi se poté Hustáková také pozastavila nad tím, proč letadlo muselo v Soči ještě tankovat palivo, když vzdálenost do Sýrie není tak velká. „Na to se ptal i Žirinovskij. Nikdo mu to nevysvětlil,“ uvedla. Jednoho z pochybujících mužů pak vybídla, aby se podíval na seriál o leteckých haváriích z důvodu technických potíží. „A uvidíte, jak ta letadla vypadala pádem z letové hladiny. A tady spadlo z 260 metrů a podívejte se, jak vypadaly oběti. Jestli se někdy stalo, že je nenašli,“ uvedla.
Ve svém dalším příspěvku pak Hustáková jen poznamenala, že Rusové se rychle učí od USA. „Údajně letadlo spadlo pro svoji nezpůsobilost. Ono to tak bývá, když vybuchne ve vzduchu, tak se mu potom letí dál už těžko,“ dodala. „Uvědomte si, komu to letadlo patřilo, kdo musel být získán, aby zajistil výbuch letadla. Oni vlastně ani nelžou, když říkají, že o teroristický čin nejde,“ poznamenala vzápětí.
„Nicméně neříci pravdu považuji za této situace za jediné východisko. Jsem rovněž přesvědčena, že od první hodiny je několika lidem známo, co se stalo. Nevím, proč novináři papouškují oficiální, avšak technicky scestné hlouposti,“ sdělila k příspěvku Hustákové bývalá mluvčí Vrchního státního zastupitelství v Praze Irena Válová, která se nyní jako novinářka věnuje otázkám justice.
Exdiplomat: Je to poněkud jiná letecká nehoda
Nad dosavadními výsledky vyšetřování pádu ruského vojenského letounu Tu-154 se na svém blogu na serveru Aktuálně.cz zamyslel i bloger Heřman Chromý, někdejší zaměstnanec českého ministerstva zahraničí.
Na základě informací z ruských webů poukazuje na to, že šéf komise vyšetřující pád letadla, ministr dopravy Mark Solonin, řekl: „Je zřejmé, že práce techniky byla nestandardní.“ Ale podle velitele ozbrojených sil bezpečnostních služeb v letectví generála Bajnetova „k jasnému selhání techniky – podle předběžných údajů – nedošlo“.
Bloger upozorňuje, že „maximální výška, kterou nabral tento velký dopravní letoun, činila 250 metrů při rychlosti 360 až 370 km za hodinu... Nalezeno a vyzvednuto bylo 12 velkých a téměř 2000 malých úlomků letadla, 19 těl a 230 zlomků těl“.
Fotogalerie: - Alexandrovci Alexandrovi
Poukazuje také na to, že na internetu se objevily nespočetné fotografie úlomků: na kousky rozervaný plášť trupu, zkroucené vrtule rámů silové soustavy, na kusy roztrhaný základ (to jest nejpevnější) části křídla, roztrhané takovou nepředpokládanou silou pák jakéhosi mechanismu... „To vše v důsledku pádu letadla na vodní hladinu z výšky 250 metrů v rychlosti 370 kilometrů za hodinu? A po lidských tělech, která od přímého střetu s vodní hladinou dělila konstrukce trupu letadla, uvnitř na jeho palubě s dekorativním obložením interiéru a masivními sedadly zůstaly po takovém pádu pouhé ‚zlomky‘? To je to, k čemu při takových haváriích dochází?“ ptá se bloger nevěřícně.
Pro ilustraci připomíná několik obdobných leteckých havárií, které také skončily pádem letounu na vodní hladinu.
Jedna z nejznámějších takových havárií (posloužila jako předloha k hranému filmu) byl „zázrak na řece Hudson“. 15. ledna 2009 se šedesátitunový airbus A-320 po vzlétnutí z letiště v New Yorku střetl při stoupání s hejnem ptáků, následkem čehož se zhasnutými motory šťastně a zdařile přistál na řece.
„Letadlo nebylo zničeno, 150 cestujících a 5 členů posádky zůstalo naživu, 78 lidí utrpělo lehká zranění a jen pět z nich bylo vážně zraněno. Přistávací rychlost airbusu, mající vzletovou hmotnost, se pohybovala v rozmezí od 230 do 250 kilometrů za hodinu, byla samozřejmě menší než 370 km (stejně jako kinetická energie byla dvakrát menší), ale výsledek byl nesrovnatelný s oněmi ‚dvěma tisíci úlomky‘ Tu-154,“ upozorňuje Chromý.
Jindy ke kolizi s vodní hladinou došlo náhle, vynuceně. Takovým syžetem pro natočení hororového filmu může rovněž posloužit událost, která se stala 27. ledna 1996 při únosu letadla Boeing 767 etiopských aerolinií. Letadla se zmocnili únosci, ale tak tupí, že vyvolali rvačku s posádkou v kokpitu letadla. V důsledku čehož se letadlo střetlo s vodami Indického oceánu v letové konfiguraci (se zavřenými vztlakovými klapkami) při vysoké rychlosti a otáčením kolem podélné osy.
Letadlo se rozpadlo na tři části; cestující, ponecháni bez jakékoli pomoci letové a palubní posádky, začali v panice nafukovat záchranné vesty, které pak většině překážely dostat se ven z potopených trosek letadla. Zahynulo 125 lidí ze 175, kteří byli na palubě. Ale ani v této politováníhodné události po nešťastných obětech nezůstaly pouhé „zlomky těl“.
Bloger pak popisuje ještě několik obdobných leteckých havárií.
A pokládá si otázku: „Proč se zatímní výsledky pádu letadla Tu-104 do Černého moře tak nápadně liší od od ostatních podobných leteckých havárií?“
Závěrem uvádí, že tragédie, k níž došlo nad Černým mořem, podtrhla a díky odezvě snad vyzdvihne úroveň jiného, pod povrchem opomíjeného problému – totiž, že v Rusku nejsou zveřejňovány výsledky šetření vojenských leteckých katastrof.
Fotogalerie: - Koncert Alexandrovců
Celé příspěvky Miroslavy Hustákové:
Venkovní kamery hotelů v Sochi zaznamenaly výbuch předmětu docela nízko nad hladinou moře, letadlo letělo jen 70 sekund a dosáhlo maximální výšky 260 metrů. Oficiální reakce na tyto záznamy je taková, že kamera zaznamenala tento jev půlhodiny po pádu letadla. Dobrá tedy, co na nebi vybuchlo půl hodiny po pádu letadla, kde zahynulo 92 lidí ? To tam letělo jiné letadlo ? Které prosím vás ?
1) Jak je možné, že 3600 lidí zapojených do záchranných akci, 100 potápěčů našli z 92 lidí 20 těl a zbytek se snažili dávat po kouskách do pytlů ?
2) Jak je možné, že největší nalezený kus letadla je trup s 10 okýnky, když letadlo padalo jen z 260 metrové výšky a naopak oběti z letadla sestřeleného na Donbasu byli většinou v kuse a to padali z běžné letové hladiny na zem ?
3) Všichni byli při vzletu připoutáni, ( Alexandrovci se musí pásat i v autobuse ) jak to že po pádu je nenašli byť mrtvé v křeslech ? Tak přece řada obětí z letadla na Donbase vypadla po jeho sestřelení a dopadla v křeslech.
---
Rusové se od USA rychle učí. Údajně letadlo spadlo pro svoji nezpůsobilost. Ono to tak bývá, když vybuchne ve vzduchu, tak se mu potom letí dál už těžko...
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
