Místo mělo být obsazeno už od 1. ledna. Na začátku prosince ministr vnitra Milan Chovanec odhadoval, že bude superúředník vybrán nejdpozději do poloviny ledna, to ale platilo před vypsáním druhého výběrového kola. Náměstek pro státní službu má přitom před sebou celou řadu úkolů, musí se postarat o výběrová řízení na státní tajemníky pro jednotlivá ministerstva, přichystat úřednické zkoušky, služební předpisy nebo pravidla pro whistleblowing.
Neslavný výsledek prvního kola poukazuje na to, co při schvalování služebního zákona kritizovala opozice. Na vyšší posty se mohou hlásit jen ti, co už ve státní službě nějakou dobu pracují. Odborníci z akademické nebo podnikatelské sféry se mohou ucházet jen o nižší úřednická místa. Vláda se ve druhém pokusu vybrat superúředníka pokusila posílit zájem alespoň tím, že část požadavků škrtla. Problémem, který zůstává, jsou nízké tabulkové platy, které odborníky nelákají.
Reforma odměňování je jedním z úkolů, který musí vláda s nástupem služebního zákona splnit. Původně plánovala, že nová pravidla spustí od roku 2017, ale takovou prodlevu odmítá Evropská komise. Kabinet zatím netuší, kolik bude nový platový režim stát. S tím souvisí další úkol, a to je systematizace míst. Do července mají ministerstva vnitra a financí nachystat přehled, kolik lidí v jakém resortu bude pracovat. Ubírat chtějí málokde.
Cílem služebního zákona je odpolitizování státní správy, aby se úředníci neměnili s každou novou garniturou. Jak to zajistit v praxi, ale určí až další prováděcí předpisy. Ať už jde o zmíněné odměňování, systematizaci služebních míst nebo podobu úřednických zkoušek. Bezobsažnosti zákona si všimla i Evropská komise, která na Česko tlačí, aby doprovodné předpisy doplnilo co nejdříve.
Paradoxně to byla Evropská unie, kterou se koalice zaklínala, když tlačila na co nejrychlejší schválení služebního zákona s tím, že Brusel stopne příliv dotací, pokud norma nebude od ledna 2015 v účinnosti. Jak ale ukázal dopis, který se objevil vloni v létě, bruselským úřadům nezáleželo ani tak na rychlosti přijetí jako na obsahu.
Služební zákon si prošel složitým vznikem i schvalováním. Nejprve ho připravoval ministr pro legislativu Jiří Dienstbier a počítal, že úředníky bude mít na starosti zvláštní úřad v čele s generálním ředitelem. Proti tomu se postavili opoziční občanští demokraté a TOP 09 a obstrukcemi vybojovali, aby generální ředitelství zmizelo. Tehdy se Dienstbier postavil proti svému stranickému šéfovi Sobotkovi a odmítl novou podobu zákona obhajovat před Evropskou komisí. Zodpovědnost za přípravu zákona tak převzal ministr spravedlnosti Milan Chovanec, do jehož rezortu se přesunulo i místo superúředníka.
autor: bra
