Co byste vzkázali Miroslavu Kalouskovi?Anketa
Výpadek je pouze týdenní. Od 15. února bude Pfizer naopak dodávat zvýšené dávky do celé Evropy včetně Česka. Původně mělo tento týden dorazit do Česka 93 600 vakcín, takže by se do země po avizovaném zúžení dodávky mohlo dostat necelých 75 tisíc očkovacích dávek.
Nyní je kromě jmenované látky Evropa závislá ještě na vakcíně od Moderny, dle Jourové však lze koncem ledna již očekávat schválení třetí vakcíny od firmy AstraZeneca, která má mnohem jednodušší uchovávání. Delší schvalování třetí očkovací látky prý závisí na délce atestace: „Evropští občané mají různé pochybnosti, proto je musíme rozptýlit.“
Dodávky mají nyní záviset zejména na výrobních kapacitách producentů. „Vyrábět vakcínu, to není jako vyrábět jablečný mošt,“ podotkla místopředsedkyně Evropské komise.
Do konce března se podle komise má naočkovat nejméně 80 % zdravotnického personálu a pracovníků v sociálních službách. Do konce září pak chce EK mít naočkováno 70 % populace Evropské unie. Vše se podle Jourové začne zrychlovat.
Smlouvy o vakcínách Evropská komise zveřejňovat nebude. Jediná firma, jež je ochotna na uveřejnění smluv v omezeném režimu přistoupit, je prý akorát CureVac.
Fotogalerie: - Paříž v koronakrizi
Eurokomisařka se vyjádřila i k nové dohodě o investicích, kterou na přelomu loňského a letošního roku uzavřeli vyjednavači Evropské unie a Číny. „Ignorovat Čínu by bylo krátkozraké,“ míní. Čína podle ní bude v několika oblastech spolupracovník, ale i zároveň rival.
Součástí dohod má být zavázání Pekingu o zřeknutí se nucené práce. Proč by měla země podvolit a od neblahých praktik upustit, by dle Jourové měla být vysoká míra obchodu s EU.
Evropská komise má dle ní i „paralelní nástroje“, prostřednictvím kterých může tlačit na Čínu, aby lidská práva dodržovala. Eurokomisařka tak nesmetla ze stolu, že bychom se zemí měli investiční dohodu a zároveň bychom na ni uvalili sankční režim.
Fotogalerie: - Vote Trump 2020
Další země, se kterou by EK a Jourová viděla navázání nových vztahů, mají být Spojené státy po inauguraci prezidenta Joea Bidena.
Ve spojení s tamním děním Jourovou pobouřilo rozhodnutí několika sociálních sítí cenzurovat končícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, kdy mu byly smazány účty na několika z nich. „Je to okamžik pravdy. Vyšlo najevo, kdo může někoho vypnout a umlčet. Je nejvyšší čas, abychom přišli s pravidly, která umožní větší vhled do toho, co se děje na sociálních sítích a která umožní zakázat cenzuru a praktiky, kdy internet nebude moci být používán všemi stejným způsobem,“ varovala.
Co je nelegální obsah a co ne by podle ní neměly určovat sociální sítě typu Facebook, nýbrž zákon. Ten má být celoevropský. „Ten americký případ, to je memento i pro Evropu,“ upozornila dále.
Fotogalerie: - Trump for president
Zákon by měl regulovat největší korporace, ty však mají sídlo zejména v Americe. „Nechci, aby se kalifornské právo importovalo do Evropy,“ odmítá eurokomisařka.
Jourová podle svých slov byla ve Spojených státech na svých cestách obviňována z omezování svobody slova, když ukázala, že u nás jsou trestní zákoníky, které některý nelegální obsah limituje, nyní se však nestíhá divit. „Pak jsem nestačila koukat na to, co se v Americe děje. Nejdřív vypnuly americké televize prezidenta Trumpa při projevu, teď jsme byli svědky rozhodnutí platforem. To vše se děje na základě jejich vnitřních pravidel. Mají větší sílu než zákon… To nemůže fungovat,“ uzavřela.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
