„Každý podnikatel nejlépe ví, v jakém prostředí se jeho provozovna nachází a jaká je jeho klientela,“ poznamenává Černochová. Ta se mimo jiné tak obula do ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD), který před poslance předstoupil s urnou. „Když pan ministr zakazuje kouření, navrhuji zakázat pití. Bonmot, který ti, co seděli v sále nebo se pohybovali v blízkosti pana ministra, asi jasně pochopili...“ řekla.
Sama Černochová je pro důsledné oddělení kuřáckých a nekuřáckých prostor, ale je z principu proti tomu, aby stát svým regulativem podnikatelům zakazoval „svobodně“ se o typu své restaurace rozhodnout. „Jestliže kuřákům nedovolíme kouřit alespoň někde, za přísných podmínek např. oddělených zón, bude to mít za následek, že budou postávat před restauracemi, kouřit na ulici a nepřála bych vám ani sobě nad takovou restaurací mít okna do ložnice,“ podotkla.
Mgr. Jana Černochová
„Co budeme chtít zakázat příště, zavřeme hospody v deset? Zrušíme diskotéky, koncerty, protože tam je hluk a zaměstnanci baru či pořadatelé koncertů jsou vystaveni nepřípustnému a zdraví škodlivému hluku a blikajícím světlům?“ zeptala se Černochová. Podle ní máme mít právo svobodné volby vybrat si, do jakého typu podniku chceme jít.
Celý příspěvek Jany Černochové na Facebooku:
Vlevo rakety, vpravo rakety a ty mi tady zakazuješ kouření.....Já fakt nevím proč ve Sněmovně mrháme časem a místo zásadních věcí řešíme kouření?
Kdo viděl dnešní vystoupení a funebrácký kousek pana ministra zdravotnictví s "urnou", pochopil můj dvojsmysl "když pan ministr zakazuje kouření, navrhuji zakázat (mu) pití...." bonmot, který ti, co seděli v sále, nebo se pohybovali v blízkosti pana ministra, asi jasně pochopili.....
Jinak byl můj příspěvek o tom, že každý podnikatel nejlépe ví, v jakém prostředí se jeho provozovna nachází a jaká je jeho klientela. Na Praze 2 žiju, takže jsem jí uváděla jako příklad dobré praxe, kde je více nekuřáckých restaurací než kuřáckých a jsem za to místním podnikatelům vděčná. Jsem pro důsledné, opakuji důsledné oddělení kuřáckých a nekuřáckých prostor (ne plentou, jako je tomu v mnoha případech dnes, čímž by se vyřešil i problém v obcích s jednou hospodou, na který poukazují i někteří starostové menších obcí), ale jsem z principu proti tomu, že stát bude svým regulativem podnikatelům zakazovat "svobodně" se o typu své restaurace rozhodnout. Jestliže kuřákům nedovolíme kouřit alespoň někde, za přísných podmínek např. oddělených zón, bude to mít za následek, že budou postávat před restauracemi, kouřit na ulici a nepřála bych vám, ani sobě, nad takovou restaurací mít okna do ložnice. Ano, v Praze 2 máme pětipatrové činžovní domy, ve kterých bydlí lidé, co mají okna a celkem 2.000 restauračních provozoven, kaváren a čajoven. Ve 22 hodin chtějí mít svůj klid, čemuž rozumím a nestojí o to, aby jim někdo vyřvával a kouřil pod okny do rána. Co budeme chtít zakázat příště, zavřeme hospody v deset? Zrušíme diskotéky, koncerty, protože tam je hluk a zaměstnanci baru, či pořadatelé koncertů jsou vystaveni nepřípustnému a zdraví škodlivému hluku a blikajícím světlům? S veškerým respektem: máme mít právo svobodné volby vybrat si do jakého typu podniku chceme jít! Já si hodně často vybírám podnik nekuřácký, ale odmítám, aby kuřák neměl stejnou možnost volby.
autor: vef