Vítací propagandisté propadají hysterii. Kopou už do každého, kdo se jim postaví. Shrnutí jejich faulů za poslední týden od Petra Žantovského

13. 2. 2016 14:26

TÝDEN V MÉDIÍCH Na mediálním odrazu pro- a protiuprchlických demonstrací zaujalo Petra Žantovského především to, že se místo argumentů sahalo k osobním útokům. Je přesvědčen, že se přitvrzuje v prouprchlické propagandě, která se snaží přesvědčit lidi, aby věřili dogmatům, která jim předkládá. Zajímá ho, jestli média začnou reflektovat, že Evropa volí vůči Turecku politiku appeasementu jako kdysi vůči Hitlerovi. A nemůže pominout ani hloupost, kterou se jako téma snaží nastolit první místopředseda TOP 09.

Vítací propagandisté propadají hysterii. Kopou už do každého, kdo se jim postaví. Shrnutí jejich faulů za poslední týden od Petra Žantovského
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Za zvláštní a velice tristní považuje Petr Žantovský mediální odraz demonstrací v Drážďanech a v jiných evropských městech svolaných německým hnutím Pegida. „Jak o tom hned v sobotu mluvili, tak jsem si povšiml zvláštní věci, že Česká televize se vůbec nezmínila o počtu lidí, kteří se měli v Praze demonstrací zúčastnit. Nepadlo jediné číslo. Padala čísla pro Drážďany či jiná města, ale u Prahy nepadlo jediné. Podle očitých svědků, třeba pana docenta Valenčíka, se počet lidí na Hradčanském náměstí mohl pohybovat až k deseti tisícům. To neposoudím, nebyl jsem tam. Ale záběry, které se objevily v médiích, ukazovaly celkem zaplněné náměstí. Naproti tomu pár desítek lidí pochodujících Thunovskou či jinou ulicí. Při informování byla média vedena okatou snahou o vyváženost, což je taková legrační mantra, když chce médium zakrýt to, že bohapustě lže, tak řekne, že to je vyvážené,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Bez ohledu na diametrálně odlišné počty účastníků prouprchlických a protiuprchlických demonstrací se jim věnovala časově i obsahově stejná pozornost. V mediálních reakcích bylo možné vysledovat několik zvláštních aspektů. „Jedna proběhla na internetu, to bylo svědectví Jiřího Vítka, předsedy Unie bezpečnostních složek, který zveřejnil na youtube video s tím, že tam pravděpodobně došlo k nějaké policejní provokaci, že z nějakého objektu, který patří Ministerstvu vnitra, měli vycházet nějací lidé zahaleni do kukel, snažící se vyhlížet jako neonacisté a chystající se nějakým způsobem napadnout hlouček lidí demonstrujících pro, tedy „refugees welcome“. To je velmi zvláštní zpravodajská hra, v níž se asi téměř nikdo nedokáže pořádně vyznat. Je příznačné, že se tím velká média skutečně seriózně nezabývala,“ upozorňuje mediální analytik.

Proevropský nadšenecký web volí místo argumentů osobní útoky

Naopak jako tradičně platilo, že když chybí argumenty, tak se neprotestuje ad rem, k věci, nýbrž ad hominem, k člověku, tedy se zpochybňuje ten, kdo to říkal. „To se stalo například na webu, který se jmenuje hrebenar.eu, což je takový proevropský nadšenecký web. Tam jsem objevil hezký článek s titulkem „Extremista z Unie bezpečnostních sborů upozorňuje na jiné extremisty“. Příznačné je, že jsem nenašel pod článkem podpis autora, což je také hezký český zvyk nepodepsat se pod svůj názor. Nu a ten anonymní autor útočí na tvrzení pana Vítka, ale není schopen vyvrátit jeho tvrzení, protože o nich asi mnoho neví. Každopádně zpochybňuje toho člověka jako osobu, nazývá ho rozmanitými dehonestujícími výrazy, nejen slovem extremista, ale i upozorňuje, že je údajně blízký panu Konvičkovi, známému antiislamistovi,“ poukazuje Petr Žantovský.

„Dále dovozuje jeho nesolidnost tím, že když mluví za Unii bezpečnostních složek, tak že by bylo správné říci, že nemluví za Unii bezpečnostních složek, ale pouze za ty členy, kteří byli ochotni té unii zaplatit členský příspěvek. No tak samozřejmě vzniká členství ve většině organizací. Přišlo mi dost k smíchu, jakým způsobem se v Česku dokáže argumentovat, když to nejde věcně, že se vytáhne něco na toho člověka,“ podivuje se mediální odborník nad tím, jak podle proevropského nadšeneckého webu vypadá „souboj argumentů“. Samotný Jiří Vítek se po několika dnech od zveřejnění videa na youtube rozhodl rezignovat na funkci předsedy Unie bezpečnostních složek, protože se hodlá aktivně podílet na objasnění celé kauzy a nechce svými postoji ohrožovat své kolegy případným blokováním důležitých jednání, která probíhají především s Ministerstvem vnitra.

Autentický popis ze záchytného tábora rozzuřil zastánce přijímání migrantů

Úplně témuž čelil i Martin Herzán, který zveřejnil v Právu a na Novinkách burcující článek o tom, jak vypadá realita v průchozím táboře pro migranty na slovinsko-chorvatských hranicích, kde strávil několik týdnů jako součást českých bezpečnostních složek. „Popsal, jak tam zadržují videa s násilnostmi spáchanými těmi migranty na různých zajatcích, jak se zadržují zbraně a podobně. Byl jsem samozřejmě mile překvapen, že tento hlas v oficiálním médiu zazněl, to se nestává každý den. Avšak nepřekvapil mě Deník Referendum, médium šéfované známým Jakubem Patočkou, které proti panu Herzánovi okamžitě vystartovalo. Ale nepřinesli jediný argument, že by pan Herzán nemluvil pravdu. Pouze útočili na jeho integritu a snažili se nějakým způsobem zpochybnit jeho jako člověka, který o tom informoval,“ podotýká Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman, CSc.

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Až k hořkému pousmání ho přivedlo, že autor dehonestujícího článku v Deníku Referendum proti Martinu Herzánovi jako hlavní argument vynesl, že je policista. „Říkal jsem si, to je vada, chyba, nebo v čem je problém? Dále apelují na to, že by měla policie zavést řízení se svým příslušníkem, který něco napsal do novin. Nevím, proč by měla policie, která vyšle své příslušníky do zahraniční mise, zavést nějaké řízení s člověkem, který se z té mise vrátí a popíše, jak to tam vypadalo, pokud to popíše podle pravdy a nevypustí nějaké státní, služební či jiné bezpečnostně rizikové tajemství. Pak nevidím nejmenší důvod, proč by měla policie svého příslušníka kaceřovat za to, že napsal něco do novin. Ale Deník Referendum je zjevně jiného názoru. Z toho mohu usoudit jedinou věc, že přitvrzuje na uprchlické frontě, přitvrzuje na frontě mezi jednotlivými zájmovými skupinami,“ míní mediální analytik.

Vykřičená promigrační propaganda je už směšná

Čím dál víc pak uprchlictví a celý migrační problém vnímá jako zástupný. „Tady jde jednoznačně o mocenské ovládnutí ať už v České republice, ať už v kontextu Evropy, ať už v kontextu severoatlantickém, euroatlantickém, to znamená celého NATO. Prostě jde o to opanovat mocensky hlavy obyvatel, nějakým způsobem v podstatě násilím je přimět k tomu, aby uvěřili dogmatům, kterým uvěřit mají. A tím, že to už nejde tak jednoduše, protože už nemáme analogový svět, a tudíž ani analogovou propagandu, a digitální propaganda má mnohem těžší roli, protože je těch informačních zdrojů milionkrát víc a lidé jsou milionkrát mediálně připravenější, gramotnější, ostražitější a nedůvěřivější, tak ta propaganda začíná být nervózní a začíná přitvrzovat,“ tvrdí Petr Žantovský.

Proto začíná propaganda používat prostředky, které jsou nejenom daleko za hranou etiky, slušnosti nebo profesionality, ale jsou už v podstatě k smíchu. „Takže Deník Referendum, když začne dělat takovou vykřičenou promigrační propagandu, je směšný. Možná to ještě o sobě sami nevědí, nebo už to vědí, ale protože nemohou couvnout, tak je to znervózňuje o to víc a šlapou víc a víc na plyn. Je to taková spirála, ztrácejí půdu pod nohama o to víc, oč víc se snaží silově zachovat zbytky svého vlivu. A nejde to. A nepůjde to, protože ta čára mezi veřejností a médii je už tak vyhraněná, že už není cesta zpátky. A je to vidět na každé věci, kterou kolem sebe v posledních týdnech vidíme, co se týče vztahu lidí a médií. Ta nedůvěra je fatální a skoro přestane mít smysl se bavit o tom, co je v médiích. Ledaže to bude fungovat tak, že si otevřeme mainstreamová média, abychom se dozvěděli, jak to není,“ myslí si mediální odborník.

Rozzuřený prezident Erdogan se vytasil s idiotem

Pro zlehčení připomíná známou filmovou recenzentku z jednoho deníku. „Moje dcera, když jí bylo asi tak deset let, se vrátila nadšená z kina a ptala se mě: ‚Prosím tě, proč ta paní do novin napsala, že ten film je tak blbej?‘ Tak jsem jí vysvětlil, že si to vždycky musí prověřit svýma vlastníma očima a svým názorem. Příště přišla z kina zklamaná a říkala: ‚Tak teď jsem si nechala poradit tou paní, že ten film je dobrý, šla jsem tam, ale byla to strašná hovadina.‘ Od té doby moje dcera, už je jí jedenadvacet, říká, že vždy, když chce vědět, na jaký film má, nebo nemá jít, tak si nejdříve přečte recenzi téhle dámy a ví naprosto na beton, že když ta to pochválí a ona tam půjde, tak je to pro ni naprosto zabitý čas. A naopak. Tak se obávám – teď to zlehčuju a nepatří sem to zlehčení, ale myslím, že už to tak bohužel je – že to tak platí o českých mainstreamových médiích obecně,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ve čtvrtečním zpravodajství ho zaujalo vyjádření tureckého prezidenta Erdogana: „Nemáme na čele napsáno slovo ‚idiot‘. Budeme trpěliví, ale uděláme, co budeme muset udělat. Nemyslete si, že tu máme letadla a autobusy pro nic za nic.“ Hlava tureckého státu reagovala na skutečnost, že v nejbližší době lze očekávat přísun několika dalších stovek tisíc lidí ze Sýrie přes Turecko do Evropy. „To uvedl navzdory tomu, že jim poplynou tři miliardy eur od Evropské unie a že jim paní Merkelová slíbila, že Turecko vezme do Evropské unie. Paní Merkelová, když to tehdy s Erdoganem sjednávala, tak to prodala jako svůj velký politický triumf, že se konečně našla společná řeč s Tureckem, že je to úžasné a že Turecko se za ty tři miliardy postará o ty bezprizorní uprchlíky. No tak teď nám Erdogan sdělil tu větu o idiotovi,“ připomíná mediální analytik.

Appeasement jako k Hitlerovi teď Evropa uplatňuje vůči Turecku

Nedá mu to, aby si nerýpl, že to je opravdu velký „úspěch“ německé kancléřky. „Pan Erdogan tím v podstatě ukončil éru politické korektnosti v komunikaci mezi významnými muži a ženami vládnoucími Evropě a nastolil trošku explicitní, drobně středověkou mluvu, která už nehraje na to, že si chceme porozumět a že se chceme domluvit, ale už bude fungovat pouze na bázi vyhrožování, na bázi velmi silných pohrůžek, velmi silného strašení a explicitních vyjádření. Vzpomněl jsem si na průkopníka těchto vyjádření Jacquese Chiraka, který krátce před naším vstupem do EU ve sporu o Irák prohlásil, že Češi právě propásli ten poslední okamžik, kdy mohli držet hubu. To bylo úžasné. Češi se nijak vážně neohradili vůči tomu, jak s nimi jedná představitel silného státu Evropské unie. Ani teď jsem neslyšel žádné ohrazující se hlasy z úst evropských politiků nebo českých novinářů vůči tomu, jak nás v podstatě fuckuje – s prominutím, ale to je v řádu toho jeho výrazu – pan Erdogan,“ poukazuje Petr Žantovský.

Je proto zvědav, jestli to nejnovější Erdoganovo vyjádření vyvolá nějakou silnější odezvu. „Obávám se, že ne, protože vůči Turecku teď zřejmě nastane podobný politický princip, jako byl ve třicátých letech vůči Německu. Tehdy se tomu říkalo appeasement, neboli usmiřování, a pánové jako Chamberlain důvěřovali tomu, že když Hitlerovi nebudou klást překážky a nebudou ho zlobit, tak bude hodný a rád se s nimi na všem domluví. On se s nimi hezky domluvil, přepadl Coventry a letecky ho zlikvidoval. Takže to byla trošku chybná volba. Já se obávám, že historie se opakuje, že další appeasement se teď z hlediska Evropy provozuje vůči Turecku, které se jeví být velice silným a hodlá svoji sílu náležitě mocensky, velmocensky i geopoliticky využít. To je velmi nebezpečné a jsem opravdu velice zvědav na to, jak to budou naši médiusové reflektovat,“ přiznává mediální analytik.

Na rozdíl od politiků odborník na vyjednávání promluvil gramotně

Svou pozornost pak obrací k otázce, která se přetřásá permanentně, co který politik smí a nesmí říkat na téma výměny různých rukojmí a plateb za ně, co je a co není utajovaná skutečnost. „Myslím si, že to je do značné míry také zástupné téma zejména politické, ale i mediální, protože tomu také každý jakoby rozumí. To je samozřejmě směšné, protože té zpravodajské tematice nerozumí skoro nikdo, možná ani sami zpravodajci. Ve středu mě potěšil v Událostech, komentářích odborník na terorismus a vyjednávání Adam Dolník, kterého si Česká televize přizvala k výroku prezidenta o výši výkupného za unesené dívky. To byl po dlouhé době gramotný hlas člověka, který mluvil se znalostí věci a nemluvil politicky angažovaně na rozdíl od pánů Ženíšků, Bendů a jiných takových angažovaných pánů,“ oceňuje Petr Žantovský.

Nejen zmínění pánové začali, po plzeňském expozé prezidenta Miloše Zemana a vracením se k několik dnů starým vyjádřením ministra obrany Martina Stropnického, tančit své dobové tance a vykřikovat, že ten či onen by měl být odvolán či abdikovat. „Od toho, aby někdo o zpravodajských věcech mluvil, nebo mlčel, jsou zpravodajci. Politici by o nich měli mít jen velmi povšechnou povědomost a pokud možno by o nich měli držet bobříka mlčení. To je jistě pravda a jistě se na tom shodne každý, kdo má trochu v úctě bezpečnost vlastní země. Na druhou stranu ani Stropnický, ani Zeman neřekli nic objevného, neřekli nic, co by už všichni mezitím nevěděli. A vykřikovat jako pan Ženíšek v České televizi, že Zeman tím, že potvrdil nějakou částku, která se zaplatila za dvě děvčata v Pákistánu, ohrozil národní bezpečnost a bezpečnost dalších budoucích rukojmí, je k smíchu,“ myslí si mediální odborník.

Je hloupost vykládat, že se prezident dopustil něčeho protistátního

Vždyť všichni, kdo trochu sledují mezinárodní politiku, vědí, že únosy se dějí ze dvou důvodů. „Jeden je politicky propagandistický, aby terorista ukázal, že na to má. A druhý je finanční, aby vyrazil z příslušné druhé strany, ať už je to stát, firma nebo kdokoli, prachy, za které si koupí další flinty. Možná dokonce u stejného státu. Teď nemyslím Českou republiku, i když my jsme také vyzbrojovali různé Arafaty a podobné exponenty v minulosti, takže určitě náš samopal vzor 58 bychom našli ve výzbroji rozmanitých guerill všude po světě, ale to jen tak na okraj. Fakt je ten, že to jsou notoricky známé věci. A vykládat, že prezident nebo ministr obrany se dopustili nějakého téměř protistátního činu, že někde něco s prominutím plácli, je hloupost a vyzrazuje to na hloupost toho, kdo to říká, ať už je to pan Ženíšek nebo kdokoli jiný,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

První místopředseda TOP 09 tím podle jeho mínění pouze zakrývá to, že nemá jiná témata. „Pan Ženíšek si proto teď udělal téma z toho, že bude bojovat za odvolání pana prezidenta. Bojoval i za odvolání pana Klause kvůli amnestii, což bylo stejně směšné, protože tak, jak nás každý ústavní právník poučí, myslím, že to v televizi říkal i pan Kysela, je absurdní tvrdit, že takové vyjádření je velezradou nebo důvodem k odvolání prezidenta, impeachmentu, stejně jako jím nebyla jakákoli amnestie. Ani ta, co vyhlásil Klaus, dokonce ani ta, co vyhlásil Havel před pětadvaceti lety, a ta byla podstatně rozsáhlejší a s podstatně horšími důsledky a dopady na kriminalitu v České republice, o tom už se nemluví. Z toho, že se nějaký politik někde ukecne a nevidí si do úst, ať už je to pan prezident nebo nějaký ministr, se vyrábí politicko-mediální bramboračka,“ pozastavuje se mediální analytik.

Snadné téma, k němuž se dokáže vyjádřit Ženíšek i Němcová

Je zjevné, že k tomu dochází proto, že to je mnohem jednodušší než přemýšlet, pracovat, než se dozvídat, zdrojovat či témata studovat. „Tohle je snadná věc, ke které stanovisko najde každý. No tak se vyjádří pan Ženíšek, paní Němcová, po nich další pán či paní a všichni jsou pár minut či vteřin na obrazovce a mají pro ten den odpracováno. Ale když se česká politika za souhlasu médií odehrává v tomhle jakoby incestním vzájemně se požírajícím vztahu na vymyšlených a neexistujících a vlastně fiktivních nesmyslných tématech, tak se nedostaneme nikam. Ani v politice, ani v médiích. Říkává se, každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Já bych doplnil, jakou si zvolil. To, že jsme si zvolili politiky, kteří umožňují, aby z našich daní byly placeny nejen předražené zakázky, ale také třeba Česká televize, která takhle bohapustě hraje s námi betla, je naše chyba a jen naše odpovědnost. Pokud budeme platit koncesionářské poplatky, tak se nesmíme divit, že nám lžou. A nemůžeme se zlobit na nikoho jiného než sami na sebe,“ míní Petr Žantovský.

Jako důkaz může posloužit to, co v tomto týdnu nabídla Česká televize, ať už v Událostech nebo novém zpravodajském pásmu 90´ČT24. „Typický příklad nepráce, jak říkává Václav Klaus, jsem zaznamenal v té Devadesátce. Celou Evropou otřásá vládní, parlamentní, stranická a koaliční krize na Ukrajině, kde všechny tamní strany s výjimkou Lidové fronty se snaží dostat pana Jaceňuka z nejvyšší politiky a funkce premiéra. Ale Česká televize se tomu nikterak zásadně nevěnuje. Bylo to tam jenom v opravdu rychlém sdělení, jak oni říkají autorským pohledem pana Borka či pana Takáče. Ale kde je analýza toho, proč se chtějí zrovna teď zbavit Jaceňuka, co Jaceňuk provedl, jaký názor na to má Amerika, jaký Rusko, co to může být za gesto, čí vůči komu? Potřebuje teď Porošenko ruskou pomoc v ekonomické či jiné rovině, a proto chce obětovat Jaceňuka, jehož fanatismus už je přítěží a dlouhodobě pro ukrajinskou politiku velkým handicapem?“ ptá se mediální odborník.

Místo zlomového dění na Ukrajině se ČT věnuje pražské taxislužbě

Ke spoustě úvah, k nimž vybídl, by se určitě dalo i přidat, proč se právě teď zase začíná střílet v Donbaské oblasti. „Ale Česká televize ne. Bacha, Česká televize ve stejnou dobu, kdy se toto řeší na Ukrajině, dala jako hlavní téma pražskou taxislužbu. Tak k tomu, si myslím, není co dodat. Ve čtvrtek jsme zase polovinu hlavní zpravodajské relace Události sledovali, jak velké obchodní řetězce mají slevové akce a co to dělá s cenami spotřebního zboží, v pondělí jsme měli tu zmiňovanou taxislužbu. Tak já si někdy připadám, když si pustím zprávy České televize, jako v sedmdesátých letech. To se bojovalo o zrno, vyzdvihovaly se úspěchy našich kombajnérů, oslavovali se stachanovští rekordmani v těžbě uhlí, kteří překonali svůj včerejší rekord o 0,002 promile, a tím pádem dostanou Řád práce od soudruha Husáka,“ připomíná Petr Žantovský.

A taková praxe je i dnes běžná v České televizi, jejíž zpravodajství se odehrává v naprosto nicotných a nedůležitých zpravodajských reflexích za absolutní ignorace zásadních témat zahraniční politiky. „Buďto je to proto, že tomu vůbec nerozumí a nechce se jim to učit, což je velmi často. Nebo je to proto, že ještě nedostali příslušné ideové zadání, jak mají kterou věc interpretovat. Tak si počkají, než to dostanou od někoho, kdo je ideově řídí, a pak to teprve možná odinterpretují. Pak se k tomu třeba sejdou ve studiu velcí odborníci na Rusko jako je třeba pan Romancev a vysvětlí nám, jak tomu máme rozumět. Ale zatím jsme to od nich nedostali, a tak jsme v nejistotě,“ dodává mediální analytik ironicky na závěr svého pravidelného ohlédnutí za tím nejzajímavějším, co se v uplynulém týdnu objevilo ve sdělovacích prostředcích.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zástupy nuzáků rabují v Evropě. Temná předpověď, ale trochu jinak

21:21 Zástupy nuzáků rabují v Evropě. Temná předpověď, ale trochu jinak

Luděk Frýbort se v textu pro server Neviditelný pes zamýšlí nad osudem Evropy. Česká nás podvolení i…