„Vždycky to média podají tak, že na tom místě byl po válce postaven vepřín a stojí tam dodnes, což symbolizuje přezíravý postoj české majority k tomuto etniku. Samozřejmě to tak z mnoha dále uvedených důvodů není a jde o nechutnou manipulaci veřejným míněním, na které se rádi vozí sluníčkářští politici. Naopak, tato hra může teprve budit negativní vášně majority vůči Romům a vice versa (pozn. z latinského jazyka – obráceně, naopak). Kdo ji rozehrává, není o nic lepší než naruby tehdejší henleinovec,“ napsala Pašková.
Romové totiž už v Letech svůj památník mají. Dáma prý kolem něj pravidelně jezdí a považuje toto místo za dostatečně důstojné. Považuje tento památník dokonce za velkorysý, když srovnáme to, jak se v České republice přistupuje k jiným památným místům. Pokud už se nějací politici měli zabývat postavením památníku na místě dnešního vepřína, měli to být politici působící v České republice po roce 1945. Politici zvolení po roce 1989 už tuto situaci mohli jen těžko ovlivnit.
Jestliže Romové už mají památník, každý, kdo chce, u něj může položit kytičku a poklonit se obětem, ale v Česku nemáme jen Lety u Písku.
Čeští politici by se měli zabývat spíše jinými místy, která jsou z hlediska českých dějin také významná. Na území našeho státu existují místa, kde dodnes najdeme pozůstatky hrůz z našich dějin, na kterých je dobré vybudovat muzea, vodit na tato místa české děti a učit je, aby se podobné hrůzy neopakovaly.
„Osobně si myslím, že důležité je skutečně vstřebávat vjemy více a v kontextu. V Terezíně jsem byla se školou, bylo pochmurno a vlezlo – prostě na prohlídku ta správná atmosféra. Byl to program pro děti, tedy o dětech. Brundibára jsme tehdy už četly, tak jsme si dovedly představit, jaký rozdíl byl, když z něj operu udělaly uvězněné děti. Bylo mi to tak nepříjemné, že se Terezínu dodnes vyhýbám,“ uvedla Pašková.
„Až mnohem později jsem se vydala do Osvětimi – jak jsem to znala ze všech tv dokumentů, vlastně mě to moc nevzalo, byla jsem připravená. Pak jsem na tehdejší dovolené pokračovala do Brna a zašla na Špilberk do kasemat. Byli tam zavíráni fakt největší zlotřilci, jakožto do nejhoršího žaláře R-U, ježto si to zasloužili. A teprve tam na mě dolehla ta Osvětim, neboť brutální vrazi měli na Špilberku, ač v době před humanismem a bez listiny lidských práv, mnohem lepší pobyt než nevinní v lágrech,“ pokračovala.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
