„Základem je návrh na zřízení Evropské pohraniční a pobřežní stráže, který vláda podpořila,“ uvedl Prouza v textové zprávě. Česká vláda má podle něj zájem na tom, aby jednání postupovalo co nejrychleji. Balíček neobsahuje nic, co by Česká republika odmítala. „Odpovídá tomu, co už říkáme tři čtvrtě roku,“ uvedl.
Nový systém má obsahovat i Návratový úřad
Komise představila „hraniční balíček“ v prosinci. Obsahuje také změnu schengenského hraničního kodexu, která by znamenala znovuzavedení hraničních kontrol na vnějších hranicích prostoru i pro občany EU. Součástí nově vytvořeného systému ochrany vnějších hranic by měl být Návratový úřad, který by se zabýval návratem neúspěšných žadatelů o azyl do země jejich původu. Návrh Komise musí schválit Evropský parlament a Evropská rada, kterou tvoří předsedové vlád a prezidenti členských zemí.
Z rámcové pozice, kterou dnes přijala česká vláda, vyplývá, že debata mezi členskými státy se očekává zejména kvůli možnosti nasadit evropské pohraničníky i bez předchozího souhlasu daného státu. Návrh v této podobě již loni podpořily Německo, Francie, Česká republika nebo Nizozemsko, které od ledna EU předsedá. Proti se postavili představitelé Polska a Maďarska. Evropská média tehdy předpovídala, že konečná podoba balíčku by se v průběhu projednávání mohla změnit.
Prioritou je zachovat fungování Schengenu
Podle Prouzy Evropská komise jasně definuje postup pro nasazení pohraničníků. Daný stát by byl informován o problému a vyzván k jeho řešení. Pokud na výzvu nebude reagovat, přijde na řadu možnost nasadit společné síly přímo.
Z českého pohledu jsou prý takto nastavená pravidla v pořádku. „Prioritou je zachovat fungování Schengenu, pokud by daná země nechtěla spolupracovat, je druhou variantou vždy vyloučení ze Schengenu,“ dodal Prouza.
Psali jsme:
autor: vam, čtk
