Kdo se chce zúčastnit voleb do prezidentského úřadu, musí sehnat 50 000 ověřených podpisů voličů nebo podporu deseti senátorů či 20 poslanců. Dostatečný podpis voličů už získali současný prezident Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel a textař Michal Horáček. Další uchazeči, jako třeba lékař Marek Hilšer nebo šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, ještě podpisy sbírají.
Naopak bývalý český velvyslanec ve Francii Pavel Fischer už sehnal podle svých slov dostatečný počet senátorů. Senátorskou podporu má k dispozici i místopředseda senátu Jaroslav Kubera (ODS), který ale svou kandidaturu dosud nepotvrdil. Podpisy senátorů sháněl třeba i někdejší šéf Rusnokova kabinetu Karel Štogl. Většina politických stran se chce rozhodnout až po sněmovních volbách, komu svou podporu dají.
Současný názor ministerstva vnitra se liší od postoje, který úřad zveřejnil před prvními přímými prezidentskými volbami
U některých senátorů vyvstala otázka, zda se mohou podepsat na více kandidátních listin. Názory na to se u nich liší. I když podle ministerstva vnitra zákon stanoví, že navrhující poslanci nebo navrhující senátoři mohou podat pouze jednu kandidátní listinu, podpořit ve skutečnosti mohou více kandidátů.
„Ačkoli zákon o volbě prezidenta republiky na první pohled jasně stanoví, že navrhující poslanci/senátoři mohou podat pouze jednu kandidátní listinu, je třeba vzít v potaz, že pojem ‚navrhující poslanci‘, respektive ‚navrhující senátoři‘ je legislativní zkratkou pro skupinu 20 poslanců, respektive deseti senátorů,“ sdělila ČTK Klára Pěknicová z odboru tisku a PR ministerstva vnitra. Pokud podle vnitra bude poslanec či senátor zastoupen i v jiné poslanecké nebo senátorské „skupině“, jde již o jiné navrhující poslance či senátory. „Tedy jinou skupinu, která je rovněž oprávněna kandidáta na funkci prezidenta navrhnout (podat kandidátní listinu),“ poznamenala Pěknicová.
Dodala, že je třeba také vzít v úvahu, že i občan může svým podpisem na petici podpořit kandidaturu více kandidátů. „Jde totiž pouze o fázi navrhování kandidátů, nikoli o volbu samotnou, ve které se již uplatňuje princip rovnosti hlasování, kdy má každý stejný počet hlasů o stejné síle,“ uvedla.
Současný názor ministerstva vnitra se liší od postoje, který úřad zveřejnil před prvními přímými prezidentskými volbami v roce 2013 na svých stránkách. Podle něj mohl jeden poslanec nebo senátor navrhovat pouze jednoho kandidáta, podepsat se mohl zároveň na občanskou petici.
Ohledně otázky, zda mohou uchazeči o Hrad podat kandidaturu podpořenou současně nyní končícími poslanci i těmi, kteří vzejdou z nadcházejících voleb, Pěknicová odkázala na stanovisko zveřejněné na webu ministerstva vnitra.
Úřad v něm uvádí, že na kandidátní listině pro volbu prezidenta republiky lze uznat podpisy současných poslanců za předpokladu, že taková kandidátní listina bude ministerstvu vnitra podána nejpozději 25. října 2017. O den později jim totiž zaniká mandát. Mandát nových poslanců ale vznikne zvolením už 21. října. Jejich podpisy lze na kandidátní listině podle vnitra tedy uznat, pokud budou úřadu podány od 21. října, respektive od pondělí 23. října. Časově se tedy možnost použít podpisy „starých“ i „nových“ poslanců překrývá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
