V úvodní fázi rozhovoru, který trval bezmála dvě hodiny, Putin zodpovídal otázky týkající se probíhajícího ekonomického fóra v ruském Vladivostoku, kterého se přijal zúčastnit. Poté se již dostalo na problémy sužující Evropskou unii.
„Upřímně doufám, že euro jako měna přežije. My v Rusku věříme v základy evropské ekonomiky. Evropa má v současné době mnoho problémů a názory na jejich řešení se mezi politiky různí, to je přirozené. Obecně je ovšem možné konstatovat, že se řídí velmi pragmatickými principy v řešení nastalé krize,“ uvedl ruský lídr.
„Nejsme v pozici, abychom mohli tvrdit, že evropští politici dělají něco špatně či správně. Všechno záleží na úhlu pohledu. Zdá se mi ovšem, že zbytečně neplýtvají finančními instrumenty. Primárně usilují o strukturální změny. My máme ve skutečnosti ty samé problémy v Rusku, možná v ještě větším měřítku. Jsem ovšem toho názoru, že lídři nejsilnějších evropských ekonomik zvolili velmi pragmatický a inteligentní přístup k řešení ekonomických problémů, kterým v současné době Evropa čelí. Právě z toho důvodu Rusko drží 40 % svých finančních rezerv v eurech.“
„Ano, přiznávám, v minulosti jsem byl vůči evropské politice kritický, ale opakuji: držíme 40 % svých finančních rezerv v eurech, takže ani nemůže být v našem zájmu, aby se eurozóna rozpadla. Uměl bych si ovšem představit, že bude v budoucnu eurozóna upravena do takové podoby, aby se v ní nacházely jen země na podobném stupni ekonomického vývoje.“
„Chyb se dopouští každý, i my jsme jich pravděpodobně pár učinili. Pokud jde ovšem o evropskou ekonomiku, domnívám se, že je Evropská komise na dobré cestě v řešení současných evropských problémů.“
Dalším tématem diskuse, které nemohlo být opomenuto, byly blížící se prezidentské volby ve Spojených státech. Svou odpovědí Putin překvapil.
„Co se amerických voleb týče, nejraději bych v budoucnu pracoval s člověkem, který bude schopen nést zodpovědnost za svá rozhodnutí a bude řádně plnit vše, na čem se s námi domluví. Není zde třeba nikoho konkrétního jmenovat. To, co je samozřejmě hlavní, je to, aby zvolený kandidát měl důvěru amerického národa. Z toho důvodu jsme se do amerického volebního procesu nikdy nevměšovali, nevměšujeme se a ani v budoucnu to dělat nebudeme,“ poznamenal ruský prezident.
„Problém je v něčem jiném, mnohokráte jsem zaznamenal, že se v americkém volebním procesu hraje s protiruskou kartou. Domnívám se, že takový přístup je velice krátkozraký. Z druhé strany nám z Ameriky neustále vysílají různé signály, kterými se nám snaží sdělit, že je všechno v pořádku. Jsem toho názoru, že veškerá tato maškaráda neodpovídá úrovni odpovědnosti, která leží na bedrech Spojených států. Myslím si, že by volby v Americe měly probíhat důstojněji.“
„To, že nás jedna strana často kritizuje, je očividné, ale kritika přichází i od týmu pana Trumpa. Například jeden z jeho členů nedávno prohlásil, že Rusko prostřednictvím nějaké nadace poslalo peníze rodině Clintonových. O co tam jde? Chtějí tím snad říci, že Rusko řídí kampaň Hillary Clintonové? To je přeci naprostý nesmysl. Každopádně je očividné, že s ‚protiruskou kartou‘ hrají obě strany amerického politického spektra.“
„Co se týče toho obvinění, že se hackeři podporovaní ruskou vládou nabourali do databáze Demokratické strany, o tom skutečně vůbec nic nevím. Máte představu o tom, kolik hackerů je dnes na světě? Jejich aktivity je téměř nemožné monitorovat. My se tímto na státní úrovni rozhodně nezabýváme.“
„Záleží vůbec na tom, kdo ta data zveřejnil? Myslím si, že daleko důležitější je jejich obsah. O tom by měli lidé diskutovat; není třeba odvádět pozornost veřejnosti od klíčových témat tím, že se začne řešit, kdo za tím vším stojí.“
„Navíc, abych vám řekl pravdu, nikdy by mě ani nenapadlo, že by taková informace mohla vůbec někoho zajímat. Konkrétně to, že nějaká instituce hájila zájmy jedné kandidátky více, v tomto případě Hillary Clintonové, než všech ostatních kandidátů. Opravdu by mě nikdy nenapadlo, že by to americkou veřejnost zajímalo. Ani si nemyslím, že by něco takového mohli předpovídat naši specialisté z ministerstva zahraničí. Proč bychom to tedy dělali?“
V průběhu rozhovoru se řeč dostala i k znovuobnovené spolupráci s Tureckem, konkrétně pak při řešení krize v Sýrii.
„V našich vztazích s Tureckem stavíme na tom, že se nám Turecko naprosto přímo bez jakýchkoli výhrad omluvilo za incident, který stál životy našich občanů. Nemáme důvod pochybovat o tom, že Turecko stojí o kompletní obnovení vztahů s Ruskem,“ zmínil Putin.
„V černomořském regionu i na globální scéně máme mnoho společných zájmů a spoléháme na to, že budeme schopni započít konstruktivní dialog. Čekají nás velké věci, spolupracujeme na mnoha projektech včetně ‚Tureckého potoku‘, v rámci kterého by měl být zkonstruován plynovod vedoucí z jižního Ruska přes Černé moře až do Turecka.“
„Mimo to máme společný zájem na řešení problémů v regionu včetně problému v Sýrii. Osobně jsem i nadále přesvědčen, že o změně režimu nemůže být rozhodováno externě. Když slyším názory o tom, že prezident musí odejít, čehož nemá být dosaženo interně, ale externě, kladu si celou řadu otázek. K čemu v uplynulých letech došlo po násilné změně režimu v Iráku či Libyi? Vidíme velice jasně, že došlo k naprostému kolapsu obou států a nárůstu terorismu v regionu.“
Obviňování Ruska z pokusů o expanzi je podle ruského prezidenta absurdní.
„Nedůvěra Západu vůči Rusku spočívá v jeho obavě z toho, že se Rusko chystá k jakési expanzi. Domnívám se, že lidé, kteří se vyznají v politice, chápou, jak neuvěřitelně absurdní je to představa.“
„Může se skutečně někdo domnívat, že se chystáme jít do války s NATO, v jehož zemích žije asi 600 milionů lidí? Kolik obyvatel má Rusko? 146 milionů. Ano, máme největší jaderný arzenál na světě, ale přeci se nepustíme do pobaltských států s jadernými zbraněmi. Toto ovšem není můj hlavní argument.“
„Primárně jde o to, že Rusko má velmi bohatou politickou zkušenost, která nás naučila, že proti vůli národa nelze ničeho dosáhnout. Někteří naši partneři tomuto stále ještě nerozumí. Například pokud jde o Krym, kde je ze 70 % populace etnicky ruská a ruštinu má jako mateřský jazyk, nechápou to, že se chtěli ze své vlastní vůle stát součástí Ruské federace.“
„A co se expanze naší sféry zájmů týče, můj let do Vladivostoku z Moskvy trval 9 hodin. To je jen o trochu méně než z Moskvy do New Yorku. Opravdu si myslíte, že máme zájem na tom, někam expandovat?“
Zkrácená verze rozhovoru v anglickém jazyce ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fib
