Některé evropské země zaváděly bankovní daně po světové finanční krizi. „Vlna zavádění bankovních daní v zemích Evropské unie, jež kulminovala v roce 2011, opadla. Jedinou zemí, která po roce 2013 v Evropské unii bankovní daň zavedla, je Polsko. V roce 2016 tento krok zemi podle odhadů připravil o 0,2 procentního bodu ekonomického růstu, zejména proto, že zpomalil růst objemu úvěrů. Další negativní efekty bankovní daně teprve ještě mohou nastat, jak upozorňuje například Mezinárodní měnový fond,“ prohlásil hlavní investiční stratég společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

ČSSD chce zamezit odlivu zisků z České republiky do zahraničí

Sociální demokraté navrhují bankovní daň kvůli snaze omezit údajně obrovský odliv zisků bank z České republiky a omezit takzvané „dolování renty“ zahraničními vlastníky. Nejde tedy o prostředek, který by měl tlumit dopady případné bankovní krize, ať už vytvořením záchranného fondu nebo internalizací systémového rizika. Analytici ze společnosti Cyrrus pochybují, zda bankovní daň obecně může vůbec být účinným prostředkem k omezení systémového rizika, protože analýza možného chování bank po zavedení daně ukazuje, že daň by paradoxně mohla do systému vnést více rizika, mimo jiné přes snahu o zvýšení ziskovosti prostřednictvím snížení přebytečného kapitálového polštáře. A varují i před dalšími možnými nežádoucími účinky bankovní daně, především potenciálního zdražení úvěrů, snižování zaměstnanosti v odvětví a změnu struktury směrem k rizikovějším aktivům.

„Polská zkušenost se zavedením bankovní daně indikuje, že vstupní odhad jejího inkasa, uplatňovaný v rámci politické agitace za prosazení příslušné legislativy, se může výrazně rozcházet s realitou. Reálné inkaso daně může být třeba i o třetinu nižší. Navýšení příjmů státního rozpočtu, které ČSSD vyčísluje na více než 11 miliard korun, tak může být realisticky vykoupeno ztrátou celé ekonomiky, která bude obdobného, nebo dokonce vyššího rozsahu než ono navýšení,“ obává se hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.