Václav Klaus v rozhovoru pro Deník.cz prozradil, že v současném světě nevidí prakticky nic, co by ho těšilo. Klaus má totiž za to, že dnešní politici toho sice hodně namluví, ale o to méně toho udělají. Je to prý vidět už na tom, jak se kde kdo zaklíná obhajobou národních zájmů, pro které ve skutečnosti mnoho nedělá. Podle Klause to platí i o současném předsedovi vlády Andreji Babišovi (ANO).
Klaus ale v rozhovoru glosoval nejen aktuální politické dění. Vracel se i do minulosti. Exprezident tvrdí, že v roce 1989 se „havlisté“ snažili navázat na rok 1968, tedy na socialismus s lidskou tváří. Klaus prý chtěl jít zcela jinou cestou. „Pro havlisty byl rok 1989 de facto pokračování pokusu, který vyvrcholil v roce 1968. Pro lidi mého typu to bylo naopak diametrální popření roku 1968 a nastoupení úplně jiné cesty. V tom jsme se lišili od prvopočátku. Kupodivu v bleděmodrém ten rozkol a nemožnost se domluvit přetrvává dodnes,“ konstatoval druhý český prezident.
Exprezident prý neodmítá rozumnou sociální politiku v rámci tržní ekonomiky, avšak důrazně odmítá model sociálně tržní ekonomiky. Dodnes si také trvá na tom, že cesta privatizace, kterou se Česko vydalo po roce 1989, byla správná. Důrazně odmítá tvrzení, že ekonomickou transformaci nedoprovázela odpovídající transformace právní.
„Vetuji výrok, že právníci kulhali za ekonomy. Právníci prostě neměli názor a občas pouze převáděli do právnických formulek věty, které jsme jim poradili. Žádná právnická škola, která by chtěla transformovat společnost a ekonomiku, u nás nebyla,“ rozzlobil se v rozhovoru Klaus.
„My jsme nespravedlivě zdědili socialistické hospodářství, které jsme potřebovali změnit v tržní ekonomiku, založenou na soukromém vlastnictví a volně se pohybujících cenách. Nevím, co je nespravedlností. Snad to, že pan Kellner zbohatl 150tisíckrát více než já? To není nespravedlnost, ale známka toho, že byl 150tisíckrát šikovnější než já,“ pokračoval druhý český prezident.
Cestu kuponové privatizace Klaus považoval a stále považuje za čistou. Zabránila tomu, aby moc nad podniky převzali jejich tehdejší manažeři. „To byl zásadní předpoklad možnosti vyhnout se tomu, co se dělo v zemích okolo nás, například v Maďarsku, kde docházelo k tzv. spontánní privatizaci, při níž si podniky přivlastnili jejich manažeři. Tomu jsme chtěli za každou cenu zabránit. Kuponová privatizace nedala nikdy nikomu šanci k podvodu,“ zdůraznil Klaus.
Kouzlo kuponové privatizace tkvělo podle Klause už v tom, že si každý mohl za tisíc korun koupit kuponovou knížku a pokud sám nechtěl podnikat, mohl ji prodat třeba Viktorovi Koženému. Třeba i desetkrát dráž, než ji koupil. „Ale možnost založit investiční privatizační fond měl teoreticky každý, mě by to nenapadlo, neuměl bych to, když pominu, že jsem byl ministr financí. Jiní se ale do toho pustili a zbohatli. Tak to prostě v kapitalismu chodí,“ pokračoval exprezident v obhajobě modelu, na jehož tvorbě se podílel.
Na modelu kuponové privatizace Klaus neshledává dodnes nic špatného i proto, že se politici v první fázi snažili, aby český majetek zůstal v českých rukou. Privatizace se mohli účastnit jen lidé s českým občanstvím. Ale když už nějaký Čech majetek získal, mohl s ním udělat cokoliv, třeba ho prodat zahraničním investorům. To už, podle Klause, ovlivnit nešlo.
Stejně vehementně Klaus obhajoval i rozdělení Československa a následný politický vývoj v Česku. I dvacet let po uzavření opoziční smlouvy mezi ním a Milošem Zemanem trvá Klaus na tom, že to byl správný krok. „Havlisté“ prý na opoziční smlouvu plivali jed jen proto, že se na ní nepodíleli, nedostali díl moci. Podle Klause však bylo její uzavření naprosto v pořádku. Kdyby byla podobná smlouva uzavřena i dnes, nemuseli jsme prý čekat takřka tři čtvrtě roku na novou vládu.
Na současného premiéra Andreje Babiše se prý Klaus dívá s odstupem. „Pan Babiš je velmi specifická bytost a naprosto nikdo nezná jeho skutečné názory. Respektive mám obavu, že on autentické ideové názory nemá, není tudíž důvod se na něj zlobit, či nezlobit,“ prohlásil Klaus.
Na ostatních politicích bylo, aby Babiše nějak nasměrovali. „Po kalouskovsku křičet“ prý nestačí. „Úlohou politiků bylo z té hloupé a naprosto nešťastné skutečnosti něco vytvořit, aby to tak nebezpečné nebylo. Tvůrčí politik by neměl kalouskovsky křičet, že Babiš je zlo, ale měl by se pokusit z velmi špatné situace vytěžit maximum, aby se nemusel stydět za to, jakým směrem se vyvíjí naše země,“ zdůraznil Klaus.
„Myslím, že vazba Andreje Babiše na doleva mířící sociální demokraty s podporou komunistů je tak špatná varianta, že kdyby došlo k nějaké formě jiné domluvy, bylo by to lepší. Je-li pravda, jak všichni říkají, že pan Babiš nemá žádnou ideovou kotvičku či kompas, pak šlo o to, kdo se s ním bude koalovat a kam ho bude tlačit,“ pokračoval exprezident.
Stranou Klausovy pozornosti nezůstal ani ideologický boj mezi demokracií a liberální demokracií. Institut Václava Klause před pár dny vydal text, v němž model liberální demokracie rozcupoval a označil ho za klacek používaný na skutečnou demokracii bez přívlastků. Liberální demokracii Klaus považuje dokonce za větší nebezpečí než Ruskou federaci. Rusko nás prý nijak neohrožuje.
„Rusko nás nijak neohrožuje, mně ani vám tady na Hanspaulce nic nedělá. Liberální demokracie nás zasahuje dnes a denně tisíci zákony, které schvaluje Parlament a často nevycházejí z naší domácí dílny. Můj syn napsal trefný komentář, v němž píše, že se od loňských voleb přijalo jedenáct zákonů nebo novel, ale jen tři z toho byly domácí, ostatní je povinná recepce evropské legislativy,“ konstatoval Klaus.
„Evropská unie v pojetí, do jakého se vyvinula, je hlavní nástroj, jak se celá tato nová ideologie k nám dostává. Rozbila národní státy, kde demokratické principy tu lépe, tu hůře fungovaly, ale v EU nic z toho fungovat nemůže. Dostal jsem teď text jednoho rakouského bloggera, který se nazývá Konzervativní rebel a hodnotí výsledky posledního evropského summitu. Říká tam moc hezky: Mnoho slov, mnoho Junckerových polibků, žádné činy,“ pokračoval v kanonádě exprezident.
Poslední ránu v rozhovoru Klaus zasadil expremiérovi Vladimíru Špidlovi. Toho označil za „veš“, kterou si Zeman jako předseda ČSSD nasadil do kožichu a nevěděl, co mu může způsobit. Tato „veš“ se posléze postarala o to, že se v roce 2003 prezidentem nestal Miloš Zeman, ale právě Klaus. Václav Klaus přitom v závěru rozhovoru nevyloučil, že by mohl na post hlavy státu kandidovat znovu.
Ing. Miloš Zeman
„Loni při volbách jsem dostal nový občanský průkaz, který má platnost do roku 2052. Prohlédl jsem si ho a poznamenal, že to je 35 let čili můžu ještě sedmkrát kandidovat na prezidenta, tak se všichni bojte,“ uzavřel exprezident.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
