"V případě české dohody nejsou nějaké zvláštní těžkosti. Je shoda na základní orientaci, jak investice využívat," řekla ČTK Shirin Wheelerová, mluvčí eurokomisaře pro regionální politiku Johannese Hahna. Peníze z nových operačních programů by podle ní měly být využívány k podpoře ekonomiky s cílem snižovat nezaměstnanost a rozvíjet regiony a města v České republice.
"Teď je potřeba dopracovat některé obecnější aspekty dokumentu, jako je analýza potřeb, regionální rozměr, či určit, která z priorit je podstatnější než jiná," vysvětlila mluvčí.
Očekávané důsledky investic: konkurenceschopnost českých firem a lepší kvalita života
Českými prioritami jsou investice do infrastruktury, výzkumu a vývoje, životního prostředí či energetické účinnosti, které pomohou zvýšit konkurenceschopnost českých firem a zlepší v zemi kvalitu života. Napomoci by evropské peníze měly mimo jiné k plnohodnotnému uplatnění všech skupin obyvatelstva s důrazem na snížení počtu vyloučených skupin.
Česká strana už na stanovisko komise odpověděla, závěrečná jednání se odehrají ve čtvrtek v Praze, sdělil ČTK náměstek ministryně pro místní rozvoj Daniel Braun. Předpokládá, že poté Praha předloží upravenou verzi dohody. Na její přípravě se v ČR pracovalo přibližně tři roky, vláda materiál schválila počátkem dubna a komise jej dostala k připomínkám v polovině stejného měsíce.
Podpis finální verze partnerské dohody by se tak mohl odehrát buď ještě o prázdninách, či z určitých praktických důvodů až v září. Už teď ale ministerstvo pro místní rozhvoj dohlíží na přípravu jednání o konkrétních programech. Česko zdaleka není jediná unijní země, která s komisí potřebnou dohodu stále uzavřenou nemá.
ČR může od EU získat až 22 miliard eur
V období do roku 2020 může ČR z různých fondů získat až 22 miliard eur (asi 594 miliard korun). Je to méně, než v období, které skončilo s rokem 2013. Čerpání peněz z něj stále ještě dobíhá, Česko s tím má dlouhodobé a známé problémy. "Zkušenosti ze končícího období nám sloužily jako poučení a zásadní vstup do příprav dohody a souvisejících pravidel," podotkl Braun.
Podle diplomatů obeznámených s nynějším názorem komise, také její postoj tyto potíže reflektuje, třeba ve zdravotnictví, školství či u dopravy, kde se ovšem ČR snaží situaci měnit.
Připomenuty jsou ale především některé nutné právní podmínky čerpání, například potřeba přijetí zákona o posuzování vlivu na životní prostředí a především služebního zákona, kde má komise řadu připomínek k časování a různým výjimkám.
Právě to bude zřejmě jedním z témat pondělních bruselských jednání ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera. Na jednání v komisi jej doprovodí někdejší český eurokomisař Vladimír Špidla, nyní šéf poradců premiéra Bohuslava Sobotky.
Dojednat se naopak Braunovu týmu podařilo cílené financování Integrovaného záchranného systému či možnost modernizovat z evropských peněz také silnice druhé a třetí třídy, což komise původně odmítala. Podobně se ČR podařilo změnit postoj evropských úředníků k financování kulturních památek.
Mezi "drobnostmi", které je potřeba domluvit, jsou podle Wheelerové také takové věci jako otázka hodnocení dopadů uskutečněných investic a výsledků. "To je důležitá část změněné politiky - občané by měli mít možnost jasně vidět přínosy investic, jejichž záměry a cíle musí být daleko jasnější," vysvětila mluvčí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš, čtk
