Podle Susanne Schröterové je fakt, že Saúdská Arábie dlouhodobě exportuje wahhábistickou ideologii, dlouho znám. Tato ideologie rovněž ve velké míře odpovídá té, kterou vyznává tzv. Islámský stát. Jak tvrdí Schroterová, Saúdská Arábie investovala do wahhábistického extremismu v uplynulých 50 letech minimálně 86 miliard dolarů.
Britský think-tank Henry Jackson Society nedávno navíc zveřejnil zprávu, ve které je Saúdská Arábie zmíněna jako jeden z největších sponzorů extremistických skupin ve Velké Británii.
Podle Schröterové zároveň spolu s penězi Saúdové rozesílají i propagandistické materiály a informace, znalosti týkající se případné organizace. „Najímají si lidi, aby stavěli mešity, vzdělávací a kulturní centra. To proto, aby wahhábistická teologie dosáhla do veřejného prostoru,“ uvedla v rozhovoru s Deutsche Welle. Schröterová dále zmiňuje, že vývoz wahhábismu odstartoval již po islámské revoluci v Íránu. „Revoluce dramaticky otřásla Saúdy. „Když Írán začal vyvážet svou šíitskou ideologii, Saúdové se tím cítili ohroženi,“ zmínila v rozhovoru. Zhruba v té době, koncem osmdesátých let, pak Saúdové spustili svou „ideologickou ofenzivu“. Vlastní pojetí islámu pak začala propagovat skrze Světovou muslimskou ligu v řadě zemí: v Asii, Africe a podle Schröterové částečně i v Evropě, například v zemích bývalé Jugoslávie. Právě v regionu bývalé Jugoslávie se totiž muslimové po jejím rozpadu začali s křesťany dostávat do konfliktu.
Výsledkem je podle Schröterové to, že v mnoha částech světa nyní radikální forma islámu získává navrch. „Na vlastní kůži jsem to zažila v jihovýchodní Asii. V jižním Thajsku, na Filipínách a občas i v Malajsii,“ uvedla v rozhovoru. Zároveň podle ní dochází i k tomu, že si wahhábismus do svých řad získává mladé intelektuály, které lákají štědrá stipendia na saúdských univerzitách. „Tito lidé se po studiích vracejí do svých domovů a znenadání vykonávají tam, kde se původně narodili, ve jménu wahhábismu misijní činnost,“ uvedla.
Jedním z takových jedinců by podle Deutsche Welle měl být i Pierre Vogel, nejznámější německý salafistický kazatel. „Vogel studoval díky podpoře saúdského stipendia na univerzitě v Mekce. Saúdská Arábie tak v podstatě ovlivnila proces radikalizace muslimů v Německu,“ píše DW. Německá média se v tom smyslu vyjádřila již v prosinci minulého roku, a to s odvoláním na zdroje zpravodajských služeb. Podle závěrů zpravodajců se na podpoře salafistických komunit v Německu podílejí státy Perského zálivu a obzvláště pak Saúdská Arábie. Podle Schröterové závěry německých tajných služeb v podstatě odpovídají jejím vlastním zjištěním. „V některých případech se na radikalizaci podílely samotné saúdské instituce řízené státem,“ uvedla Schröterová. V rozhovoru pro DW jmenovala případ saúdského diplomatického atašé v Berlíně Mohameda Fakihiho. Ten měl mít vazby na teroristickou buňku v Hamburku, která provedla útoky na dvojčata Světového obchodního centra v New Yorku v roce 2001. Fakihi byl zároveň propojen s mešitou Al-Nur v Berlíně. Právě ta se velmi často dostává do hledáčku německých úřadů z toho důvodu, že přitahuje islámské radikály.
„Zjistili jsme, že saúdské finanční nadace operují všude, částečně v podzemí, částečně skrze zprostředkovatele,“ uvedla Schröterová. Zároveň pak zmínila dvě jména, která hrají v německé muslimské komunitě zásadní roli. Jedním je Nadeem Elias, který byl do roku 2006 předsedou Rady německých muslimů. To je podle Schröterové organizace, která nepokrytě udržuje kontakty se saúdsko-arabskými nadacemi. Dalším jménem je pak Ibrahim El-Zeyat, který Eliase v radě nahradil mezi lety 2002 a 2010. „Pouze jsme nahlédli pod povrch, je ale jasné, že v Německu působí organizace i jednotlivci, kteří berou wahhábizaci německých muslimů vážně.
Jak poznamenává v jedné z otázek pro Schröterovou DW, podle nejnovější zprávy Úřadu pro ochranu ústavy (německé domácí tajné služby), salafistická scéna v Německu se rozrostla na více než deset tisíc členů. Schröterová tvrdí, že je samozřejmé, že za nárůstem radikálů samozřejmě nestojí pouze Saúdská Arábie. „Nyní se pozornost obrátila ke Kataru,“ uvedla Schröterová. Ten se aktuálně nachází pod obchodní blokádou ze strany Saúdské Arábie. „Ano, je to pravda. Katar vypisuje granty, Kuvajt vypisuje granty,“ uvedla. Aktivní je podle ní ale i Írán. „Írán v Berlíně otevřel institut, který vykonává misijní činnost. Předpokládám, že pokud byste se dívali, kudy tečou peníze, budete překvapeni. Německo je místem, kde jsou zahraniční extremistické organizace velmi aktivní,“ uvedla.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jok
