„Můj text asi nebudete chtít číst a já z jeho napsání nemám žádnou radost. Protože to, co napíšu, nikdo slyšet nechce. Přesto jsem přesvědčen, že to musí být řečeno, píše v úvodu svého zamyšlení dlouholetý člen americké zahraniční služby van Buren, který působil dlouhá léta v Iráku. Po více než dvaceti letech svoji pozici opustil a od té doby publikuje své názory v předních amerických denících. Vedle toho také vydává knihy a další publikace. „Připojuji se ke zbytku truchlícího světa za mrtvé v Paříži. Činil jsem tak od 11. září 2001 v případě každého podobného teroristického útoku, jenž se stal kdekoli na světě. Po těch čtrnácti letech, kdy jsme bojovali proti světovému terorismu, je na čase naše kroky přehodnotit,“ tvrdí van Buren.
Dlouholetý vysoký americký úředník připomíná, že od teroristického útoku na dvojčata Američané „špehovali“ celý svět, domácí obyvatelstvo i cizince v zahraničí. „Přesto jsme nedokázali teroristické útoky v Paříži zastavit. Vrhli jsme se s plnou vervou na odposlouchávání a nedostali jsme za to žádnou protihodnotu. Od roku 2001 Spojené státy vedly Velkou Británii, Francii, Austrálii a další země do války v Iráku, Afghánistánu, Libyi, Sýrii a podnikaly útoky s drony na lidi žijící od Filipín až po Pákistán a Afriku. Vynaložili jsme nesmírné úsilí, abychom zabili bin Ládina, al-Zarkávího, al-Awlakího nebo tento víkend džihádistu Johna. Další méně známí teroristé byli zabiti bez pozornosti médií,“ vypočítává van Buren.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.
„Jenže to prostě nefungovalo a nefunguje. Víkendový masakr v Paříži je toho bohužel důkazem. Vzdali jsme se mnoha našich svobod, abychom porazili teroristy. Leč, nepovedlo se to. Obětovali jsme životy více než čtyř tisíc amerických mužů a žen v Iráku a dalších tisíců v Afghánistánu. Sami jsme v těchto zemích zabili desítky tisíc jejich obyvatel. Nestačilo to. Šli jsme opět do války v Iráku, dále v Libyi a nyní v Sýrii. Výsledkem je pouze vznik regionů, kde vítězí bezvládí a chaos. Obtěžovali a diskriminovali jsme svou vlastní muslimskou populaci a potom se bezmocně dívali, jak se postupně radikalizují. A pak jsme řekli, že za všechno může Islámský stát. Ostatně jedním z cílů Islámského státu také je radikalizovat francouzské muslimy,“ všímá si van Buren.
„Jak správně řekl komentátor Bill Johnson, v terorismu jde o zabíjení pěšáků, jež má ovlivnit krále. V útoku v Paříži nejde o vraždu 150 lidí. Podobný počet lidí přece v Iráku a Sýrii umírá každý den. Klíčovým testem pro Francii je to, jakým způsobem na teroristické útoky zareaguje vůdce země. Amerika tento test podstoupila po útoku na Dvojčata jako první. Přesto se Francie a její prezident Hollande z našich chyb nepoučili. Stačí připomenout jeho proslov, ve kterém řekl, že země bude vést nemilosrdnou válku. Kdybych znal nejlepší strategii, tak bych ji zkusil představit lidem ve Washingtonu, Paříži i všude jinde. Já bohužel nic takového při ruce nemám a i kdyby ano, těžko by mě poslouchali,“ míní van Buren.
„Přesto musím vyzvat k tomu, abychom přestali v tom, co děláme posledních čtrnáct let. Protože to prostě ani trochu nefungovalo. Nechme Blízký východ, ať si své problémy vyřeší bez nás. Přestaňme svými zásahy vytvářet jen další zbídačelé státy bez funkčního politického a společenského systému. Přestaňme se zbavovat svých osobních svobod ve jménu lží a polopravd. Zastavme šikanování muslimů, kteří žijí společně s námi. Pochopme konečně, že tato válka je náboženská, antizápadní a antiimperialistická a takové myšlenky nelze porazit bombami. Začněme s výše zmíněnými záležitostmi a dejme si čtrnáct let na nápravu. Nemáme totiž vůbec co ztratit. Nedokáži si představit, že by to mohlo dopadnout ještě hůř,“ uzavírá van Buren.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
