V Česku se v posledních týdnech konalo několik demonstrací proti migraci, na jedné z nich se objevily i makety šibenic. Na sociálních sítích se objevují nenávistné komentáře proti uprchlíkům či islámu, výpadů přibývá.
Výbor své usnesení schválil už v červenci. Kabinet se jím bude zabývat ale až nyní, byly vládní prázdniny. Výbor uvedl, že se znepokojením sleduje dění kolem migrace ve společnosti, podíl na tom mají podle něj média i postoj politiků. Vláda by proto měla veřejnosti vysvětlovat základní fakta o situaci v Evropě a o integraci a také maximálně působit proti nesnášenlivosti, xenofobii a islamofobii. Objasňovat by měla "celý kontext" migrace, tedy i české historické zkušenosti a mezinárodní závazky ČR, a nejen bezpečnostní hlediska.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jen Sýrii kvůli tamním letitým bojům opustily čtyři miliony lidí
Kabinet by se měl postavit i za neziskové organizace a státní či obecní instituce, centra a školy, které se věnují integraci cizinců. Stávají se totiž terčem nenávistných projevů. Poskytují přitom služby, které jsou prospěšné pro celou společnost.
Vláda by měla také "učinit veškeré nezbytné kroky včetně těch právních", aby podpořila slušnou debatu. Měla by tak dát jasný signál, co je v demokratické diskusi přípustné a co je za hranou, uvedl výbor. Kabinet by se měl podle něj jednoznačně vyslovit za dodržování práva lidí v tísni na azyl i za solidaritu s uprchlíky.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jen Sýrii kvůli tamním letitým bojům opustily čtyři miliony lidí. Téměř polovina běženců je v Turecku, další v ostatních sousedních zemích - v Libanonu, Jordánsku a Iráku. Lidé prchají i ze severu Afriky. S obrovským přívalem uprchlíků se potýkají Řecko, Itálie, ale i Maďarsko. To přijalo letos v prvním pololetí podle údajů Eurostatu 66.785 žádostí o azyl. Česko jich mělo 784.
V roce 1992 kvůli válce v bývalé Jugoslávii ČR pojala asi 3500 lidí
Česká vláda schválila, že republika do konce roku 2017 přijme 1500 uprchlíků - 400 letos, 700 příští rok a 400 v roce 2017. Zhruba 1100 lidí by měl stát převzít od zemí EU s velkým náporem, 400 pak z táborů na Blízkém východě.
V roce 1992 kvůli válce v bývalé Jugoslávii ČR pojala asi 3500 lidí, z nichž zhruba 2000 v zemi zůstaly i po skončení konfliktu. Koncem 90. let v Česku útočiště našla asi tisícovka kosovských Albánců, po konci bojů se vrátili většinou domů.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
