Kdy v naší zemi bude lépe?Anketa
„Podobná praxe je běžná v okolních zemích. Třeba v Holandsku. Jmenuje se sdílené pracovní místo. Ani u nás to není nové. Je v takzvaném akčním plánu pro aktivní stárnutí pro rok 2013 až 2017, který schválila ještě Nečasova vláda. Bohužel realizace v České republice zatím pokulhává,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Zdeněk Pernes, šéf rady Seniorů ČR.
„Pokud na něj teď navazuje nějaký následný projekt, který bude legislativně zpracováván – protože v české právním řádu to zakotveno není – je to samozřejmě perfektní. Rada Seniorů České republiky tento plán dlouhodobě podporuje,“ zmínil.
Předávání zkušeností však bylo podle Pernese běžnou záležitostí vždy. „Když jste začínal na dílně nebo v projekční kanceláři, dali vám k sobě někoho, kdo vás to naučil. V poslední době se však tato zkušenost tolik nevyužívala, což se ukázalo jako chyba,“ upřesnil Pernes.
Zaměstnavatelé se budou bránit
„Myšlenka je to dobrá. „Měli by to být zkušení praktici, kteří budou zaučovat absolventy škol a učilišť. Mám ale obavu, aby to nedopadlo jinak. Aby ten pracovník, na kterého firmy pobírají dotaci, se skutečně věnoval mladým lidem,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Milan Šubrt, šéf Asociace samostatných odborů v Libereckém kraji. „Mám totiž zkušenost, že zaměstnavatelé se tomu budou bránit. Že jim to komplikuje život a zdržuje je to,“ sdělil.
Stát by podle něj měl rozjet ve firmách vysvětlovací kampaň prostřednictvím úřadů práce. „Moje pozice je, že to budu také propagovat ve firmách a přesvědčovat je, aby do toho šli. Protože řada mladých lidí, kteří přijdou ze školy, toho moc neumí. A potřebují někoho zkušeného, kdo je naučí,“ objasnil odborář.
Na argument, že v zahraničí podobný projekt úspěšně funguje, namítá. „No, jo. Ale třeba v Německu je disciplína, pořádek, daleko větší respekt k zákonům. My jsme takoví švejci. U nás je snaha věci obalamutit, hlavně že máme ty peníze,“ vypozoroval.
Proto musí být podle něj důsledná kontrola přes úřady práce. „Aby se ty prostředky skutečně použily k tomu, že ten starší pracovník bude zaškolovat toho mladého. A ne, že za ty peníze bude dělat něco jiného. A pak to jenom napíší a předají to na úřad,“ upozornil.
„Říkám to proto, že mám spoustu zkušeností, kdy úřady něco nařídí a firmy uvedou, že to tak dělají. Ale skutečnost je jiná. A úřady někdy nechtějí jít do toho vnitřku. Jsou to státní peníze, takže úřady práce musí být důsledné,“ konstatoval Milan Šubrt.
Lidé bez práce končí na „psychině" nebo jako bezdomovci
Uvedený záměr podporuje i Zdeněk Juračka, který byl dlouhá léta prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a stále je předsedou Svazu českých a moravských spotřebních družstev. „Lidi před důchodem, kteří nemohou sehnat zaměstnání, by to uklidnilo. Uvítali by i kratší úvazky. Mladým prospěje, když dostanou rozumy od zkušených matadorů,“ domníval se.
Ocenil i další vládní plány ke snížení nezaměstnanosti. Například příspěvek na dojíždění do zaměstnání. Nebo zavedení takzvaného „kurzarbeitu" pro firmy, které nemají dost zakázek. Kdy stát přispívá firmě, která nemá dost zakázek, aby lidem zkrátila pracovní týden místo toho, aby je propustila.
„Být bez práce je hrůza. Zvláště u mladých nebo těch před důchodem. Končí na 'psychině'. Jsou z nich bezdomovci. Takže každé opatření na snížení nezaměstnanosti je dobré, ku prospěchu věci,“ objasnil Juračka ParlamentnímListům.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
