Jako válečný veterán jsem se účastnil 29. dubna 2015 v Ostravě oslavy 70. výročí vítězného zakončení „ostravské operace“ proti zbytkům německé armády v této oblasti v dubnu 1945. Na velkolepé oslavě  v divadle Antonína Dvořáka účinkovali náš světoznámý Armádní hudební soubor a řada předních zpěváků. Poprvé jsem viděl dirigenta ve fraku s plukovnickými výložkami – vypadalo to skutečně docela hezky. Nás čtyři veterány umístili v lóžích, ve kterých nám velvyslanec Ruské federace v Praze, pan Sergej B. Kiselev, předal ruská vyznamenání k 70. výročí vítězného zakončení Velké vlastenecké války. Během závěrečného rautu se mě, jakoby náhodou, zeptal plukovník Pavel Skácel z naší organizace legionářů: „Víš, Rajko, že jsi byl vybrán, že poletíš s naším panem prezidentem jako jeden z osmi našich válečných veteránů do Moskvy na 9. května, na oslavu 70. výročí vítězství ve válce v roce 1945? Doufám, že s tím souhlasíš a že poletíš?“

Byl jsem velmi příjemně překvapen. O této akci jsem neměl nejmenší tušení. Hned jsem telefonoval synovi Brankovi do Prahy. I on byl skutečně také příjemně překvapen tou ctí, které se mi dostalo. Tak za deset dnů mám letět do Moskvy! V Moskvě jsem dvakrát přednášel na kongresech, před řádově 35 až 40 lety, na jedné z těch mých návštěv (1978) mi „car Boris Godunov splnil jedno moje přání“: viděl a slyšel jsem operu o něm od Musorgského v Bolšom Těatre, jak o tom píši ve své knize „Inventura v 89 letech, ve stínu Balkánu“ (2014).

A teď poletím s naším panem prezidentem rád do Moskvy ještě pro další věc: pan prezident si pro svou cestu do Moskvy a pro své názory proti zavedení sankcí proti Rusku znepřátelil nejen některé domácí politiky, ale i Západ (tj. oficiální USA, Evropskou unii, NATO), jeho oficiální představitele a trapná mainstreamová média, že kvůli událostem, prý Ruskem vyvolaným, na Krymu i v Ukrajině (Západem ale připravované) si náš prezident „dovolil“ nebojkotovat oslavy v Moskvě. Aby se vyhnul další a ještě horší domácí i zahraniční kritice, nebude sice přítomen přímo vojenské přehlídce, ale bude v Moskvě, bude mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem! Handrkování kolem toho některých našich „politiků“, aby nejel a aby se prezidentovi neproplatila cesta do Moskvy, bylo trapné, hodící se spíš pro hokynářky nežli pro politicky gramotné „vůdce“ lidu. Podobně statečnými byli i slovenský premiér Robert Fico a prezident Srbska pan Nikolić, který dokonce zajistil i vystoupení celé srbské armádní jednotky (k veliké nevoli Západu) na vojenské přehlídce v Moskvě v rámci dávných přátelských, bratrských vztahů Srbska s Ruskem, sahajících ještě do časů osmanské (turecké) vlády nad Srbskem, kdy carské Rusko Srbsku často velmi pomáhalo. A ještě jeden významný Srb vyvolal nevoli Západu. Byl to prezident Republiky srbské v Bosně a Hercegovině Milorad Dodik. I on přijel na vojenskou přehlídku do Moskvy.