„Není jenom imigranty živa naše ekonomika, i když dnes, s velkým zpožděním, promluvil na toto téma i Andrej Babiš. Ať tak či onak, někdo ty imigranty, bez ohledu, jak se budou dále řešit, musí zaplatit a někdo na to musí vydělat. Jak? Řekl bych, že výrobou a produkcí materiálních hodnot. Tato úvaha mne napadla, když se v minulém a tomto týdnu znovu zvedla kauza Lety, totiž romský internační tábor versus výkrmna prasat firmy AGPI Písek,“ uvedl svůj komentář Veleba.
Vzápětí se pozastavuje nad tím, že Sobotkův vládní kabinet je v pořadí již dvanáctý, který se chce zasadit o ukončení provozu velkovýkrmny prasat, která je v blízkosti památníku obětem válečného internačního tábora pro Romy. Část areálu produkčních hal je údajně i na místě bývalého tábora, a proto je prý třeba jej zbourat.
„Narodil jsem se na patnáctihektarovém hospodářství a z hospodářských zvířat jsme chovali krávy, prasata, koně a drůbež. Svým způsobem výsadní postavení měli koně – traktory tehdy nebyly a kůň byl energetický zdroj. Ale ostatní zvířata byla významově v jedné rovině. Krávy dávaly mléko a telátka, prasata a drůbež maso. Ani stínem nikoho nenapadlo, že prase je něco nečistého, špatného a méněcenného. Naopak, když se narodila selátka, tak to byla vždy událost a významný příspěvek k dalšímu živobytí, jak se tehdy říkalo. Tomuto samozřejmě nemohou rozumět současní salonní politici, jako například pan Dienstbier, do jehož pracovního portfolia otázky menšin spadají. Jistěže rozumí vepřovému řízku na talíři, ale to je asi tak všechno,“ zastal se vepřů Veleba a pokračoval ve své kritice uvažovaného bourání areálu.
Dle jeho názoru jsou totiž v Česku nejen zcela zdecimované stavy chovaných prasat, ale také chybí finance v řádu několika set milionů korun na zbourání stávajících hal a na postavení nových. „Kde se na to uvolní půda?“ ptá se. A dodává: „Jsem jako člověk z venkova zděšen, jak se nahlíží na tradiční zemědělské odvětví, jakým způsobem je s ním pohrdáno výměnou za vidinu mrzkých politických bodů a rádoby humanistické fasády.“
„Památku Romů, kterých internací v Letech prošlo celkem 1309, z toho jich nejméně 326 zemřelo, je třeba uctívat. Ne ale tak, že zbouráme fungující podnik, nýbrž tak, že pietní památník a moderní výrobní závod budou vedle sebe koexistovat. Kromě politiků mimo mísu nevidím jediný důvod, proč by to tak nemohlo fungovat,“ uzavřel.
Celý text ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
