„Havlovo pojetí hodného kapitalismu a občanské společnosti zafungovalo v devadesátých letech jako krytí pro normální kapitalismus, pro který demokracie není až tak podstatná. Kopat do Havla by se sice dalo na mnoho způsobů, ale je to v tomto kontextu zbytečné. Havel není Thatcherová a posmrtný hrníček s nápisem Still hate Havel se u nás asi nebude nikdy prodávat. Havel by protixenofobní heslo Refugees welcome, které se dnes objevuje na tričkách, nejspíše podporoval,“ můžeme se dočíst na serveru.
Jenže o tuto Havlovu stránku se dnes zajímá málokdo. Mnohem častěji se můžeme dočíst o tom, že užití Havlova jména stojí třicet tisíc a dokonce i za přístup na stránky někdejší Havlovy kanceláře. Proč? Že by Zdeněk Bakala platil tak málo, ptá se autor textu Pavel Šplíchal. Neměli bychom prý také zapomínat, že za to, co se dnes děje s Havlovým jménem, už sám Havel nemůže.
A pokud si vzpomeneme, kolik lidí přišlo zapálit svíčku po smrti prvního českého prezidenta, je dobré se zeptat, kde jsou ti lidé dnes, když jde o uprchlíky. Jak už bylo řečeno výše, Havel by se pravděpodobně postavil na jejich stranu. „Boj o českou svobodu je pro ně pořád věcí minulosti. Havlův étos se používá proti putinovskému autoritářství, na to české je ale, zdá se, krátký,“ doplňuje autor.
Havel chtěl Česko vrátit do Evropy, chtěl, abychom patřili do vyspělého západního světa a stavěli na humanistickém kapitalismu. Jenže tato představa naší náležitosti k Západu už zřejmě nepřitahuje tolik lidí jako dříve. Je to sen, který už nemá sílu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
