Přijměte 50 sirotků ze Sýrie, předloží ve Sněmovně TOP 09. Jak byste hlasovali vy?Anketa
Nové klany přicházejí mimo jiné také z ciziny a vytěsňují i severočeské starousedlíky z řad romského etnika, kteří s nimi nejsou zajedno. Tohle vyplývá na povrch během řízení o rozšíření bezdoplatkových zón na téměř celé město, ke kterému radnice přistoupila, přestože některé obce s něčím podobným čekají až na to, jak se k záležitosti vyjádří Ústavní soud. Koncem týdne začne v Mostě běžet měsíční lhůta na připomínky od vlastníků nemovitostí.
Mostecko je terčem ‚turistů‘ proto, že tu léta byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v rámci republiky a současně nejvyšší podíl občanů, kteří jsou odkázáni na sociální dávky.
V důsledku toho okres generuje další a další příslušníky vrstvy ekonomicky nejslabších obyvatel, která je dominantní.
Pokud to jde ruku v ruce s minimálním vzděláním a nízkým žebříčkem hodnot, přináší to současně nejrůznější asociální lidské projevy, které je možné obecně zastřešit pojmem ‚sociální nepřizpůsobivost‘. Jde zejména o absenci základních hygienických návyků, zdvořilosti a pravidel slušného chování, intoleranci, abúzus alkoholu a omamných a psychotropních látek (drog), patologické hráčství až po správní a kriminální delikty.
Infobox
Policie ČR Most
„Turistiku“ policie přiřkla zejména Romům
Alkoholici, narkomani, rvačky, mafiánské klany, gambleři, dětské záškoláctví, vandalismus, krádeže, násilí či zaostalá hygiena „vyčleněných“... To jsou oficiální důvody, proč je v Mostě na místě zakázat doplatky na bydlení na většině území, kde se město potýká s takzvanými sociálně-patologickými jevy ze strany části obyvatel. Vyplývá to nejen z proklamací radničního establishmentu nebo ze slovníku jeho politických rivalů, který by bylo možné brát jen jako rétorickou hru nebo předvolební upoutávky. Ale vyplývá to i z oficiálních zpráv obou policejních složek – státní a městské.
Státní policie mluví doslova o „turistice za nezaměstnaností“. Většinou se prý týká Romů, stojí černé na bílém v jejich analýze, kterou zpracovali v srpnu pro účely rozhodování o rozšíření bezdoplatkových zón: „Vzhledem ke snadné dostupnosti levného bydlení region za posledních několik let naakumuloval - a nadále intenzivně akumuluje - další a další ekonomicky slabé občany z různých koutů České republiky, ale i z jiných zemí, ve valné většině Romy. Tento fenomén lze nazvat ‚turistikou za nezaměstnaností‘. Takovýto ‚turista‘ je obvykle bez zaměstnání a legálního zdroje příjmů a ani si žádné legální zaměstnání nehledá“.
Pokud firma nebo soukromá osoba koupí levně bytovou jednotku, obvykle ji v duchu „byznysu s chudobou“ začne cíleně pronajímat osobám závislým na sociálních dávkách. „Mám jistotu, že od státu nájem vždycky přijde,“ uvedl jeden z mosteckých vlastníků, proč je pro něj výhodné pronajímat byt právě nezaměstnaným, kteří pobírají státní sociální podporu a dávky hmotné nouze. „Nájem“ vyplácený státem v podobě dávky na bydlení je tak pro majitele pronajímaných bytů jistější, než doufání v platbu nájmu přímo od fyzické osoby, byť třeba pobírá mzdu ze zaměstnání.
Fotogalerie: - Boj o Prahu
Takový nájem je dokonce i vyšší, než u nájemníků, kteří sociální dávky nepobírají. „Z mapování problémových lokalit vyplynulo, že téměř všechny kontrolované problémové rodiny, které pobírají sociální dávky, mají nájem o 6000 až 8000 korun vyšší, než je běžný nájem v domě,“ potvrdil tuto praxi ředitel Městské policie v Mostě Jaroslav Hrvol.
Stěhování musí mít „ten správný důvod“
„Je nadmíru průkazné, že je nutné omezit přísun finančních zdrojů tam, kde jsou zneužívány a nejsou dostatečnou motivací k sociálnímu začleňování a hledání si řádného příjmu financí,“ zdůvodňuje na základě toho potřebu rozšíření bezdoplatkových zón Jaroslav Mareš, vedoucí odboru správních činností, který oznámil vyhlášení míst se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů v Mostě. Podle něj je náležitě zdůvodněna potřeba zamezovat dalšímu prohlubování vyloučených lokalit, ve kterých vzniká zvýšené riziko sociálně patologických jevů.
Poukazuje přitom i na metodické stanovisko krajského úřadu k bezdoplatkovým zónám, podle kterého je logické, že by se lidé „měli stěhovat do míst, kde je možné nalézt práci, případně mají k místu nějaké sociální vazby, například rodinné“. Turismus za nezaměstnaností něco takového skutečně popírá.
Fotogalerie: - V pátek u Marxe proti Merkelové
Při řešení přestupků proti veřejnému pořádku strážníci zjišťují, že u většiny jejich pachatelů se nejedná o občany dlouhodobě žijící na území města Mostu, ale o rodiny ze Slovenska, Ostravy, Kladna, Ústí nad Labem a Litvínova-Janova. Při mapování byly také často zjištěny nové nízkopříjmové rodiny ze středních Čech – Praha, Beroun, Rakovník.
Kde se bere podhoubí rasových incidentů
Rodiny závislé na dávkách se ale často projevují asociálně, jak popisuje policie. Důsledkem „turistiky za nezaměstnaností“ ze strany - nepřizpůsobivých - přistěhovalců tak je, že vlastník pronajímaného bytu nemá zájem do něj vkládat další investice. A to ani do údržby bytů či společných prostor.
„Shlukování a halekání nepřizpůsobivých či hlasité projevy jejich dětí při ‚hře‘ a neochota dodržovat základní hygienické normy - to vše jak v domech, tak i na veřejnosti, a rušení nočního klidu jsou tím, co ‚spořádané‘ obyvatele trápí nejvíce,“ shrnuje státní policie ve zprávě pro město Most.
Muži zákona tak v podstatě i dalším vyjádřením nepřímo objasňují, proč řada místních předvolebních programů brojí proti určité skupině obyvatel: „Pokud je obdobným způsobem obsazeno více bytových jednotek v jednom domě či dokonce vchodě, pak se může životní situace pro ostatní ‚řádné‘ nájemníky stát doslova nesnesitelnou. V takových případech pak i jindy banální spor či incident může zavdat příčinu kriminálního jednání rasového či násilného charakteru a následných sociálních nepokojů,“ vysvětlují, proč dochází ke stupňování sousedských vztahů do míry, která se Čechům v jiných částech republiky může zdát přitažená za vlasy.
Skupinové bitvy o teritorium
Napětí na severu Čech trvá i proto, že se podle „mužů v uniformě“ do takzvané vnitřní městské migrace pustili i starousedlíci. Prý se bojí dvou klanů olašských Romů, které do regionu nedávno přesídlily a jsou v hledáčku strážců zákona. „Není bez zajímavosti, že ze stávajících sociálně vyloučených lokalit migrují dokonce i sociálně slabí - a rovněž často nepřizpůsobiví - starousedlíci, kteří mají z nově příchozích a jejich agresivních projevů obavy. Tito obyvatelé však vlastníky obývaných bytů nikdy nebyli a jejich mentalita a sociální systém jim obvykle velmi rychle umožní získat adekvátní ‚sociální‘ ubytování někde jinde,“ popisují to v podkladu pro magistrát.
Náhled zprávy Policie ČR Most
Policie potvrdila, že dochází ke vzájemnému napadání také mezi nově příchozími komunitami navzájem: „Typickým příkladem jsou dva příbuzenské klany olašských Romů, kteří na Mostecko přesídlili v nedávné minulosti z Kladenska a Prahy. Jejich ‚specializací‘ jsou zejména kapesní krádeže a jiné krádeže na osobách. Jejich vzájemná nevraživost při rozdělování ‚teritoria působnosti‘ již vedla k mnoha vzájemným napadením, z nichž několik vyústilo ve skupinové rvačky“.
Ve městě se podle informací od místních obyvatel v posledních měsících pohybují olašští Romové nabízející věštění nebo naopak žádající o peníze. „Město Most doporučuje občanům, především potom starším lidem a ženám, na které se Romové především obracejí, aby se těmto osobám vyhýbali a na jejich nabídky nereagovali,“ doporučovala nedávno v tiskové zprávě mluvčí mosteckého magistrátu Alena Sedláčková.
Podle policistů to lidé ve svých nářcích nad nepřizpůsobivými spoluobčany nijak nepřehánějí. „Obavy jsou často oprávněné,“ zhodnotila policie.
Co říkají statistiky kriminality
Policisté v řadě případů reagují na nemorální či protiprávní jednání, které sami v „patologických revírech“ odhalují nebo jsou na něj upozorněni samotnými občany. Řeší tak na místě například zklidnění pokřikujících spoluobčanů, hádající se partnery, vyzývají posluchače příliš hlučné hudby ke ztlumení zvuku. Tyto případy však nejsou nijak evidovány a nelze k nim poskytnout žádný podložený přehled.
Názornou představu si však lze vytvořit i jinak. Územní odbor Most za období prvního pololetí registroval 1415 trestných činů, což představuje 15. pořadí v rámci všech sledovaných jednotek odpovídajících územnímu odboru.
Zpráva Policie ČR dále uvádí informace o vývoji takzvaného indexu kriminality (počet zjištěných skutků za zvolené období, přepočtený na 10 000 obyvatel), který je standardně používán po celém světě k vyjádření zatížení populace trestnou činností. Jeho hodnota za jednotlivé měsíce v období leden až květen pro územní odbor Most osciluje mezi 5. a 12. místem.
Podobné poznatky potvrzují i strážníci. Podle nich na území města dochází nejčastěji k výskytu přestupků proti veřejnému pořádku – znečišťování veřejného prostranství, zakládání skládek a odkládání odpadu mimo vyhrazená místa, vandalismus a podobně. „Obyvatelé v nejproblematičtějších vyloučených lokalitách, což je víceméně zejména oblast takzvaných Stovek, si stěžují na početné skupiny osob, které se shromažďují na veřejném prostranství, jsou hlučné, vulgární a verbálně i fyzicky napadají kolemjdoucí. Stížnosti občanů se zde také často týkají skupin dětí a mládeže - hluk, násilí, vulgární projevy, drobné krádeže. A rovněž osob konzumujících alkohol a osob pod vlivem drog a alkoholu na veřejném prostranství. Strážníci městské policie také velmi často řeší rušení nočního klidu osobami pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek - hádky, sousedské spory, fyzické napadení,“ upřesnil šéf strážníků.
V žádném případě ale nejde o obraz i všech ostatních částí statutárního města. Některé lokality vykazují například v podstatě jen dopravní přestupky. Jde o části, které jsou od centra a deprivovaných zón velmi odlišné.
Nejvíce se holduje alkoholu a drogám
Ze statistiky vyplývá, že městská policie řešila vloni nejčastěji přestupky proti obecně závazným vyhláškám v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku – 1 859 případů.
Jedinou oblastí, kde k nárůstu nedošlo, jsou přestupky proti občanskému soužití. Mezi ně patří ublížení na cti (například urážka, posměch), schválnosti, hrubé jednání nebo působení újmy člověku kvůli jeho příslušnosti k národnostní menšině, pro jeho barvu pleti, pohlaví, víru a podobně. Zato o 99 procent vzrostl počet přestupků proti obecně závazným vyhláškám v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku. „Dramaticky vzrostl i počet přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, z 25 na 78 případů, což je nárůst o 213 %,“ vyčísluje ředitel městské policie.
Stoupající trend v této oblasti vyplývá i z údajů od mosteckého K-centra. Již ve výroční zprávě za předminulý rok pracovníci místního kontaktního protidrogového centra uváděli, že počet uživatelů jejich služeb oproti předchozím letem vzrostl: „Zaznamenali jsme zatím nejvyšší počet prvních kontaktů, až 163, zatím co roky předtím jich bylo pod 100. Za uplynulé období využívalo služby K-centra celkem 572 klientů. Bylo s nimi celkem 7973 kontaktů a bylo provedených 13 205 výkonů“. Zvyšující se počty přitom hlásili i ze svého pracoviště v Liberci.
Pěší hlídky mají v merku i dětské potížisty
O zhoršení problémů s drogově závislými a osobami pod vlivem alkoholu na veřejném prostranství v Mostě hovoří asistenti prevence kriminality, kteří jsou jako pěší hlídky dobrým zdrojem informací o situaci ve městě. „Zaznamenali také zvýšený výskyt dětského záškoláctví, dětského kouření a užívání návykových látek dětmi a mladistvými. Časté jsou nálezy použitých injekčních stříkaček,“ doplňuje Jaroslav Hrvol.
Činnost asistentů prevence kriminality, kteří působí přímo v problémových lokalitách, v těchto statistikách zahrnuta není. Přitom od začátku roku do zhruba poloviny července vykázali 1 629 zásahů a událostí. „Tyto zásahy nejsou zahrnuty ve statistice přestupků městské policie. Je proto zapotřebí při posuzování bezpečnostní situace přihlédnout i k zásahům na poli prevence, které evidujeme odděleně. Stejně tak je zapotřebí vzít v úvahu latentní – neohlášenou kriminalitu a přestupky…,“ doplnila manažerka prevence kriminality Statutárního města Veronika Loucká.
Lokalita „u Stovky"
Rozmach bezdávkových zón
Rozšíření bezdoplatkových zón ze šesti na osmnáct je jen kapkou v moři řešení, která by byla potřebná. První „vykolíkování“ šesti bezdoplatkových zón nabylo účinnosti koncem prosince uplynulého roku. Přijetím opatření mělo dojít ke zklidnění situace a sociálního napětí v ‚problémových‘ lokalitách, kam už by se nestěhovali další nepřizpůsobiví. Také se mají uchránit území od dalších podobných problémových osob, které by neměly expandovat do klidných čtvrtí.
Na úřední desce města Mostu visí teprve pár dní oznámení o návrhu vyhlášení dalších míst, kde by měla být takzvaná bezdoplatková zóna. Jde o části města, kde by byl zákaz vyplácení doplatků na bydlení. Podle přiložených map a výpisu ulic vyplývá, že jde v podstatě o většinu obydlených, většinou sídlištních ploch. Výjimkou jsou některé vilové čtvrti s rodinnými domy, kde se pronajímání nepředpokládá - například v Souši, Vtelně, Čepirohách, část pod gymnáziem, Velebudice a Chanov. Vyjmuty jsou i domovy pro seniory.
Takto vyznačemé lokality, které mají být „bezdoplatkové", se již dnes dají nalézt na úřední desce města Mostu.
Opatření obecné povahy by mělo začít na podzim platit. Připomínkové řízení bude trvat zhruba ještě více než měsíc. Na konci tohoto týdne začne běžet třicetidenní lhůta, během které budou moci vlastníci dotčených nemovitostí podávat mosteckému magistrátu své námitky. „Následně budou tyto námitky vyhodnoceny a případně zapracovány do zveřejněného návrhu opatření. Teprve poté bude konečné znění opatření obecné povahy opět vyvěšeno na úřední desce a po uplynutí dalších patnácti dnů vejde v platnost,“ upřesnil celý úřední postup Zdeněk Dundek z kanceláře primátora a tajemníka magistrátu. Na postoj Ústavního soudu v Mostě nečekají.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
