Zpráva, kterou má ČTK k dispozici, se věnuje mnoha okruhům lidských práv, například dětí, cizinců a homosexuálů. Zmiňuje taky úpravu exekucí, spory o bankovní poplatky za správu úvěrů, domácí porody nebo případ muslimské dívky nosící šátek ve škole.
Počet vězněných lidí za poslední dva roky od amnestie, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus, opět citelně vzrostly, konstatuje zpráva. Loni se zvýšil asi o 2000 skoro na 18 700 osob. Ze 6443 amnestovaných se jich do loňského prosince vrátila za mříže téměř čtvrtina, konkrétně 1498 lidí. „Toto nelichotivé číslo dokládá řadu přetrvávajících zásadních problémů českého vězeňství, zejména vysokou míru recidivy amnestovaných a nepřipravenost systému a celé společnosti amnestované začlenit do svých řad,“ uvádí zpráva. Poukazuje i na nedostatečnou práci s odsouzenými ve věznicích, což přičítá dlouhodobému podfinancování vězeňství.
Odměny pracujícím vězňům se nevalorizovaly už 15 let
Dokument uvádí, že kvůli růstu počtu vězňů se zhoršují jejich ubytovací podmínky. Stát by měl podle zprávy posílit preventivní a resocializační programy, které mohou pomoci zločinnosti předcházet, a to včetně alternativních trestů, které nevyčleňují odsouzené ze společnosti. Autoři zprávy volají taky po zvýšení odměn pracujících vězňů, aby byli schopni snáze splácet dluhy a měli větší motivaci ve vězení pracovat. Odměny se nevalorizovaly už 15 let.
Homosexuálové kvůli snaze osvojit si dítě podali žalobu k ÚS
V případě homosexuálů se dokument věnuje problému právního uznání jejich rodinného života. Zmiňuje podnět veřejné ochránkyni práv Anně Šabatové, v němž si dvojice registrovaných partnerů stěžovala na to, že byl odmítnut jejich zájem o zápis do evidence žadatelů o osvojení dítěte. Ombudsmanka sice uvedla, že úřady protiprávně nepostupovaly, pro zákaz ale neexistuje legitimní důvod a doporučila dvojici podat správní žalobu s návrhem Ústavnímu soudu. Letos se tak stalo, soud zatím nerozhodl, stojí ve zprávě.
Přetrvává diskriminace v přístupu ke vzdělání pro handicapované děti
Dokument se věnuje rovněž sociálnímu začleňování a uvádí, že problémem je nedostatek sociálních pracovníků v některých obcích. V oblasti práv lidí se zdravotním postižením zase přetrvával podle zprávy problém diskriminace v přístupu ke vzdělání a v zajištění podpory pro takto handicapované děti.
Autoři dokumentu se přimlouvají za jednodušší a přehlednější právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území Česka. Současná legislativa je hlavně s ohledem na její neustálé změny velmi komplikovaná a cizinci mají potíže se v ní vyznat, uvádějí.
Cizinci mají horší přístup ke zdravotní péči
Poukazují taky na ne zcela rovnoprávný vztah společnosti a cizince. Zmiňují v této souvislosti horší přístup cizinců ke zdravotní péči nebo jejich omezení ve volebním právu. „Po cizincích je na jednu stranu očekávána integrace, na druhou stranu je jim upíráno podílet se a moci ovlivnit fungování společnosti, do které se mají integrovat,“ stojí ve zprávě.
Ve vztahu k cizincům pojednává o starobních důchodech azylantů. Někteří z nich nedosáhli v Česku potřebné doby pojištění a nedostávají žádné nebo velmi nízké důchody. Stát by měl podle doporučení vytvořit pro tyto lidi zvláštní systém nároků na důchody tak, aby měli alespoň do jisté míry přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
