Solidární příspěvek na lepší infrastrukturu byl malou domů pro západoevropské exportéry i stavaře. Výpočty totiž ukazují, že z celkových 130 miliard eur, které státy evropské patnáctky mají v letech 2004 až 2015 poslat do Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, se jim nakonec různými cestami vrátí 75 miliard, tedy plných šedesát procent. Výhodné je pro západoevropské firmy především Česko, protože z 23 miliard, které do Prahy naposílá, se jí vrátí téměř 15 miliard. Úspěšnost Němců, kteří vedou žebříček států, které si ze solidarních plateb na „chudý východ“ dokázali zajistit něco pro sebe, nepřekvapí. Jde o více než polovinu všech peněz, které z bruselských fondů proudí, na druhém místě jsou Rakušané.
Vůbec největším „tunelem“ do bruselských fondů jsou aktivity západoevropských stavebních koncernů. Příkladem může být jižní obchvat Prahy v úseku nájezd na D1-Vestec-Lahovice. Z celkových téměř šesti miliard korun, které by měly na sedmnáctikilometrový úsek doputovat z Bruselu, skončí v Česku jen peníze, které stát vyplatí česko-slovenské skupině Metrostav. Ostatní doputují na konta dceřiných firem zahraničních koncernů – švédské Skansky a rakouských betonářů ze Strabagu, Teerag-Asdag a Alpine Holding.
Skutečný efekt „malé domů“ pro německé, rakouské, ale třeba i francouzské firmy přitom může být ještě větší. Polská studie se totiž nezaměřila například na zemědělské fondy, z nichž si třeba vinaři pořizují moderní nerezové tanky a plnicí linky, boom zažívají také stavby bioplynových stanic. Evropská komise se snaží prosadit svoji myšlenku a diktovat přímo z Bruselu i jednotlivé priority členským zemím, čemuž se zatím celá V4 úspěšně brání. Pokud by ovšem idea prošla, znamenalo by to další unijní investice do zemí, ktetré by je naopak měly vyplácet.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: lfr