Ministerstvo financí také přiznává, že lidé méně utrácejí, ale není to prý kvůli vyšším daním, ale díky větší odpovědnosti občanů, kteří místo nákupů raději spoří na stáří.
„Ministerstvo financí reaguje na zhoršený výhled příjmů státního rozpočtu, který se očekává především kvůli situaci v eurozóně,“ vysvětlil Parlamentním listům mluvčí úřadu Ondřej Jakob, to, co vedlo k nové fiskální strategii České republiky.
Psali jsme:
Průměrné fiskální úsilí, tj. meziroční změna strukturálního schodku, je podle jeho slov stále stejné. „Je zde snaha o takovou konsolidaci, která neprohlubuje negativní dopad na růst ekonomiky v krátkém období. Je žádoucí pokračovat v dosavadním konsolidačním úsilí, avšak dále jej neprohlubovat, neboť to by se mohlo promítnout do výkonu české ekonomiky,“ dodal mluvčí ministerstva financí.
Co to znamená v praxi? Podle ministra Miroslava Kalouska bude vláda deficit veřejných financí snižovat pomaleji, než původně zamýšlela. Raději tedy připustí zvýšení schodku státního rozpočtu, než by sáhla k dalším drastickým úsporám a vyšší daním. „Existují rizika, že výrazně tvrdší opatření na straně příjmů i výdajů by mohla být kontraproduktivní,“ přiznal i Kalousek.
Realita je jiná než odhady vývoje ekonomiky
Ale už vloni při přípravě návrhu státního rozpočtu někteří ekonomové upozorňovali, že růst ekonomiky bude nižší než 2,5 procenta, což byla hodnota, na které byl postaven celý státní rozpočet. Proč tedy bylo ministerstvo financí tak optimistické?
„Ministerstvo financí používá při svých predikcích nejmodernější makroekonomické modely. Predikovalo v době sestavování rozpočtu růst hrubého domácího produktu o 2,3 procenta, což patřilo k velmi konzervativním odhadům,“ tvrdí Ondřej Jakob. O tom prý svědčí průzkum odhadů renomovaných institucí, který úřad zveřejňuje na svých stránkách. Odhady se v té době pohybovaly od 2 do 4,4 procenta. „Pochopitelně se jedná o odhady, a realita, zejména kvůli zahraničním vlivům, může být odlišná,“ připustil mluvčí.
Ekonomové: Selhal úřad i poradní orgány
Ekonomka Markéta Šichtařová Parlamentním listům řekla, že neselhal jen ministr financí Miroslav Kalousek, ale celý jeho úřad i poradní orgány, které mu dodávaly informace.
Psali jsme:
„Selhal celý aparát,“ prohlásila, protože podle ní už se v druhé polovině loňského roku objevovaly nepříznivé odhady ekonomiky a teprve po roce přistupuje vláda ke změně fiskální strategie.
Ministr financí Miroslav Kalousek a celá vláda podle ekonomiky vyvinula za poslední rok ještě vyšší úsporné úsilí, aby snížila výdaje, a současně pokračovala ve zvyšování daní, aby získala další peníze. Přesto se výběr daní do státní pokladny naopak snížil. Jak je to možné?
„Meziroční pokles výběru daní v prvním pololetí je způsoben zejména metodicko-účetními vlivy, které postupně odezní. Zejména se jedná o změny v legislativě DPH v roce 2011 a na schodek působilo i předfinancování regionálního školství,“ zdůvodňuje mluvčí Jakob.
Ekonomové jsou však přesvědčeni, že zvyšování daňových sazeb v určité chvíli vede k nižšímu výběru daní. Analytik a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník potvrzuje, že „od jisté úrovně je zvyšování daňových sazeb kontraproduktivní“. Poplatník si podle něj poradí, v případě vyšší DPH omezí spotřebu nebo nakoupí zboží a služby jinde levněji, což se ostatně projevilo na snížení prodeje pohonných hmot i dalšího zboží.
Psali jsme:
„Samotné zvyšování daní fiskální situaci nespraví“, řekl Parlamentním listům Zahradník. „Zvýšením DPH jsme podlomili soukromou spotřebu. To je hlavní důvod, proč se česká ekonomika ocitla v recesi,“ kritizuje postup Kalouskova úřadu ekonomka Šichtařová.
Občané se chovají odpovědně
Ale ministerstvo financí dospělo k jinému závěru. „Tvrzení, že zvýšení sazeb DPH vedlo samo o sobě ke snížení výběru daní kvůli snížené spotřebě, je mylné. U zboží se sníženou sazbou, která se zvýšila z 10 na 14 procent, totiž spotřeba zůstává zhruba stejná. Pokles spotřebních výdajů pozorujeme výlučně u zboží se základní sazbou, která je však již třetím rokem na stejné, dvacetiprocentní, úrovni,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Není to podle něj zvýšení DPH, co omezilo spotřebu tohoto zboží a služeb, ale zejména změny v chování spotřebitelů. „Zatímco jejich objem platů celkově roste a zvyšuje se i výběr daně ze závislé činnosti, zaznamenáváme nárůst objemu bankovních úspor a s ním související pokles spotřeby. Občané se tedy chovají odpovědně a část svých úspor si odkládají na horší časy, zejména na stáří. To je sice pro vládu pozitivní zpráva, když její politika rozpočtové odpovědnosti, kterou adresuje i vůči občanům, má u veřejnosti úspěch, ale má to pro ni i tu nevýhodu, že aktuální spotřeba, a s ní i DPH, je o něco nižší,“ vysvětluje mluvčí Kalouskova úřadu.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
