Zvyšování cen zahraničních potravin, jako je tomu například u vajec, sice může přinést rozvoj chovu českých slepic. Není však již možné se vrátit na tu úroveň, kterou jsme tu v soběstačnosti různých zemědělských produkcí měli.
Důvodem je jednak nedostatečná podpora ze strany státu, jednak skutečnost, že zemědělský chov nejde vybudovat ze dne na den. Zemědělství je totiž u nás jedním z nejrizikovějších podnikání vůbec.
Kromě sezónních výkyvů počasí totiž zemědělcům kdykoliv mohou zlomit vaz směrnice, se kterými přijde EU. Ty, které se týkají chovu slepic, například nutí firmy zvětšovat klece. Většina českých zemědělců se skřípajícími zuby směrnicím dostála.
Směrnice EU se porušují, ale Evropská komise to pořádně netrestá
Ale mnoho chovů v Polsku, Španělsku a Francii směrnice nesplňuje. „Evropská komise musí tyto státy potrestat. Zatím je však trestá jen málo, protože jim pouze zakázala jejich vejce vyvážet za hranice,“ říká zklamaně Jan Veleba.
Podle něj je soběstačnost České republiky v oblasti potravinářství v troskách. Po nedostatku vajec může stejným způsobem přijít nedostatek vepřového.
Před vstupem do EU bylo u nás chováno 3,3 milionu prasat, nyní pouze něco málo přes milion. To je horší stav, než v jakém bylo české chovatelství po druhé světové válce.
Právě nízká domácí produkce přitom dovoluje dovozcům diktovat takové ceny, jaké jsou pro českého zákazníka zdrcující. Stejně tak to je i s kvalitou. Stavy prasat navíc budou dále klesat. Jan Veleba odhaduje, že meziročně spadnou o dalších 5 až 10 procent.
Dojde k razantnímu zdražení vepřového
Je tu přebytek obilí, nejsou tu domácí selata. Jsou tu jen drahá selata ze zahraničí, to je podle Jana Veleby současná situace. Ta může vést až k dramatickým důsledkům. „Na podzim se zvýší cena vepřového stříleno od boku o 10 procent,“ obává se prezident Agrární komory ČR.
Zdražení však může být i daleko razantnější. Ani ti největší pesimisté si nedokázali představit, že by se zvedly ceny vajec o 100 procent. Přesto k takovémuto skokovému zdražení došlo.
Problém zemědělství je, že v současné podprodukci je celková výrobní cena daleko nákladnější. Podnikatelé v tomto oboru tak bez dotací nedokážou generovat zisk. „Kdyby se dotace škrtly, tak by v zemědělství nebyl zisk 13 miliard, ale naopak 15 miliard ztráta,“ upřesňuje Jan Veleba.
Politici se vysmívají českým zemědělcům, snad je voliči klepnou přes prsty
Věří však, že dotace škrtnuty nebudou a že se zemědělskému odvětví blýská na časy. „Až se zdraží prasata, tak zrovna budou volby. Snad po dvaceti letech čeští politici uslyší na naše zemědělství,“ doufá Jan Veleba, že pod tlakem hladových a rozzuřených voličů politici pochopí důležitost domácího zemědělství.
Právě politikům klade Veleba největší díl viny za současnou potravinovou nesoběstačnost ČR. „Prasata jsme mohli před třemi roky zachránit, ale tehdejší ministr Gandalovič se nám vysmál,“ hořce vzpomíná prezident Agrární komory na to, jak politici nechali naše zemědělce opět ve štychu.
Staré členské státy EU potravinovou soběstačnost nepodceňují
U nás se totiž politici podle Veleby skrývají za dobře znějící formulky o společném trhu a produkci, ale zatímco v Německu stoupla například produkce masa 2,5krát, tak u nás o polovinu klesla.
Domácí výroba a potravinová soběstačnost se u západních členů EU zkrátka nepodceňuje. Naopak noví členové z východu rezignovali na vlastní zemědělství a teď sklízí trpké plody. Jediné země, které to z nových členských států EU nepodcenily, je Polsko a Slovinsko.
Bezhlavé spoléhání na dovoz potravin je podle Jana Veleby politický hazard se společenským zdravím. „Za hranicemi může vypuknout cokoliv a ta potravina se sem nedoveze. Svobodný stát bude ten, který bude mít potraviny, vodu a energii. My jsme potraviny naprosto pustili a odnesou to spotřebitelé v cenách a, jak se potvrdilo u polské soli, i ve zdraví,“ uzavírá Jan Veleba.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pal
