Evropská komise chce rozdělit členským státům na obnovu ekonomiky 750 miliard eur, tedy v přepočtu 20 bilionů korun. Unie si podle včera zveřejněného plánu tyto peníze chce poprvé v historii půjčit na finančních trzích. Plán Evropské komise už kritizoval český premiér Andrej Babiš (ANO). Plánované zadlužení Unie je podle něj příliš velké, a nelíbí se mu ani rozdělení, do kterých států by kolik peněz mělo směřovat.
Úvodem tak Jourová hovořila právě o tom, do jaké míry měla šanci ovlivnit plán obnovy, který včera představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Já jsem součástí vedení Komise a jsem tam plnoprávnou členkou za Českou republiku, takže samozřejmě, že jsem byla u jednání. My jsme ty návrhy, které jsme včera zveřejnili, dokončili někdy přes noc, dopilovávaly se texty. U toho jsem osobně nebyla, ale samozřejmě, že jsem na to měla velký vliv,“ uvedla Jourová.
„Já jsem chtěla, aby tam byla spravedlnost, aby tam byla solidarita a taky aby tam byl ekonomický pragmatismus. A myslím, že to tam je. Chtěla jsem, aby to byl rozpočet, který má šanci projít, protože my jsme v existenčním ohrožení, já nechci tady malovat nějaké apokalyptické vize, ale koronavirus je nepředvídatelný, neznámý nepřítel a ještě nám nevystavil svůj konečný účet. Ale už dneska vidíme ty škody a my jsme i slíbili, že připravíme takový rozpočet, který bude schopen rychle začít zacelovat ekonomické rány a nastartovat chytrými investicemi ekonomický růst nebo restart společného trhu. Jsem přesvědčena, že ten rozpočet bude výhodný úplně pro každého,“ ubezpečila Jourová.
Své řekla i k tomu, zda je rozpočet pro všechny státy stejně spravedlivý. „Když se chcete vyhnout nespravedlnosti tohoto typu, tak musíte vyjít z nějakých pevných čísel. A my jsme měli takzvanou jarní predikci nebo předpověď, která vlastně nějakým způsobem propočítává možný propad ekonomik v jednotlivých státech, pak máme analýzu dopadu na jednotlivé státy, na sektory, ale i na skupiny obyvatel, máme spoustu různých analýz a z těch jsme vycházeli. Máme tam i určitou část v tom programu, která se jmenuje v překladu Reakce EU, a ta vyloženě teď reaguje na ten okamžitý propad HDP a na okamžitý propad zaměstnanosti, kde Česká republika by měla mít jednu miliardu,“ dodala.
Česká republika má dostat necelých 20 miliard eur, z toho ještě většinu ve formě půjček. Více mají dostat postiženější země, jako například Itálie. „Je to podle mě fér s odkazem na ta čísla, která máme, co se týče Itálie, Španělska, tak tam je nepříjemný souběh dvou faktorů. Jednak zdravotní dopad, viděli jsme ty otřesné statistiky, a jednak faktor, na čem stojí ekonomiky těch dvou států. To je hodně turistika, jsou to i služby face to face a je to struktura hospodářství založená hodně na malých a středních podnicích, to jsou faktory, které teď přicházejí k sobě, v souběhu s tou zdravotní krizí, a tady skutečně situace těchto dvou zemí je nejvíc složitá. A když pomůžeme Itálii a Španělsku, tak pomůžeme celé Evropě, protože my potřebujeme rozhýbat společný trh, a to je i zájem Čechů,“ sdělila Jourová.
Premiér Andrej Babiš (ANO) má však výhrady jak k celkové výši zadlužení, tak i k tomu rozdělení. Opakovaně kritizoval to, že značné částky mají dostat státy, které podle něj nebyly v minulosti dostatečně rozpočtově zodpovědné. Rozporoval i ten princip, že nejvíc dostanou ty nejpostiženější země. Dnes pak premiér napadl i vzorec, podle kterého se počítala závažnost dopadů. Podle něj tam hraje příliš velkou roli míra nezaměstnanosti.
Prospívá České republice účast ČSSD na vládě?Anketa
„Připomínky Andreje Babiše jsem docela čekala, protože jsem už sledovala jeho názory na tvorbu rozpočtu předtím. Stojím si za návrhem Komise, ale samozřejmě, že premiéři teď ladí formu na jednání v Evropské radě, která by měla být koncem června a kde by měli přijít už s nějakou dohodou. A předpokládám, že se budou vytvářet nějaké aliance, takže pan premiér bude jistě jednat se svými partnery z jiných zemí, to není na mně, abych hodnotila, co říká,“ sdělila.
„Bude muset přinést argumenty, proč si myslí, že by bylo spravedlivější ten klíč nějakým způsobem posunout a třeba některá kritéria započítat jinak. Ono to je trošku i technické. Ale v čem mu rozumím, nebo co jsem předpokládala, on taky kritizuje objem té pomoci... Znovu říkám: Já si za tím stojím, za Komisi, ale Česká republika a česká fiskální politika patří dlouhodobě k těm velice disciplinovaným,“ řekla Jourová a zdůraznila, že je pro ni důležité, aby rozpočet pomohl celkově evropské kondici, dostat se rychle na nohy.
Návrh musí nyní schválit jednomyslně členské státy Evropské unie. „Rozpočet je zvláštní cvičení, náročné, v každém případě. A teď zvlášť. Právě tím, že tam jdeme na tuhletu novinku, že si chceme půjčit velkou částku peněz na řešení krize. Ta rozpočtová jednání mají zpravidla stejný výsledek. Že každý jeden premiér jede domů s tím, že řekne: Vybojoval jsem maximum, ale jsem víceméně rozladěn, takže se dochází ke kompromisu...“ popsala Jourová.
„Předpokládám, že pokud vznikne aliance, která bude volat k větší opatrnosti, tak je možné, že se hýbne s některými částkami, ale já si myslím, že bude velká politická vůle dojít k rychlému rozhodnutí. K zodpovědnému rozhodnutí, na které, myslím, budou právem čekat firmy, podnikatelé, občané...“ dodala Jourová.
Jourová se vyjádřila také k volbě tří nových členů do Rady České televize, kterou mimo jiné kritizovala opozice.
„Nechci kádrovat jednotlivé osoby, ani je neznám, ale musím říct, že role těchto rad je nesmírně důležitá, a vůbec nezávislost veřejnoprávních médií... To, že jsou to vůbec veřejnoprávní média, tak jako Český rozhlas, a nejsou to státní média, která podléhají straně a vládě, což jsou třeba věci, které vidím v některých členských zemích, například v Maďarsku a v Polsku, tak to je strašně důležité... Rada ČT bude muset nyní prokázat, že dělá dobře svou práci, ale i ta rada bude pod zorným úhlem veřejnosti, to přece není černá skříňka, takže já to samozřejmě sleduji, ale momentálně se nemohu a nebudu vyjadřovat k jednotlivým osobám. Ale samozřejmě, že jaksi je to zásadní věc, jak tyhle rady fungují, jestli jsou nezávislé,“ řekla.
Své pak Jourová také řekla k tomu, zda utrpěly při epidemii koronaviru evropské hodnoty.
„Byla to bezesporu naprosto nevídaná situace a v té situaci si státy, respektive vlády, nabraly větší část pravomocí, než které normálně mají. Mně se líbilo vysvětlení Angely Merkelové pro německé občany, že musí to být, je to nezbytné, musíme to udělat, ale brzo vám vrátíme zpátky vaše hodnoty, vaše svobody a všechna omezení zrušíme v momentu, kdy to bude jen trošku možné. Takže samozřejmě, že ta situace jaksi volá k větší ostražitosti, ale na mě to zatím dělá dojem, že lidé v Evropě si váží svobod a dosažených i různých, nechci říct privilegií, ale možností, a že jistě budou volat po tom, aby se ty režimy vrátily zpátky,“ řekla Jourová závěrem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: vef
